60 let formule 1 - Svět motorů
60 let formule 1 - Svět motorů
60 let formule 1 - Svět motorů
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Jméno Villeneuve<br />
Tři Kanaďané s francouzskými<br />
kořeny, nositelé jména Villeneuve,<br />
se zapsali do historie<br />
<strong>formule</strong> 1. Nejvíce dokázal ten<br />
nejmladší, Jacques jr., který<br />
se stal v roce 1997 mistrem<br />
světa F1 a vyhrál jedenáct<br />
závodů.<br />
Když mu bylo jedenáct, jeho<br />
otec Gilles zahynul na následky<br />
havárie z kvalifikace v belgickém<br />
Zolderu. Stalo se tak<br />
v éře takzvaných „wing car“,<br />
kdy šlo zásluhou přísavného<br />
efektu rychleji projíždět zatáčky.<br />
Jezdci, Gillese nevyjímaje,<br />
si však stěžovali, že se jim<br />
z odstředivé síly dělá černo<br />
před očima.<br />
80. léta<br />
SVĚT MOTORŮ 10/2010<br />
Během osudného tréninku<br />
8. května 1982 najel na zadní<br />
kolo soupeřova vozu, G. Villeneuve<br />
dopadl s utrženou<br />
sedačkou na silnici a v ne -<br />
moc nici zraněním podlehl.<br />
Nejméně úspěšný z rodiny byl<br />
Jaques st., o tři roky mladší<br />
bratr Gillese. V <strong>let</strong>ech 1981<br />
a 1982 se třikrát neúspěšně<br />
pokoušel o kvalifikaci do<br />
závodu F1. V pozdějších<br />
<strong>let</strong>ech se v Kanadě prosadil<br />
v závodech sněžných skutrů.<br />
Příběh rodiny Villeneuveových<br />
však stále není dopsán. Jacques<br />
jr. se po čtyřech <strong>let</strong>ech<br />
stále nevzdal šance na návrat<br />
do <strong>formule</strong> 1.<br />
Lidé ho zbožňovali, ve formuli 1 představoval Ayrton Senna pojem.<br />
V téhle kombinéze McLarenu získal tři tituly mistra světa.<br />
Špionáž a havárie<br />
Společným jmenovatelem posledního<br />
deseti<strong>let</strong>í F1 byly skandály a aféry.<br />
Špionáží sto<strong>let</strong>í se stala kauza McLarenu<br />
a Ferrari. Bývalý Schumacherův<br />
inženýr Nigel Stepney předal inženýrovi<br />
McLarenu Mike Couglanovi 780<br />
stránek technických informací<br />
o novém voze. McLaren byl vyloučen<br />
z mistrovství světa 2007 a dostal<br />
pokutu 100 000 000 dolarů.<br />
O několik týdnů později vyšlo najevo,<br />
že i McLarenu ukradl technická data<br />
jeho bývalý zaměstnanec. Ten je<br />
odnesl k Renaultu. K žádnému<br />
potrestání francouzské stáje však<br />
tehdy nedošlo.<br />
Prsty v tom měl šéf Mezinárodní<br />
automobilové federace Max Mosley,<br />
který se netajil nenávistí k Ronu<br />
2000–2009<br />
Dennisovi (šéf McLarenu). Na jaře<br />
2008 zveřejnil britský list News of the<br />
World nahrávky, jak si Mosley užívá<br />
s prostitutkami v nacistickém duchu.<br />
Ještě než na podzim 2009 odešel po<br />
patnácti<strong>let</strong>é vládě, postaral se<br />
o potrestání svého dalšího kritika<br />
Flavia Briatoreho, šéfa stáje Renault.<br />
Společně s technickým šéfem týmu<br />
Takhle zničil Ralf Schumacher<br />
vůz při tréninku v ulicích<br />
Monte Carla 2005<br />
Sedmnáct <strong>let</strong> dělí tyto fotografie. Na horní je v roce 1981<br />
zachycen Gilles Villeneuve, dole jeho syn Jacques.<br />
Bohu podobný<br />
„Dokud bude žít moje<br />
vášeň pro závodění,<br />
bude naživu můj sen.<br />
V den, kdy tahle vášeň<br />
pohasne, skončí i můj<br />
sen.“ To byla životní<br />
filozofie jednoho z největších<br />
jezdců historie<br />
F1 Ayrtona Senny,<br />
trojnásobného mistra<br />
světa.<br />
Všichni, kdo o něm kdy<br />
napsali byť sebemenší<br />
zmínku, se vzácně<br />
shodují na Brazilcově<br />
zaujetí pro závody, které<br />
by se dalo označit jako<br />
fanatická posedlost<br />
vítězit. Jeho sebedůvěra<br />
a přesvědčení o své<br />
90. léta<br />
nepochybné závodnické<br />
výjimečnosti se staly<br />
v jeho době často<br />
terčem kritiky.<br />
Je smutnou ironií, že<br />
závodník, který patřil<br />
mezi horlivé průkopníky<br />
bezpečnosti, tragicky<br />
zahynul 1. května 1994<br />
na následky strašlivého<br />
nárazu do betonové zdi<br />
v zatáčce Tamburello na<br />
okruhu v italské Imole.<br />
A podobně jako je tomu<br />
u Villeneuveových,<br />
i jméno Senna asi<br />
zůstane zachováno ve<br />
formuli 1. Do MS by měl<br />
vstoupit jeho synovec<br />
Bruno.<br />
Patem Symondsem navedli jezdce<br />
týmu Nelsona Piqueta jr., aby v Singapuru<br />
2008 úmyslně havaroval.<br />
Vyvolal tak výjezd bezpečnostního<br />
vozu, což umožnilo Fernandu Alonsovi<br />
posunout se kupředu a vyhrát.<br />
Briatore byl doživotně vyloučen<br />
z <strong>formule</strong> 1 a Symmonds dostal<br />
pěti<strong>let</strong>ý zákaz činnosti. Briatore uspěl<br />
s odvoláním u civilního soudu, ale<br />
FIA se postavila proti. Patová situace<br />
tak není vyřešena…<br />
Perličky <strong>60</strong> <strong>let</strong><br />
NEJVÍCE. Získaných 148 bodů<br />
Michaela Schumachera v roce 2004 je<br />
rekord v jedné sezoně mistrovství světa.<br />
NEJRYCHLEJŠÍ POKUTA. Devět<br />
sekund stačilo Sebastianu Vettelovi<br />
(BMW), aby při debutu (Turecko 2006)<br />
dostal pokutu. Byl příliš rychlý v boxech.<br />
NEJMLADŠÍ JEZDEC. Španělu<br />
Jaime Alguersuarimu (Toro Rosso) bylo<br />
v Maďarsku 2009 19 <strong>let</strong> a 125 dnů.<br />
NEJKRATŠÍ ZÁVOD. Pouhých<br />
24 minut a 35 sekund trvala Velká cena<br />
Austrálie 1991. Závod byl kvůli průtrži<br />
mračen předčasně ukončen po odjetí<br />
52,82 kilometru.<br />
NEJVĚTŠÍ NÁSKOK VÍTĚZE. Dvě<br />
kola převahy měl v cíli závodu ve Španělsku<br />
1969 Jackie Stewart.<br />
PRVNÍ ŽENA. Italka Maria Theresa de<br />
Filippisová se stala první ženou, která jela<br />
závod <strong>formule</strong> 1.<br />
PRVNÍ BRATŘI. Britové Peter a Graham<br />
Whiteheadové se stali první bratrskou<br />
dvojicí, která se objevila na startu<br />
závodu <strong>formule</strong> 1 (Velká Británie 1952).<br />
Grahamovi bylo 37 a Peterovi 30 <strong>let</strong>.<br />
NIKDO NEZASTAVIL. Ani jediná<br />
zastávka v boxech se neodehrála při<br />
Velké ceně Nizozemska 1961.<br />
STŘÍDALI SE. Při Velké ceně Itálie<br />
1965 došlo k 41 změnám v čele závodu.<br />
POPRVÉ A NAPOSLEDY. Při svém<br />
debutu vyhrál Ital Giancarlo Baghetti<br />
závod <strong>formule</strong> 1 (Francie 1961) a bylo to<br />
současně i jeho poslední vítězství ve F1.<br />
TŘINÁCTKA. Poprvé a naposledy se<br />
objevilo ve startovní listině číslo 13.<br />
V Mexiku 1963 s ním startoval domácí<br />
Moises Solano. Přes poruchu motoru byl<br />
jeho BRM klasifikován na 11. místě.<br />
JEDINÁ ŽENA. Italka Lella Lombardiová<br />
se stala jedinou ženou, která<br />
bodovala ve formuli 1. Ovšem zásluhou<br />
přerušené Velké ceny Španělska 1975<br />
získala pouze polovinu bodu.<br />
TURBOMOTOR. Ve Francii 1979<br />
s ním poprvé ve F1 vyhrál Francouz<br />
Jean-Pierre Jabouille (Renault).<br />
ANI BOD. Tým RAM absolvoval<br />
v <strong>let</strong>ech 1976–1985 celkem 65 závodů,<br />
během kterých nezískal ani jeden bod.<br />
NEDOJEL. Italský jezdec Andrea de<br />
Cesaris (Brabham BT56) nedokončil ani<br />
jeden ze 16 závodů sezony 1987.<br />
REKORDNÍ ODPAD. Na startu jich<br />
bylo 28, ale do cíle závodu v Jižní Africe<br />
1993 dojelo pouhých sedm jezdců.<br />
JE NÁS JEDENÁCT. Stačilo úvodní<br />
kolo Velké ceny Německa 1994 a ze hry<br />
bylo jedenáct vozů!<br />
HROMADA ŠROTU. Největší havárie<br />
se odehrála po startu Velké ceny Belgie<br />
1998, kde bouralo 13 vozů. Závod byl na<br />
dvě hodiny přerušen.<br />
STOPROCENTNÍ STUPNĚ. V roce<br />
2002 dojel Michael Schumacher (Ferrari)<br />
ve všech sedmnácti závodech na stupních<br />
vítězů (11 vítězství, 5 druhých<br />
a jedno třetí místo).<br />
MEGA RYCHLOST. Na italské<br />
Monze 2004 dosáhl Antonio Pizzonia<br />
(Jaguar) maximální rychlosti 369,9 km/h.<br />
XIX
Change language