Téma: legislativa a právoUNIE SE ROZHODLA PŘEPRACOVAT PRÁVNÍPŘEDPISY O NEBEZPEČNÝCH LÁTKÁCHV ELEKTRICKÝCH A ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍCHEVROPSKÝ PARLAMENT SCHVÁLIL 24. LISTOPADU <strong>2010</strong> NÁVRHSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O OMEZENÍPOUŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V ELEKTRICKÝCHA ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍCH (PŘEPRACOVANÉ ZNĚNÍ) [KOM(2008)0809]. SCHVÁLENÁ SMĚRNICE PŘEPRACOVÁVÁ JIŽ PLATNOUSMĚRNICI KOMISE 2002/95/ES ZE DNE 27. LEDNA 20<strong>03</strong> O OMEZENÍPOUŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V ELEKTRICKÝCHA ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍCH.Nová směrnice stanoví některé nové definice,jako např. definici: „velkých stacionárních průmyslových nástrojů“,kterými se rozumí „rozměrný soubor strojů,zařízení nebo součástí, které mají být používányspolečně k určitému účelu, jsou permanentněinstalovány a deinstalovány odborným personálemna určitém místě a jejich použití a údržba jsou vyhrazenyodborným pracovníkům v zařízení proprůmyslovou výrobu nebo výzkum a vývoj“; „rozsáhlé pevné instalace“, kterou se rozumí„rozměrná kombinace několika typů přístrojů a případnědalších zařízení, které jsou montovány a instaloványodborným personálem, jsou určenyke stálému použití v předem určeném místě vyhrazenémk tomuto účelu a jsou deinstaloványodborným personálem“; „kabelů“, pod nimiž se rozumí „veškeré kabelys nominální voltáží nižší než 250 V, které slouží jakozapojení nebo prodloužení za účelem zapojeníelektrického a elektronického zařízení (EEZ) k elektrickésíti nebo k vzájemnému propojení dvou čivíce EEZ“, anebo „technickou specifikací“, kterou se rozumí„dokument, který předepisuje technické požadavky,které má výrobek, postup nebo služba splňovat“.Předloha právního předpisu, kterou Komisenavrhla v roce 2008, má za cíl zjednodušitpostupy omezování látek v budoucnostia uvedení platných předpisů do souladu s ostatnímipředpisy o chemických látkách [(zejménapak nařízením ES č. 1907/2006 o registraci, hodnocení,povolování a omezování chemických látek(REACH]. Směrnice současně zahrnuje do regulacenové kategorie výrobků, jako jsou lékařské a monitorovacípřístroje, a tím má přispět ke zlepšeníživotního prostředí. Ve střednědobém až dlouhodobémhorizontu by tyto výrobky a odpady z nichjiž neměly obsahovat zakázané látky.V současné době se platná směrnice vztahuje na širokéspektrum výrobků napájených elektřinou,včetně malých a velkých domácích spotřebičů,výpočetní techniky a telekomunikačních zařízenía spotřebitelského zboží, jakou jsou rádia, televizory,videokamery a hi-fi systémy.Nová směrnice se nevztahuje na:a) zařízení nezbytná pro ochranu podstatnýchbezpečnostních zájmů členských států, zbraně,střelivo a válečný materiál určený výlučně k vojenskýmúčelům,b) zařízení určená pro vyslání do vesmíru,c) zařízení, která byla specificky navržena a mají býtnainstalována jako část jiného typu zařízení, kteréje vyloučeno z oblasti působnosti této směrnicenebo do ní nespadá, pokud tato zařízení mohoufungovat pouze jako část daných zařízení a mohoubýt nahrazena pouze stejným specifickynavrženým zařízením,d) rozsáhlé stacionární průmyslové nástroje,e) rozsáhlé pevné instalace,f) dopravní prostředky pro přepravu osob nebozboží, kromě elektrických dvoustopých vozidel,pro která nebylo uděleno schválení typu,g) nesilniční pojízdné stroje určené výlučně proprofesionální uživatele,h) aktivní lékařské přístroje určené k implantaci,i) fotovoltaické panely určené k použití v systému,který je navržen, montován a odborně nainstalovánza účelem trvalého používání v určeném místěk výrobě energie ze slunečního světla pro veřejná,komerční, průmyslová a rezidenční zařízení,j) zařízení specificky navržená výhradně pro účelyvýzkumu a vývoje, která jsou k dispozici pouzemezi podniky.Klíčové změny proti platné směrnici zahrnují: rozšíření oblasti působnosti na všechna elektrickáa elektronická zařízení, včetně zdravotnických prostředkůa monitorovacích a kontrolních přístrojů; elektrická a elektronická zařízení, na která sesoučasná směrnice o omezení používání některýchnebezpečných látek v elektrických a elektronickýchzařízeních nevztahuje, která však budou zahrnutav nové směrnici, nemusí splňovat požadavky v přechodnémobdobí osmi let, aby měli výrobci čassvé výrobky přizpůsobit; zavádí se jednodušší a účinnější mechanismuspřezkumu či změny seznamu zakázaných látek,který umožní, aby bylo na základě vědeckých poznatkůa specifických kritérií a v souladu s nařízenímREACH zváženo zahrnutí dalších látek; změny lzepoté provést postupem projednávání ve výborech; zjednodušují se pravidla pro udělování výjimekze zákazu používání látek, která hospodářskýmsubjektům poskytnou právní jistotu a zajistí soulads nařízením REACH; za účelem harmonizovaného uplatňování směrnicev celé EU jsou objasněny důležité definice; sladěním se souborem právních předpisů o uváděnívýrobků na trh bude možno směrnici lépeprosazovat na úrovni členských států.Schválené znění směrnice bude v následujícíchtýdnech předloženo radě k formálnímu schválení.Nová směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnempo vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Členské státy poté budou mít 18 měsíců na to, abysměrnici zapracovaly do svých právních řádů. Do tédoby bude nadále platit současná směrnice o omezenípoužívání některých nebezpečných látekv elektrických a elektronických zařízeních (směrnice2002/95/ES).Evropská komise navrhlabezpečnostní normy pro konečnéodstranění jaderného odpaduEvropská komise dne 3. listopadu <strong>2010</strong> předložilak dalšímu legislativnímu projednávání návrh směrnicerady o bezpečném nakládání s vyhořelýmpalivem a s radioaktivním odpadem [KOM (<strong>2010</strong>)618 v konečném znění]. V dalším období budenávrh projednáván v Radě a v Evropském parlamentu;po dosažení shody a schválení návrhubudou státy zavázány k jeho transpozici do vnitrostátníchprávních řádů, k čemuž dojde v nejrychlejšímpřípadě v řádu let.Návrh směrnice reaguje na stávající právní stav,který nezahrnuje všechny činnosti a zařízení souvisejícís nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivnímodpadem. Platná úprava napříkladneobsahuje vnitrostátní politiky a jejich prováděnínebo informovanost veřejnosti a její účast na rozhodovacíchprocesech. Také již přijatá směrniceRady, kterou se stanoví rámec Společenství projadernou bezpečnost jaderných zařízení (směrniceo jaderné bezpečnosti) [Úř. věst. L 172, 2. 7. 2009]zahrnuje pouze sklady vyhořelého paliva a jinázařízení na ukládání radioaktivního odpadu, kteráse nacházejí na stejném místě jako jaderné zařízenía jsou s ním přímo spojena. Stanoví však současně,že je rovněž důležité zajistit bezpečné nakládánís vyhořelým palivem a radioaktivním odpademi ve skladovacích zařízeních a úložištích. Navrženásměrnice o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivnímodpadem je tak dalším legislativnímkrokem navazujícím na směrnici o jaderné bezpečnosti.Pro efektivní provádění mezinárodně schválenýchprincipů a požadavků pro nakládání s vy-50 3/<strong>2010</strong>
Téma: normy a předpisyhořelým palivem a radioaktivním odpadem,navržená směrnice tyto definuje jako právnězávazné a vymahatelné. Stanovuje v této souvislostizvláštní požadavky na rozsah, obsaha přezkum vnitrostátních programů pro nakládánís vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.Směrnice přitom vychází z pravomocívnitrostátních regulačních orgánů a mezinárodněschválených principůa požadavků bezpečnostních standardů MAAEa Úmluvy o jaderné bezpečnosti. V konečnémdůsledku směrnice zavede komplexní nejpřísnějšíbezpečnostní standardy pro nakládánís radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem,a vytvoří tak vzor a měřítko pro třetí země a regiony.Komise ve směrnici navrhuje stanovit právnězávazný a vymahatelný rámec EU, který zajistí,aby všechny členské státy EU uplatňovaly společnénormy vytvořené v rámci Mezinárodníagentury pro atomovou energii (MAAE) provšechny fáze bezpečného nakládání s vyhořelýmpalivem a radioaktivním odpadem až po jehokonečné uložení.Rozsah působnosti směrnice zahrnuje všechnyfáze nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivnímodpadem z civilního využití jaderné energieod jejich vzniku po uložení. Směrnice přitomnezahrnuje nakládání se specifickými druhy odpadu,jako jsou povolená uvolňování do životníhoprostředí a odpady z těžebního průmyslu,které mohou být radioaktivní (neboť ty jsou jižupraveny stávajícími evropskými předpisy).Návrh směrnice stanoví povinnosti spojenés uplatňováním obecných principů se směrnicío jaderné bezpečnosti; uvedené povinnostizahrnují: vnitrostátní rámec pro nakládání s vyhořelýmpalivem a radioaktivním odpadem v dlouhodobémměřítku; příslušný dozorný orgán v oblasti bezpečnostipři nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivnímodpadem; držitele povolení, kteří mají prvotní odpovědnostza bezpečnost; vzdělávání a odbornou přípravu za účelemzískání potřebné odborné způsobilosti a dovedností; transparentnost při rozhodování o nakládánís vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.Směrnice dále pak konkrétně stanoví, že: Členské státy EU musí do čtyř let od přijetísměrnice zpracovat vnitrostátní programy, kteréby měly zahrnovat plány na výstavbu a správuúložišť, které stanoví konkrétní časový rozvrh výstavbyspolu s mezníky a popisem všech činnostínutných k uložení, a dále odhady nákladů a finančníplány; Vnitrostátní programy musí být oznámeny Evropskékomisi; Komise může členské státy vyzvat,aby své plány změnily; Dva nebo více členských států se může dohodnoutna využívání konečného úložiště nacházejícíhose v jednom z nich. Jaderný odpad nesmíbýt vyvážen za účelem konečného uložení do zemímimo EU; Veřejnost musí být členskými státy informovánaa měla by mít možnost podílet se na rozhodovánío bezpečném nakládání s jaderným odpadem; Bezpečnostní normy vytvořené MAAE se stávajíprávně závaznými. Jejich součástí je nezávislý orgán,který uděluje povolení k výstavbě úložišť a kontrolujeprovedení bezpečnostní analýzy u každéhojednotlivého úložiště.Předložená směrnice je dalším krokem k vyřešenísituace, kdy i více než 50 let po zprovoznění prvníhojaderného reaktoru (v roce 1956 v britském CalderHall) stále neexistují konečná úložiště jadernéhoodpadu. Přičemž se každoročně jen v EU (z 27 členskýchstátů EU má jaderné elektrárny 14 z nich)vyprodukuje na 7 000 m 3 vysoce radioaktivníhoodpadu, přičemž většina tohoto materiálu se ukládáv dočasných úložištích. Vědci a mezinárodní organizacese obecně shodují na tom, že nejvhodnějšímřešením dlouhodobého ukládání vysoce radioaktivníhojaderného odpadu je ukládání do hlubinnýchgeologických úložišť. /pm/AUTA NA PLYN UŽ BUDOU MOCI DO PODZEMNÍCH GARÁŽÍMožná už od poloviny příštího roku by semohli majitelé a provozovatelé vozidel na plynovýpohon dočkat možnost parkovat ve veřejnýchpodzemních garážích, kam dosud tatovozidla z bezpečnostních důvodů nesměla.Právě to je mj. i jeden z faktorů, který brzdínástup ekologičtějších a úspornějších vozůna stlačený zemní plyn (CNG), které má většinaautomobilek již zařazena ve svém výrobnímprogramu, ale jejichž prodeje zatím váznou.Aut s plynovým pohonem přibývá, k letošnímu 1. říjnu jich bylo podle statistik ministerstvadopravy registrováno zhruba 130 000 osobních a téměř 6000 nákladních. Změna předpisůby ulehčila život jejich provozovatelů.Zásadní změnu by mohla přinést připravovanázměna vyhlášky o požární bezpečnosti stavebz roku 2008, kterou nyní chystá Generální ředitelstvíhasičského záchranného sboru, a o které informovalserver Novinky.czPodmínkou pro umístění vozidel na plynový pohon(LPG či CNG), s níž nová legislativní úpravapočítá ovšem je, že s parkováním těchto aut musejísouhlasit majitelé garáží, které by také mělysplňovat vyhláškou nově dané technické normy.To obnáší zejména dostatečnéodvětrávání prostorparkoviště a správné zajištěníelektroinstalacetak, aby v daném místěbylo vyloučeno riziko výbuchuplynu. To všakv současné době podstatnáčást podzemníchgaráží, včetně značnéhopočtu z nově vybudovanýchv podzemí obchodníchcenter nesplňuje, cožby znamenalo dodatečnéinvestice, zejména do systémůvzduchotechniky.V případě, že budou takovéúpravy provedeny,je potřebné změny zanésti do projektové dokumentaceobjektu, a absolvovatkontrolu státního stavebního dozoru, aby garážezískaly příslušnou certifikaci.Podle mluvčího hasičů Radka Kislingera by navrhovanázměna měla prospět především majitelůmrodinných či menších firemních garáží, které tytopodmínky již splňují, ale legislativa jim v nich neumožňovalavozy na plynový pohon zaparkovat.Upřesňující vyhláška, která částečně povolila vozidlůmna plynový pohon parkovat v některých uzavřenýchgarážích platí až od roku 2008, ale zahrnujejen garáže vybudované nově po nabytí její účinnosti,a to jen některých, např. u rodinných domů či menšíchsoukromých podzemních parkovišť pod obytnýmidomy. Technické normy, které jsou bezpečnostnímipředpisy požadovány však podle serverunovinky.cz splňuje přitom i řada starších garáží.Podle Marie Tauferové z odboru prevence generálníhoředitelství hasičů je návrh změněné vyhláškynyní v meziresortním připomínkovém řízení, potéjej musí ještě zkontrolovat Evropská komise v Bruselua teprve pak by – v případě schválení mohlazačít platit – což připadá v úvahu zhruba na jaře čiv létě příštího roku. /jv/3/<strong>2010</strong>51