TM 03/2010 - TechMagazín

Téma: kosmická technikapo šesti až sedmi letech, pokud se nevyskytlyproblémy.Neočekávané technické komplikace způsobily, žese lety raketoplánů velmi prodražily – původně sepočítalo s tím, že jeden start přijde na 20 milionůdolarů. Skutečnost se však v posledních letechvyšplhala až na 600 mil. USD. To byl i důvod, pročzpočátku velký zastánce raketoplánů, vojenskéletectvo USA o ně postupně ztratilo zájem.Havárie Challengeru a Columbie,a konecDalší příčinou opadnutí zájmu o raketoplány - a tonejen ze strany armády – byly samozřejmě tragickéhavárie raketoplánů. Od roku 1981 do současnédoby (říjen 2010) se uskutečnilo 132 raketoplánovýchletů, a z toho dva skončily katastrofálně: v roce1986 explodoval Challenger při startu a v roce 2003se rozpadla Clolumbia při návratu z vesmíru. Pravděpodobnost2 neúspěšných operací vůči 132úspěšným by byla považována za velice vážný problémi při posuzování výkonu strojů v továrnách,u vesmírných plavidel jde o záležitost mnohonásobnězávažnější, protože došlo obrovským materiálníma finančním škodám a ke ztrátě lidskýchživotů. Proto po havárii Columbie po dobu tří letžádný raketoplán nevzlétl, a padlo rozhodnutí jejichéru ukončit. Letos v listopadu dopraví Columbiana ISS poslední rozměrné součásti, a Endeavourv únoru 2011 obří nástroj nazvaný Alpha MagneticSpectrometer, určený k fyzikálnímu výzkumu antihmoty.To bude tečka NASA za vysíláním raketoplánů. Cobude následovat? To Američané sami nevědí, anebomají určité představy, které jsou však zatím pouzepředmětem uzavřených diskusí. Je to poprvé, covůdčí mocnost kosmického výzkumu nemá k dispozicivesmírná plavidla. Došlo tak k paradoxní situaci,že renomovaná NASA se musí v současnédobě ucházet u ruské kosmické agentury o místav kosmických plavidlech, při cestách na ISS, přičemžjedno sedadlo stojí 50 milionů dolarů.Program Constellation?O paradox jde i z jiného pohledu – v roce 2004 tehdejšíamerický president George W. Bush vyzvalk nové iniciativě při pronikání do vesmíru, s odvolánímna svého předchůdce Johna F. Kennedyho, kterýse zasadil o to, aby po etapě, v níž Sověti jako prvnípřišli se sputniky, byl spuštěn program, který v roce1969 vyvrcholil přistáním Američanů na Měsíci. Bushvyslovil přání, aby k 50. výročí této události, tedyv roce 2019, američtí astronauti opět vztyčili vlajkus hvězdami a pruhy na povrchu souputníka Země.Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se americkáastronautika k tomuto cíli blížila.Program Constellation, zaměřený na znovudobytíMěsíce, do něhož se už investovalo 9 mld. dolarů,počítá s postavením dvou nových raket a dvouvesmírných lodí. Raketa Ares 1 by měla k ISS dopravitvesmírnou loď Orion, a návazně na to by paksilnější verze Ares V měla vynést plavidlo Altairna Měsíc. Ale loni komise expertů došla k názoru,že program Constellation by bylo možno realizovatv dohledné době jen pokud by roční rozpočetNASA byl zvýšen o 3 miliardy dolarů. PresidentBarack Obama s tím nesouhlasil a tak byl program(prozatím) zastaven.Nadějí jsou komerční projektyVýchodiskem z momentálně bezútěšné situace byměly či mohly být komerční projekty. Firmy jakoBoeing nebo Lockheed Martin již postavily velkérakety, které dopravily do vesmíru civilní i vojenskérakety. Zatím však nepostavily kosmickou loď proastronauty.Zajímavou iniciativu v tomto směru vyvíjí firmaSpaceX, kterou v roce 2002 založil podnikatel ElonMusk. Firma (s finanční podporou od NASA) vyvinuladvě rakety. Menší pojmenovaná Falcon 1po několika neúspěšných pokusech vylétla v září2008 na oběžnou dráhu kolem Země. Její silnějšíverze, Falcon 9, absolvovala úspěšně svůj první startletos v červnu. Na palubě Falconu 9 byla umístěnademoverze vesmírného plavidla Dragon, s jehožvývojem začala firma SpaceX v roce 2005. Prácena něm pokračují a v příštím roce má být „Drak“ užnatolik silný, že bude schopen vynést k ISS až 6 tnáklad. NASA uzavřela se SpaceX smlouvu na uskutečnění12 letů k ISS v hodnotě přesahující 1,6 miliardydolarů.Tvarově Dragon připomíná Apollo. Bude, podobnějako raketoplány, opatřen žáruvzdorným štítem, kterýse po každém letu bude vyměňovat. Situace, kdyodpadávající části izolační hmoty poškozovalyochranné štíty raketoplánů, se u Dragona vyskytovatnebudou, protože bude umístěn na špici rakety, a navíckryt kapotou.Kromě toho NASA hodlá začátkem roku 2011 vypsattendr pro průmyslové firmy na vývoj a vyrobeníkosmické lodi schopné letů s lidskou posádkou.V úvahu přichází samozřejmě i zmíněný Dragon,pokud bude upraven tak, aby v něm mohli fungovati lidé. Uvažuje se o tom, že by v kabině mohlobýt až 7 astronautů.Ale zatím jde spíše jen o představy a zbožná přání.Do poloviny tohoto desetiletí existence plavidlatohoto druhu zřejmě nepřichází v úvahu, mj. i proto,že po havárií raketoplánu v roce 2003 platí provývoj konstrukcí vesmírných plavidel mnohempřísnější bezpečnostní pravidla.I když se program Constellation ocitl (zatím?)u ledu, nerezignovala NASA na vize, pokud jdeo průzkum planetárního systému. Šéf NASA CharlesBoyden nedávno oznámil záměr vyslat kolemroku 2025 astronauty k některé z planet. Pak bypřišel na řadu let s lidskou posádkou k Marsu. Jenicméně jasné, že toto jsou představy jednaks velmi dalekým časovým horizontem, jednakmlhavé. Před NASA dnes totiž stojí jako hlavnía bezprostřední úkol připravit dlouhodobou koncepci,což od ní požaduje vláda USA.S tím souvisí i ujasnění poslání výzkumných a vývojovýchstředisek NASA a otázka jejich financování.K tomu, aby mohla střediska rozvíjet získané knowhowa přicházet s dalšími inovacemi, jsou zapotřebíinvestice, což uznávají i ti, kdo jinak NASA kritizujíza marnotratnost. Takže v příštích 5 letech dostaneKennedyho vesmírné středisko na Floridě na zlepšenítechnického vybavení 2 miliardy dolarů, Johnsonovovesmírné středisko v Houstonu 6 mld. USDa Marshallovo středisko vesmírných letů v Huntsvillev Alabamě dostane 3,1 mld. USD na vývoj novýcha dokonalejších pohonů kosmických plavidel.Lépe dotované vybavení středisek kosmickéhovýzkumu a vývoje má zlepšit podmínky pro inovačníaktivitu odborného personálu.Pokud jde o zásobování ISS, dosavadní situace sepřeváží, přinejmenším na čas, ve prospěch Ruska.Již nyní co do počtu letů k ISS Rusové vedou, a potéco od jara 2011 odpadnou lety amerických raketoplánů,bude jejich převaha ještě výraznější, i kdyžjde o lety uskutečňované technicky zastaralýmiplavidly Sojuz.Podle zprávy amerického serveru CBS Newsz 30. září 2010. americký Kongres schválil rozpočetpro NASA na další tři roky ve výši 19 mld. dolarů.Kongresmani jsou nakloněni nápadu, aby se kromědvou plánovaných letů raketoplánů uskutečnilpřípadně ještě třetí let, ale zatím není známo, zdase k němu NASA rozhodne. V každém případě rozpočetpočítá s financováním zmíněného vývojeraket, které by vynášely do kosmu těžké nákladya kabiny s lidskými posádkami.Když dva dělají totéž: Americký space Shuttle a ruský Buran,který skončil svou kariéru ještě dříve.3/201031