Historie zrady - Äeské národnà listy
Historie zrady - Äeské národnà listy
Historie zrady - Äeské národnà listy
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ůst zaznamenala špionážní činnost ve prospěch říše. Ve větší míře<br />
vystupovala proti německým emigrantům, kteří v ČSR nacházeli<br />
útočiště před politickým a rasovým pronásledováním. Pachatelé<br />
vraždy profesora Lessinga, ke které došlo v srpnu 1933 v Mariánských<br />
Lázních, byli členy DNSAP. Vražda byla důkladně připravena<br />
v bavorském státním úřadě ministra Essera. (Přítomnost č. 7 z 20.<br />
II.. 1935, s. 98.) Vrahové Eckert a Zischka byli před vraždou instruováni<br />
šéfem nacistických oddílů SA Ernstem Rőhmem v městečku<br />
Tischenreuth. Po činu uprchli do Bavorska a odjeli na nacistický<br />
sjezd. V Norimberku byli uvítáni jako hrdinové, stali se členy SA,<br />
dostali falešná jména (změna totožnosti) a finanční odměnu. Místo<br />
slibovaných 80 000 marek prý to bylo padesát marek. (Hruška,<br />
E.: Vražda profesora Lessinga, s. 23 – 49.)<br />
Tento teroristický čin byl pro československou vládu posledním<br />
impulsem. Využila zákon o rozpouštění stran a 4. října 1933 byla<br />
činnost DNSAP a také DNP úředně zastavena. Nacističtí předáci<br />
již po brněnském procesu s Volkssportem se k rozpuštění své<br />
strany intenzívně připravovali. 28. září ukončili činnost DNSAP<br />
a její vedoucí Jung zhodnotil její historické poslání takto: „…<br />
DNSAP… vyrvala desetitisíce německých dělníků ze spárů marxismu…<br />
a konečně, a to je její dějinná zásluha, rozvinula německo-českou<br />
otázku.…“ (Hruška, E.: Pohoří divočáků, s. 31.)<br />
Brněnský proces s organizací Volkssport přesáhl svým významem<br />
hranice Československa. Na základě konkrétního usvědčujícího<br />
materiálu upozorňoval na přípravy německého nacistického<br />
hnutí k rozhodujícímu boji o moc a varoval evropskou<br />
veřejnost před expanzívností tohoto hnutí. Shromážděné údaje<br />
o síle a vycvičenosti vojenských oddílů Hitlerovy nacistické strany<br />
výrazně ovlivnily jednání odzbrojovací konference Společnosti<br />
národů v Ženevě. Konference odmítla žádost Německa o zvýšení<br />
početního stavu armády. V důsledku toho pak Německo v říjnu<br />
1933 vystoupilo ze Společnosti národů. (Dějiny ČSR IV., s. 187.)<br />
Narůstající radikalizace sudetoněmeckých nacistických a nacionálních<br />
sil v ČSR vyvolávala odpor veřejnosti. Když hrozil zákaz<br />
| 46 |
Change language