TM 03/2010 - TechMagazín

Energie – od elektrárny po zásuvkuENERGETICKÉ ŠACHY: OBNOVITELNÉ VS. TRADIČNÍ ZDROJEZelené energie, neboli energie z obnovitelnýchzdrojů jsou už řadu let v popředí zájmua stát i nadnárodní instituce se snaží tentotrend k přechodu na úspornější a k životnímprostředí šetrnější technologie výroby energievšemožně podporovat. Jak však ukázal vývojposledních let, má to i svá úskalí. Jsme skutečněpřipraveni na masový nástup „zelenéenergie“?ČR podle závazku EU musí do roku 2020 pokrýtenergií z obnovitelných zdrojů 13 % své Obnovitelnézdroje, zejména solární a větrná energie dostalyvšak nyní v obecném povědomí nepříjemnéstigma sice ekologické, ale problematické oblasti.Poručíme větru, dešti…?První problémy se ukázaly s boomem větrných elektráren.Pomineme-li odpor některých municipalita aktivistů kvůli výhradám z hlediska zásahu do krajiny,prvotní nadšení z ekologických výroben elektřinydostalo časem trhliny i z pohledu technologickýcha technických aspektů. Hromadná výstavba a připojovánívětrných elektráren do rozvodné sítě vzápětípoukázalo na jeden kritický aspekt: Na rozdíl od stabilníchzdrojů o velkém výkonu, jaký představujíklasické elektrárny je masa větrných turbín, jejichžvýkon závisí na klimatických podmínkách a momentálnísíle větru potenciálně nestabilním prvkem, kterýmůže být pro energetické soustavy jednotlivýchzemí v propojené Evropě problémem.Také u dalšího ze „zelených“ zdrojů – solárních elektráren– se objevily i stinné stránky. A to hlavně v zabíránívelkých ploch zemědělské půdy, kterou zabralyvelké projekty solárních parků, a v ekonomickýchdůsledcích, které přineslo jejich masové rozšíření.Důvodem je hlavně státní podpora, jež začala býtmasivně využívána investory, kteří objevili „zlatý důl“v poněkud nešťastně nastavené legislativě jež mělastimulovat rozvoj solární energetiky. Ceny fotovoltaickýchsystémů během posledních měsíců a letvýznamně klesly oproti stavu, z něhož se při tvorbězmíněných zákonů vycházelo (až o 40 %), a byť účinnostfotovoltaických panelů ještě zdaleka není ideální,dotované výkupní ceny silně zahýbaly s vývojemna energetickém trhu. Stát výrobcům elektřiny zesluneční energie, ale i dalších obnovitelných zdrojůzajišťuje značně subvencované výkupní ceny a garantujevykoupení elektřiny. Elektřinu ze solárníchelektráren musí distributoři podle původních podmínekvykupovat za více než 12 Kč za kWh, tedyvýrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Výkupníceny investorům garantuje zákon po dobu 15 letod uvedení zařízení do provozu. Je logické, že cenovýrozdíl cen se tak snaží zakomponovat do konečnýchcen pro spotřebitele. Fotovoltaika tak začala prodražovatběžnou elektřinu z tradičních zdrojů.Megawatty na polích přibývajíDíky štědré státní podpoře – ovšem z kapes násvšech, coby daňových poplatníků – začaly solárníelektrárny růst jako houby po dešti, a zdaleka užnejde jen o malé lokální systémy.V ČR vzniklo více než 11 000 slunečních elektráren(jen od začátku letošního roku jich přibylopřes 5000). Zatímco v lednu minulého roku bylov Česku 1475 solárních elektráren, které do sítědodávaly 65,7 MW, jejich současný instalovanývýkon už překročil 1000 MW. Pro srovnání: to jevýkon odpovídající jednomu bloku jaderné elektrárny,tedy síla, se kterou už je nutno v distribučnísíti počítat.Největší solární elektrárna v ČR, která nedávnozahájila provoz na Mělnicku má rozlohu odpovídajícíploše zhruba stovky (!) fotbalových hřišťa patří i na evropské poměry k velkým projektům.Energetický regulační úřad (ERÚ) odhaduje, žedo konce roku bude celkový instalovaný výkonsolárních zdrojů přesahovat 1400–1600 MW,vzhledem k tomu, že investoři se snaží stihnoutzahájit realizaci svých projektů ještě do doby, nežse na ně začnou vztahovat zpřísněné předpisyomezující bouřlivý rozvoj dotované fotovoltaikydaňovým zatížením a vstupními podmínkami.Nově už budou podporovány jen fotovoltaickésystémy umístěné na střechách či v místech, jakojsou tzv. brownfieldy, průmyslové areály a plochy,které nelze jinak zemědělsky využít.Stát podle zákona musí dotovat výkup elektřinyz obnovitelných zdrojů. Hrozilo, že elektřinapodraží až o desítky procent (i když to podlefinálních údajů ERÚ bude méně), čemuž se vládasnaží zabránit právě přijetím zákona o zdaněnítéto elektřiny. V navrhovaném zákoně zatížilafotovoltaiku srážkovou daní ve výši 26 % za výrobuelektřiny ze slunce a nastavila také 32procentnídarovací daň na emisní povolenky. Zdaněnívýroby elektřiny ze slunečního záření, kterémá platit pro léta 2011 až 2013, by se týkaloelektráren, které byly uvedeny do provozu lonia letos, a mělo by získat do státní kasy už za příštírok asi 4,2 mld. Kč, a dalších 4,8 mld. Kč výnosyz darovací daně za povolenky přidělené v letech2011 a 2012.Dalším opatřením, které přidělává vrásky na čeleinvestorům je poplatek za vynětí půdy pro panelyze zemědělského fondu, od něhož si státslibuje asi 1,7 mld. Kč, ze státního rozpočtu byměla naopak jít zhruba miliarda korun na kompenzacizdražení elektřiny. Kritici však upozorňují,že navrhovaný zákon může v případě schváleníznamenat i riziko arbitráží z řad investorů a provozovatelůsolárních elektráren, případně žalobyze strany Evropské komise pro porušení závazkůo bezplatné alokaci emisních povolenek (v současnémrozpočtovém období EU).Posily pro český energetický mix:atom a plynV záloze jsou však pro další rozvoj energetiky v ČRi další zdroje. Hlavním je asi projekt dostavby jadernéelektrárny Temelín, která by se měla rozrůsto další dva 1000 MW bloky, ve hře je i výstavbaplynového zdroje. Se společností Škoda PrahaInvest podepsal ČEZ loni smlouvu o výstavbě prvníparoplynové elektrárny u nás v Počeradech. za 20mld. Kč. Plánovaný moderní výkonný zdroj o výkonu841 MW u něhož se počítá s účinností paroplynovéhocyklu 57,4 %, (přičemž účinnoststávajících elektráren je kolem 30 %, u novýchkolem 40 %) by měl začít dodávat elektřinu v roce2013. Plyn do nové elektrárny bude dodávat skupinaRWE, s níž zástupci společnosti RWE a ČEZpodepsali smlouvu na dodávky od roku 2013na 15 let. Plynová energetika se zatím na energetickémmixu ČR podílí jen minimálně – méně než3 %. Technologie a zkušenosti z Počerad by seměly uplatnit na dalších projektech.Dalším perspektivním zdrojem jsou malé kogeneračníjednotky, které tvoří protipól velkýchenergetických komplexů, a s nimiž se uvažujehlavně pro lokální regionální uplatnění v rámcikonceptu Smart Grids a iniciativy Future Motion.OECD českou energetiku chválíNicméně celkově si zřejmě česká energetika nevedetak špatně. Nasvědčují tomu aspoň výsledkyhloubkového dlouhodobého auditu Mezinárodníenergetické agentury OECD. Při jejichž zveřejněnív říjnu letošního roku výkonný ředitel Mezinárodníenergetické agentury Nobuo Tanaka ocenilČR za její energetickou politiku. Předevšímza zajištění energetické bezpečnosti, liberalizacitrhu a za to, že energetickou koncepci zodpovědněpřipravuje s výhledem na řadu let. Do budoucnostiby ČR podle OECD měla prohloubitspolupráci se svými sousedy a ještě více se zaměřitna efektivní využívání energií. Josef Vališka3/20107