03.06.2015 Views

Číslo 2/2009 - Maneko

Číslo 2/2009 - Maneko

Číslo 2/2009 - Maneko

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

MANažment a EKOnomika ISSN 1337-9488<br />

Journal of MANagement and ECOnomics MANEKO: <strong>2009</strong>. 02<br />

s pracovní skupinou i s celým podnikem. Zároveň budou naplňovat potřeby své seberealizace<br />

a produkovat tvůrčí myšlenky.<br />

Informovanost zaměstnanců v obou zkoumaných podnicích je vysoká, zaměstnanci<br />

jsou informování dle potřeby i pravidelně (podle povahy informací). Za pravdivé informace<br />

jsou považovány ty, které pocházejí z oficiálních zdrojů. Za nejefektivnější formu interní<br />

komunikace jsou označovány osobní a pracovní porady. Nejvyužívanější formou interní<br />

komunikace v obou podnicích je intranet, internet a e-mail, podnikové noviny, případně<br />

podnikový časopis, eventuálně i jiná písemná sdělení. Za nevýhodu označili zaměstnanci<br />

obou podniků nedostatečné poskytování zpětné vazby o přijetí informací na všech stupních<br />

řízení.<br />

Řízení lidských zdrojů je v obou podnicích považováno za důležitou součást podnikového<br />

řízení. Ani v jedné firmě nespatřují v oblasti personálního řízení žádné vážnější nedostatky.<br />

Komplexní péče o zaměstnance je obecně velmi širokou oblastí. Mezi základní činnosti<br />

péče o zaměstnance můžeme zařadit např. vzdělávání zaměstnanců, jejich stimulaci,<br />

zaměstnanecké výhody (benefity), sociální služby, důraz na týmovou práci, pracovní prostředí<br />

nebo pracovní dobu a režim. Odpovědnost manažerů za vzdělávání a rozvoj zaměstnanců<br />

významně vzrostla, ale mění se i postoj samotných zaměstnanců ke vzdělávání, kteří ho často<br />

považují za významný stimulátor. Mezi další zaměstnanecké výhody můžeme zařadit např.<br />

penzijní systémy, různá pojištění, finanční výpomoc v podobě půjček, příspěvky na kulturu,<br />

sport či vzdělávání, zdravotní péči, slevy na zboží a služby nebo pomoc při stěhování.<br />

Nesmíme zapomenout ani na osobní potřeby, např. dovolenou na zotavenou, péči o děti na<br />

táborech nebo lázeňských pobytech, poradenství při odchodu do penze, rekreační zařízení<br />

atd.. Zaměstnanci mohou také využívat podnikové automobily a pohonné hmoty, dotované<br />

stravování, příplatky na ošacení, mobilní telefony a kreditní karty.<br />

Oba zkoumané a srovnávané podniky se snaží o co nejlepší nastavení péče o své<br />

zaměstnance. Z výzkumu však zároveň vyplývá, že by měla být mnohem intenzivnější<br />

komunikace se zaměstnanci v tom smyslu, aby systém stimulace zaměstnanců vycházel ze<br />

znalosti jejich přání a potřeb. V obou podnicích jsou zaváděny stimulační systémy, první<br />

podnik jej zavádí sám, tedy bez pomoci externích institucí, tzv. „šitý na míru podniku“. Druhý<br />

podnik využívá k tvorbě stimulačního systému informací získaných absolvováním odborných<br />

seminářů. V čem se ale oba podniky shodly je to, že největším stimulem je mzda<br />

pracovníků. Je obvyklé, že se podniky v rámci stimulace svých zaměstnanců soustřeďují<br />

především na zlepšování systému odměňování. Ani naše dva podniky nejsou výjimkou. I<br />

když jde o peníze „vždy až v první řadě“, je třeba si uvědomit, že nejsou samospasitelné.<br />

Z výzkumu vyplynulo, že oba podniky mají dobře propracovaný systém<br />

zaměstnaneckých výhod, neboli benefitů. Benefity jsou poskytovány v oblasti zdravotní,<br />

sociální i na volno časové aktivity zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. U druhého<br />

podniku je ještě navíc zaveden a hojně využíván systém volitelných benefitů (kafetéria).<br />

Zaměstnanecké výhody jsou pro vedení obou podniků záležitosti image.<br />

Za velmi pozitivní lze považovat skutečnost, že v obou podnicích se mění postoj k<br />

hodnocení zaměstnanců. Obvykle je tato činnost vnímána spíše negativně, jako represivní<br />

nástroj s cílem najít u zaměstnance jeho slabiny a následně se ho zbavit. Přitom by stačilo<br />

informovat zaměstnance o důvodu hodnocení, nastavit průhledný systém hodnotících kritérií a<br />

každé hodnocení důsledně zakončit hodnotícím rozhovorem. Jeho součástí by pak mělo být<br />

vytyčení profesních a osobních cílů zaměstnance [10].<br />

114

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!