Historie zrady - České národní listy

Tím okamžikem se postavili proti Československu; neměli zájem
dodržovat zákony; demokratické principy jim nemohly nahradit
dřívější dominantní postavení.
Národnostní cítění českých Němců se nevyvinulo směrem k rakušanství,
ale k cítění velkoněmeckému. Věřili, že nacistická ideologie
a pozdější nastolení fašismu v čele s Hitlerem jim opět dopomůže
k privilegovanému postavení v českých zemích a Německu zajistí
nadvládu nad Evropou. S tímto programem se plně ztotožnili.
V jakém duchu byla prováděna výchova mladé generace zejména
na německé univerzitě v Praze a také na německé technice
v Brně, odhaluje Peroutkova Přítomnost č. 12 z roku 1935: „Třetí
říše mezi námi“. Článek byl inspirován zprávou, že mladý lékař,
vědecký pracovník na medicínské fakultě německé univerzity
v Praze, spáchal sebevraždu. Cítil se uštván k smrti svým okolím,
plným rasové nenávisti. Případ soustředil pozornost na názorové
prostředí, které ovládalo německé vysoké učení.
Z řady příkladů cituji: „Na kliniku profesora Nonnenbrucha přijde
muž s množstvím vnitřních zranění. Je to uprchlík z Německa,
jenž uvádí, že byl tak zbit v koncentračním táboře. Lékař ve službě
je Američan, dr. Goldschmidt. Zapsal důvod zranění do rubriky
v ambulanční knize. Profesor čte zápis a ztropil skandál, jak je
možno takovou věc zapsati, do toho nám nic není… Člověk, který
to zapsal, ihned poletí…“
„Duch třetí říše tu vlaje síněmi. O duchu němectví se mluví se
sentimentálním zanícením. Ideálem je „das stark Deutsche“. Tento
ideál plní některé obory německého učení docela oficiálně.”
„Sotva jedna desetina studentů německých vysokých škol prý
nepatří k některému kulerovému spolku. Kulerové spolky mají
lokály k pití, seniory, tajemníky, ´staré pány´… Mají tuhou kázeň
organizační a smýšlejí německy nacionálně. Vštěpuje se jim přesvědčení,
že ´Sudetské Německo´ je částí třetí říše, které jen dočasně
zůstává mimo celek.“
„Poslouchá se… pouze německý rozhlas.. Všem řečem Hitlerovým
se naslouchá kolektivně.“
| 36 |