ÄÃslo 2/2009 - Maneko
ÄÃslo 2/2009 - Maneko
ÄÃslo 2/2009 - Maneko
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
MANažment a EKOnomika ISSN 1337-9488<br />
Journal of MANagement and ECOnomics MANEKO: <strong>2009</strong>. 02<br />
s pracovní skupinou i s celým podnikem. Zároveň budou naplňovat potřeby své seberealizace<br />
a produkovat tvůrčí myšlenky.<br />
Informovanost zaměstnanců v obou zkoumaných podnicích je vysoká, zaměstnanci<br />
jsou informování dle potřeby i pravidelně (podle povahy informací). Za pravdivé informace<br />
jsou považovány ty, které pocházejí z oficiálních zdrojů. Za nejefektivnější formu interní<br />
komunikace jsou označovány osobní a pracovní porady. Nejvyužívanější formou interní<br />
komunikace v obou podnicích je intranet, internet a e-mail, podnikové noviny, případně<br />
podnikový časopis, eventuálně i jiná písemná sdělení. Za nevýhodu označili zaměstnanci<br />
obou podniků nedostatečné poskytování zpětné vazby o přijetí informací na všech stupních<br />
řízení.<br />
Řízení lidských zdrojů je v obou podnicích považováno za důležitou součást podnikového<br />
řízení. Ani v jedné firmě nespatřují v oblasti personálního řízení žádné vážnější nedostatky.<br />
Komplexní péče o zaměstnance je obecně velmi širokou oblastí. Mezi základní činnosti<br />
péče o zaměstnance můžeme zařadit např. vzdělávání zaměstnanců, jejich stimulaci,<br />
zaměstnanecké výhody (benefity), sociální služby, důraz na týmovou práci, pracovní prostředí<br />
nebo pracovní dobu a režim. Odpovědnost manažerů za vzdělávání a rozvoj zaměstnanců<br />
významně vzrostla, ale mění se i postoj samotných zaměstnanců ke vzdělávání, kteří ho často<br />
považují za významný stimulátor. Mezi další zaměstnanecké výhody můžeme zařadit např.<br />
penzijní systémy, různá pojištění, finanční výpomoc v podobě půjček, příspěvky na kulturu,<br />
sport či vzdělávání, zdravotní péči, slevy na zboží a služby nebo pomoc při stěhování.<br />
Nesmíme zapomenout ani na osobní potřeby, např. dovolenou na zotavenou, péči o děti na<br />
táborech nebo lázeňských pobytech, poradenství při odchodu do penze, rekreační zařízení<br />
atd.. Zaměstnanci mohou také využívat podnikové automobily a pohonné hmoty, dotované<br />
stravování, příplatky na ošacení, mobilní telefony a kreditní karty.<br />
Oba zkoumané a srovnávané podniky se snaží o co nejlepší nastavení péče o své<br />
zaměstnance. Z výzkumu však zároveň vyplývá, že by měla být mnohem intenzivnější<br />
komunikace se zaměstnanci v tom smyslu, aby systém stimulace zaměstnanců vycházel ze<br />
znalosti jejich přání a potřeb. V obou podnicích jsou zaváděny stimulační systémy, první<br />
podnik jej zavádí sám, tedy bez pomoci externích institucí, tzv. „šitý na míru podniku“. Druhý<br />
podnik využívá k tvorbě stimulačního systému informací získaných absolvováním odborných<br />
seminářů. V čem se ale oba podniky shodly je to, že největším stimulem je mzda<br />
pracovníků. Je obvyklé, že se podniky v rámci stimulace svých zaměstnanců soustřeďují<br />
především na zlepšování systému odměňování. Ani naše dva podniky nejsou výjimkou. I<br />
když jde o peníze „vždy až v první řadě“, je třeba si uvědomit, že nejsou samospasitelné.<br />
Z výzkumu vyplynulo, že oba podniky mají dobře propracovaný systém<br />
zaměstnaneckých výhod, neboli benefitů. Benefity jsou poskytovány v oblasti zdravotní,<br />
sociální i na volno časové aktivity zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. U druhého<br />
podniku je ještě navíc zaveden a hojně využíván systém volitelných benefitů (kafetéria).<br />
Zaměstnanecké výhody jsou pro vedení obou podniků záležitosti image.<br />
Za velmi pozitivní lze považovat skutečnost, že v obou podnicích se mění postoj k<br />
hodnocení zaměstnanců. Obvykle je tato činnost vnímána spíše negativně, jako represivní<br />
nástroj s cílem najít u zaměstnance jeho slabiny a následně se ho zbavit. Přitom by stačilo<br />
informovat zaměstnance o důvodu hodnocení, nastavit průhledný systém hodnotících kritérií a<br />
každé hodnocení důsledně zakončit hodnotícím rozhovorem. Jeho součástí by pak mělo být<br />
vytyčení profesních a osobních cílů zaměstnance [10].<br />
114