28.11.2017 Views

Nick.T - Zrazuji den když, objímá mě noc?

poetry book

poetry book

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Zrazuji</strong> <strong>den</strong>,<br />

<strong>když</strong> <strong>objímá</strong> <strong>mě</strong> <strong>noc</strong>?<br />

<strong>Nick</strong>.T


Copyright © 1999 - 2017 by <strong>Nick</strong>.T<br />

Možno volně šířit v nez<strong>mě</strong>něné podobě.<br />

straniero2012@gmail.com


Věnováno všem<br />

neznámým básníkům.<br />

xxx


Konec jednoho dne<br />

Ten <strong>den</strong><br />

řekl sbohem<br />

a schoval se<br />

do černého<br />

sametového pláště <strong>noc</strong>i<br />

řekl sbohem<br />

a praštil <strong>mě</strong><br />

tak jako včera<br />

předevčírem...<br />

byl prázdný a zbytečný<br />

tak podobný svým bratříčkům<br />

až jsem se zděsil<br />

a začal prchat<br />

náruč <strong>noc</strong>i se otevřela<br />

a přivítala <strong>mě</strong> novým<br />

dobrodružstvím<br />

odhalila opravdový svět<br />

svět snů<br />

svět nočních přízraků.<br />

5


Nebyl jsem<br />

Nebyl jsem<br />

jen jsem si tak plul<br />

a toužil<br />

snad po zítřku<br />

sám nevím...<br />

byl jsem tu<br />

byl jsem sám<br />

tak sám<br />

jsem byl-nebyl<br />

a přišlo jaro<br />

z ničeho nic<br />

a strašně bolelo<br />

jak vše žilo<br />

a jak já umíral<br />

přišlo léto<br />

lásky zrály<br />

já usychal<br />

na podzim<br />

roznesl <strong>mě</strong> vítr<br />

ztratil jsem se<br />

v té spoustě barev<br />

a zima<br />

uzamkla své ledové vězení.<br />

6


7


Sem patřím<br />

Dnes jsem chtěl jen říct...<br />

oslepilo <strong>mě</strong> slunce<br />

jeho ostrý paprsek<br />

bodl <strong>mě</strong> do oka<br />

a spustil vodopád slz<br />

a tak jsem čekal na večer<br />

na stmívání<br />

rozdělal jsem oheň<br />

a pozval k němu všechny duchy lesa<br />

.........................<br />

seděli jsme v kruhu<br />

obestíralo nás posvátné ticho<br />

a já poznal<br />

že patřím sem<br />

ne už jinam<br />

ale sem.<br />

Už nežije<br />

Utržený roh obálky<br />

z ní trčí minulost<br />

dávno zašlá<br />

ošoupaná<br />

stokrát zpřehýbaná<br />

8


ten zažloutlý cár papíru<br />

dávno ztratil svou hodnotu<br />

už nežije<br />

nedýchá<br />

kousek mrtvého dřeva<br />

potrava pro oheň...<br />

a kdysi žil<br />

dýchal<br />

hřál<br />

pálil<br />

smrt přišla náhle<br />

ani jsem se nestačil nadechnout<br />

..................<br />

ten <strong>den</strong><br />

jsme zemřeli všichni<br />

ty ve mně<br />

já v tobě<br />

a náš sen.<br />

9


Udělám krok...<br />

Udělám krok<br />

ještě je<strong>den</strong><br />

a budu u tebe<br />

... než se zřítím<br />

budu křičet<br />

ve svém šílenství<br />

utiší <strong>mě</strong> až tvůj dotek<br />

uklidní můj roztěkaný pohled<br />

dá mi spočinout v míru<br />

udělám krok<br />

než se zřítím<br />

ještě ti pohlédnu do očí<br />

tvá ruka už <strong>mě</strong> nezachytí<br />

zřítím se<br />

ztratím se v temnotách.<br />

Vlna<br />

Vlna<br />

pak dlouhé ticho<br />

sladké...<br />

10


otisk dlaní v písku<br />

přání nevyřčené<br />

neskutečné<br />

loďky<br />

vratké<br />

11


vlna<br />

pak druhá<br />

smaže chvíle<br />

dlouhé míle<br />

hluboké<br />

azurově modré<br />

bloudí<br />

tiše<br />

vlna<br />

pak dlouhé ticho...<br />

mihotavý východ<br />

najdi <strong>mě</strong><br />

ještě jednou<br />

<strong>mě</strong> najdi<br />

stříbrná šupina<br />

na slunci<br />

zbloudilá…<br />

Najednou stála ve dvěřích<br />

Najednou stála ve dveřích<br />

úplně nahá<br />

s výrazem vyděšeného dítěte<br />

její mladé žádoucí tělo<br />

se dmulo vzrušením<br />

12


pustil jsem si televizi<br />

a nechal se oblbovat<br />

modrým blikáním<br />

bylo mi z toho všeho zle<br />

vy dnes nevíte nic o vášni<br />

ani o lásce<br />

naklonila se nade <strong>mě</strong><br />

s úmyslem <strong>mě</strong> políbit<br />

uhnul jsem<br />

a zřej<strong>mě</strong> se mi tváří mihl<br />

výraz znechucení...<br />

ty hajzle!<br />

Pátek třináctýho<br />

Stavil se pro <strong>mě</strong> Tony<br />

že pojedeme do pouště<br />

umí anglicky ještě hůř než já<br />

ale to nám nevadilo<br />

seděli jsme na kopci<br />

a poslouchali vítr<br />

má žena za mnou volala<br />

že jsem úplnej blázen<br />

ať se nevracím<br />

13


silnice se klikatila prachem<br />

zlověstně až k rozpálenému obzoru<br />

jen prach a vítr<br />

<strong>když</strong> jsem se vrátil<br />

na stole ležela žádost o rozvod<br />

... ulevilo se mi.<br />

Ospalá neděle<br />

Ospalá neděle<br />

v předjaří<br />

povinné ús<strong>mě</strong>vy sousedů<br />

první krůčky<br />

první jízda na kole<br />

na sídlišti<br />

imitace života<br />

vztahy ze zvyku<br />

manželství ze zbabělosti<br />

jak jsme si lhali<br />

a potajmu se ptali<br />

toto je vše?<br />

ospalá neděle<br />

v předjaří<br />

sluníčko<br />

ús<strong>mě</strong>vy<br />

14


kterým nevěřím<br />

a toto je vše?!<br />

Odevzdávám<br />

Odevzdávám<br />

svá křídla snění<br />

strhává <strong>mě</strong><br />

prudký liják<br />

živel<br />

rozběsněný<br />

nechávám si<br />

v srdci nabodané<br />

střípky snů<br />

zarostlé rudou tkání<br />

poklady pokladů<br />

co navždy<br />

budou s námi.<br />

15


Vesmíry bez víry<br />

Očarované oči<br />

klam na rtech<br />

černé nenasytné díry<br />

vesmíry<br />

bez víry<br />

slunce<br />

opálené ruce<br />

ňadra oblá<br />

oblá...<br />

oblaka<br />

černá<br />

za chvíli<br />

před bouří<br />

cítím vůni síry<br />

tam<br />

tvůj klam<br />

dobře ho znám<br />

na zemi<br />

růži<br />

dal jsi mi<br />

nebo ne?<br />

ty vole!<br />

před bouří<br />

v záňadří<br />

16


17


motýli<br />

a naše duše ve t<strong>mě</strong><br />

sdílí...<br />

co?<br />

vesmíry bez víry.<br />

Druhá kosmická rychlost<br />

Dosáhl jsem druhé kosmické rychlosti<br />

a opustil tě<br />

letím vesmírem<br />

vstříc neznámu<br />

hledám novou planetu<br />

rozkrojil jsem kapii<br />

její šťáva se rozstříkla po stole<br />

připomněla mi tvou menstruační krev<br />

kterou sis roztírala po svém podbřišku<br />

dosáhl jsem druhé kosmické rychlosti<br />

právě včas<br />

<strong>když</strong> brousila sis nože<br />

a lačně mhouřila oči<br />

okovy zacvakly na prázdno<br />

pro tentokrát<br />

dívám se na Měsíc<br />

z už bezpečné vzdálenosti.<br />

18


Nekonečno<br />

Stereotyp<br />

prosklené zdi vězení<br />

hýčkané<br />

vražedná slušnost<br />

nediv se<br />

mlčím<br />

jsem z jiného světa<br />

vymaloval ho sám Monet<br />

ta vzpoura je ve mně odjakživa<br />

cítil jsem to<br />

obětním beránkem<br />

ve své vlčí krvi<br />

poražený mezi vítězi<br />

s trochou naděje<br />

na dně sil<br />

kde <strong>mě</strong>ním se v nekonečno…<br />

V půli <strong>noc</strong>i<br />

Noční krajinou<br />

rozpůlenou<br />

na břehu řeky<br />

pouštím slova<br />

po proudu<br />

19


ať jsou už daleko<br />

daleko ode <strong>mě</strong><br />

V půli <strong>noc</strong>i<br />

padám<br />

nevím kam<br />

v prázdnu<br />

středobodu<br />

jahody<br />

které jsem neochutnal<br />

a schoval jsem<br />

tu vůni<br />

tvoji<br />

blyštění<br />

oleštěných chodníků<br />

od zmatených kroků<br />

sem a tam<br />

sem a tam…<br />

Přísliby<br />

Přísliby nekonečna<br />

šeptají: znič ho!<br />

v lánech polí...<br />

touha věčná<br />

strach<br />

s láskou zápolí<br />

20


před branou nikam<br />

potácivou opilostí<br />

drzé<br />

střepy kostí<br />

- táhni!<br />

zas<br />

mručení kopců<br />

v prstech cítím<br />

zlaté vlasy<br />

závoj víly...<br />

halucinace?<br />

zas<br />

další<br />

prudký sráz<br />

žití<br />

k nebytí<br />

dělá lotry<br />

z nás.<br />

21


Plakala<br />

Plakala<br />

až krev<br />

z očí jí tekla<br />

kašpárek<br />

utekl z divadla<br />

všem pro smích<br />

třísky<br />

zarostly pod kůži<br />

a nikdo o nich nevěděl<br />

plakala<br />

a nevěděla proč<br />

smála se<br />

a cítila<br />

že něco jí schází<br />

ale nevěděla co<br />

v kaluži<br />

rudé krve<br />

seděla a plakala<br />

pak ji vzal kolem pasu...<br />

poslední akord<br />

a bylo ticho.<br />

22


Plakal<br />

Plakal<br />

a pěstmi bušil<br />

do prašné ze<strong>mě</strong><br />

hrdina utekl<br />

skrčený v koutě<br />

lhal<br />

tolikrát<br />

plakal<br />

a svět<br />

zarytě mlčel<br />

říkal pravdu<br />

a plakal<br />

byla tma<br />

a svět<br />

zářil barvami<br />

smečka lvů<br />

odcházela pryč<br />

hladová...<br />

plakal<br />

a jeho smích<br />

nikdo nevnímal.<br />

23


24


Slunce bez těla<br />

Slunce bez těla<br />

bázeň Měsíce<br />

má milá<br />

má milá...<br />

hra<br />

porcelánová panenka<br />

stále panna<br />

na konci<br />

brodí se krví<br />

sama<br />

Slunce bez těla<br />

smutná<br />

bílá<br />

hlubina osa<strong>mě</strong>lá<br />

- na konci<br />

světa.<br />

Ve smír<br />

Vesmír<br />

nekonečný<br />

ztrácíme se<br />

navzájem<br />

sami sobě<br />

25


natahuji ruce<br />

do prázdna<br />

kde tušil jsem<br />

tebe<br />

tvé dlaně<br />

hlavu na polštáři...<br />

sen o samotě<br />

dnes večer<br />

obzor krvácí<br />

víc než jindy<br />

vesmír<br />

stu<strong>den</strong>ý<br />

<strong>když</strong> otočíš se<br />

zády<br />

nikdy<br />

to nebude jinak.<br />

26


Protnu noční tmu<br />

...<br />

Protnu noční tmu<br />

ostruhy z bodláčí<br />

namaluji kousek duhy<br />

až odejdu<br />

zanechám<br />

ticho<br />

šepot<br />

tlukot<br />

teplo<br />

na stéblech trávy<br />

jelení krev<br />

šípem logiky<br />

bořím hrady snů<br />

tam v nebi<br />

jsme dva<br />

tady a tam<br />

v kruhu<br />

tančíš<br />

krev<br />

tlukot<br />

teplo<br />

tvá drobná ňadra<br />

v dlaních<br />

hladových...<br />

27


Kamsi<br />

Sedíš ve vytahaných teplákách<br />

a zíráš na modrou obrazovku<br />

manželka připravuje večeři<br />

„ne<strong>mě</strong>la by tolik jíst“<br />

pomyslíš si<br />

třetí pivo<br />

je teprve osm<br />

a pak se zableskne<br />

sedíš ve svých teplákách<br />

a tvé oči nevidí nic<br />

dál je jen tma<br />

- to už je konec?<br />

padáš kamsi<br />

a dopad je překvapivě <strong>mě</strong>kký<br />

cítíš se jako dítě<br />

na to už jsi zapomněl<br />

tak jako na pohádky<br />

draky<br />

princezny<br />

padáš kamsi<br />

do temnoty<br />

servané nehty<br />

o tmavou skálu<br />

28


něco neznámého<br />

padá ti z očí<br />

- slzy vysvobození<br />

padají na dno<br />

a bubnují<br />

v zrychleném rytmu srdce.<br />

Nahý<br />

Roztříštěné zrcadlo světa<br />

oheň najednou nepálí<br />

a led nezebe<br />

nahý<br />

v nekonečnu<br />

na začátku<br />

v kotoulech představ<br />

a saltech názorů<br />

najednou není nic<br />

pevná zem<br />

zmizela za obzorem<br />

neboj se<br />

nahý námořníku…<br />

29


Jsi i nejsi<br />

Na věčné pouti<br />

na návštěvě ve svém těle<br />

zmítán vášní<br />

jsem láskou<br />

ve větru bouří<br />

svobodný<br />

- sem <strong>mě</strong> bodni -<br />

jestli myslíš to vážně...<br />

a zas se s<strong>mě</strong>jeme<br />

ve večerním šeru<br />

přízrak<br />

jsi i nejsi<br />

je to bláznivé<br />

<strong>když</strong> <strong>objímá</strong>m tě s<strong>mě</strong>le<br />

znovu<br />

skládám tě ze snů<br />

molekulu k molekule.<br />

30


Vlaštovka z mého dopisu opsala dva velké<br />

kruhy, prolétla plameny, a šedý popel se<br />

snesl k zemi. Vrátila se až příliš brzy na<br />

to, aby předala mou zprávu: volání o pomoc!<br />

31


Moje duše se projevuje psaním. Nechávám<br />

vám její otisk na papíře. Ta slova uvnitř<br />

způsobují zvláštní chvění...<br />

Sleduji vás už hodně dlouho...<br />

A přesto se marně snažím<br />

napodobit život.<br />

32


Stále se usmíváš<br />

Stále se usmíváš...<br />

33


A vyšel Měsíc<br />

A vyšel Měsíc<br />

- slunce mého šílenství.<br />

Vyšel jsem ven<br />

Vyšel jsem ven<br />

slunce pálilo<br />

asfalt bublal<br />

jak čerstvě vyvržená láva<br />

v naší ulici<br />

bylo prázdno<br />

tak jako v mnoha srdcích<br />

mnoha životech<br />

a já se rozhodl<br />

vyplnit alespoň milimetr té prázdnoty<br />

spálil jsem si chodidla<br />

a napsal jednu báseň.<br />

<strong>Zrazuji</strong> Slunce?<br />

<strong>Zrazuji</strong> Slunce,<br />

<strong>když</strong> <strong>objímá</strong> <strong>mě</strong> <strong>noc</strong>?<br />

34


Horkej noční vítr<br />

Horkej noční vítr<br />

odnesl můj spánek<br />

kamsi na jih<br />

jemně laská<br />

odřený auta před naším domem<br />

temná okna naproti<br />

lákají<br />

jejich slepý tajemství<br />

pohlcuje<br />

oddechování spáčů<br />

utichl motor<br />

bouchly dveře<br />

a spěšné kroky<br />

hnané pleskáním prvních kapek<br />

žízeň rozpáleného betonu<br />

nekonečná touha pít<br />

horkej noční vítr<br />

bdělost<br />

panelákový dřímoty<br />

a <strong>noc</strong><br />

krade sny.<br />

35


Zavři oči<br />

Naše prsty<br />

jsou propleteny<br />

tančíme<br />

na hraně <strong>noc</strong>i<br />

kdy láme se<br />

v ráno<br />

pojď<br />

lehni si<br />

do trávy<br />

zavři oči<br />

je to jako<br />

umírání<br />

a to opojení slábne<br />

s příchodem<br />

velkého lháře<br />

ještě <strong>mě</strong> nepouštěj!<br />

plujeme tmou<br />

v milostné křeči<br />

právě teď a tady<br />

jsme<br />

svoji.<br />

36


Ještě včera<br />

Ještě včera<br />

<strong>mě</strong>l jsem pásku na očích<br />

a pod svými botami<br />

drtil celé světy<br />

ještě včera<br />

zlobil jsem se<br />

byl zklamaný<br />

nevěděl jsem<br />

že Ty...<br />

máš svá<br />

tajemství<br />

ještě včera<br />

zněla slova<br />

na konci mé věty<br />

v rytmu našich srdcí<br />

nevěděl jsem<br />

že Ty...<br />

znáš mé<br />

království<br />

ještě včera<br />

či snad<br />

před sto lety<br />

stáli jsme<br />

v pevném objetí<br />

37


jen já a ty<br />

v jednom<br />

dva světy<br />

naše<br />

štěstí?<br />

Je tma<br />

Je ticho,<br />

večer svlékl <strong>den</strong><br />

z toho zářivého pláště<br />

a tma<br />

tiše dopadá<br />

na naše ramena…<br />

kdo ukradl nám sny<br />

a teď ohavně se vysmívá<br />

naší samotě?<br />

kdo vzal nám ony šťastné dny<br />

kdy pevně držel jsem tě za ruce...<br />

teď, <strong>když</strong> stojíme vedle sebe<br />

je tma<br />

a nevidím ti do očí<br />

je tma<br />

a černočerné nebe…<br />

38


je ticho<br />

louka je pustá<br />

<strong>když</strong> odlétli motýli<br />

je tu ticho a smutno<br />

<strong>když</strong> láska časem je znavená<br />

a tma tiše dopadá<br />

na naše smutná ramena...<br />

Křehký<br />

Opuštěný anděl<br />

křehký<br />

z hlíny<br />

a jeho<br />

věčný ús<strong>mě</strong>v<br />

tiché stěny<br />

děsivé stíny<br />

tepla lačný<br />

marnosti<br />

záchvěv.<br />

Jen lehce<br />

Jen lehce<br />

dotknu se tě<br />

- <strong>mě</strong>kce<br />

39


sevřu ňadra<br />

tvá<br />

do dlaní<br />

tělo - horké<br />

snad blouzní<br />

jen<br />

vstříc bouři<br />

lačni milování...<br />

a spánek<br />

přinese až<br />

svítání.<br />

Tvá ruka je stín<br />

Tvá ruka je stín<br />

tvá dlaň<br />

žahavou medúzou<br />

- věčným prokletím.<br />

40


41


Polední poušť<br />

Polední poušť<br />

- orchideje<br />

zmáčená štěstím<br />

hledíš na západ<br />

a teď bylo hned<br />

ani se nenaděje<br />

a je pryč...<br />

jen chuť toho co zbylo<br />

vůně toho co mohlo být<br />

ve zmatku smyslů<br />

padáš do prázdna<br />

znovu létáš<br />

nad zemí<br />

než zachytím tě<br />

zrakem svým<br />

popálím srdcem<br />

popel do větru<br />

vypustím<br />

a budeš všude<br />

a nikde<br />

ale ve mně<br />

tam tě<br />

nikdo<br />

neukradne.<br />

42


Ledové hvězdy<br />

Trhá <strong>mě</strong> na kusy<br />

bolest vzpomínek<br />

Iris<br />

ukrytá v kameni<br />

- neexistuje<br />

ztracený<br />

v kruhu bludů<br />

temné svítání<br />

teď a tady<br />

ještě chvíli<br />

a přebolí...<br />

podzimní slunce<br />

<strong>mě</strong> miluje<br />

a já jej<br />

v ostružinách zapleteni<br />

malé děti<br />

večery už studí<br />

nebe je prázdné<br />

jako tvůj pohled<br />

ve stínu<br />

ledové hvězdy...<br />

43


ještě chvíli<br />

a přebolí<br />

a já<br />

budu svobodný<br />

Obnažený<br />

Obnažený<br />

hodný<br />

nehodný<br />

střídá tváře<br />

slunce<br />

stín<br />

dlouho ticho<br />

stále nic<br />

konec<br />

tak už<br />

toho nech<br />

chyceni v síti<br />

pavoučci<br />

stříbrní<br />

zapleteni<br />

zmateni<br />

44


v sobě<br />

ztraceni<br />

tak už<br />

toho nech<br />

jsem<br />

obnažený<br />

na duši<br />

a mé tělo<br />

křičí<br />

bolestí.<br />

Obruče kolem tebe<br />

Železné obruče<br />

kolem srdce<br />

nevidím<br />

necítím<br />

mám se dobře<br />

máme se dobře<br />

máme se fajn<br />

jsi v nouzi?<br />

pohled odvrátím<br />

a jdu dál<br />

pomoz si sám!<br />

45


já jsem já<br />

a ty jsi ty<br />

on je on<br />

je cizí<br />

tenhle je náš<br />

a tohle je<br />

náš nepřítel<br />

železné obruče<br />

kolem srdce<br />

ruce v kapsách<br />

frajere<br />

máš se dobře<br />

nevidím<br />

neslyším<br />

necítím...<br />

potřebuješ pomoct?<br />

tvoje chyba<br />

dívám se jinam<br />

a jdu dál<br />

můžeš si za to<br />

přece sám<br />

jen abych to nebyl já<br />

ale já se mám dobře<br />

není to moje vina<br />

ale tvoje<br />

46


jeho<br />

jejich<br />

jsme tu každý sám<br />

sám za sebe<br />

rok za rokem<br />

čin k činu<br />

skládáme<br />

falešné sliby<br />

hrabeme se z pekla<br />

do nebe?<br />

železné obruče<br />

a v nich prázdno<br />

zrádče<br />

obruče kolem tebe<br />

ne <strong>mě</strong><br />

já se mám dobře…<br />

Oblékl jsem si...<br />

Oblékl jsem si tělo naruby<br />

ach matko!<br />

ach otče!<br />

co se to stalo?<br />

s vámi<br />

s námi?<br />

47


na ohnivém poli<br />

zrálo obilí<br />

pak hnilo<br />

zapomenuté<br />

vše tak dávno<br />

jako vzpomínka<br />

na první nádech<br />

výdech<br />

nádech<br />

a to je<br />

- konec?<br />

oblékl jsem si svoje tělo<br />

naruby<br />

tentokrát<br />

tolik to ani nebolelo<br />

rutina<br />

zvyk?<br />

v prachu cesty<br />

sbírám své střepy<br />

skrývám šelmu<br />

své<br />

zločiny?<br />

oblékl jsem si...<br />

a vyšel ven do tmy<br />

jako tenkrát...<br />

kurva už zas!<br />

48


Tichý průvodce<br />

Pohybuji se tiše<br />

a nenápadně<br />

vidím vaše srdce<br />

pamatuji si víc<br />

než bych asi <strong>mě</strong>l<br />

miluji západy slunce<br />

prašnou cestu<br />

k nekonečnému obzoru<br />

mám rád dívčí smích<br />

to křehké štěstí<br />

nevědomosti<br />

vidím zářit vaše srdce<br />

v temném labyrintu<br />

dalších vtělení<br />

jsem průvodce<br />

po staletí<br />

pohybuji se tiše<br />

a nenápadně<br />

pamatuji si víc<br />

než bych <strong>mě</strong>l<br />

tvé vlasy ve větru<br />

49


<strong>když</strong> svíral jsem<br />

tvé křehké dlaně<br />

abych tě pustil<br />

a jednou snad<br />

znovu našel...<br />

miluji západy slunce<br />

večery<br />

<strong>když</strong> ptačí zpěv utichne<br />

v polích za <strong>mě</strong>stem<br />

objevuji svou cestu<br />

toulám se vesmírem<br />

jsem<br />

tichý průvodce.<br />

Zloděj bez viny<br />

Dvě dlaně<br />

nekonečný prostor<br />

mezi nimi<br />

ticho pořezané<br />

hlasem ztraceným<br />

zrcadlo bez odrazu<br />

ztrácím se<br />

tam někde uvnitř<br />

ve t<strong>mě</strong><br />

50


ve sklepení<br />

na dně<br />

na dně<br />

v hlubinách Ze<strong>mě</strong><br />

malovat světlem<br />

na tvá nahá záda<br />

vášnivé příběhy<br />

kradu ty vzácné okamžiky<br />

- zloděj bez viny<br />

... a co ty?<br />

Nahým <strong>mě</strong>stem<br />

Nahým <strong>mě</strong>stem<br />

v <strong>noc</strong>i<br />

taxíkem zoufalství<br />

až na dno bolesti<br />

pošetilostí<br />

zpitý<br />

rudým světlem<br />

posedlý<br />

jako tolikrát<br />

ztracený<br />

51


omámený<br />

vzpomínkami<br />

na včerejšky<br />

se už nehraje<br />

nahým <strong>mě</strong>stem<br />

pořezané nohy<br />

osamocený<br />

před úsvitem<br />

- svatý muž<br />

krví zbrocený<br />

s potrhaným srdcem.<br />

52


Majáky<br />

Ocitl jsem se<br />

na druhém břehu<br />

poslouchám vlny<br />

sním...<br />

a možná mám<br />

zavřené oči<br />

vlny<br />

vlny mezi námi<br />

šumy<br />

podélné břehy<br />

dělí nás<br />

jakoby<br />

ocitl jsem se<br />

v prázdnu<br />

a tichu<br />

jen tlukot srdce<br />

je znamením<br />

že jsi<br />

touha má<br />

a vlny<br />

nekonečné<br />

jako mé dny<br />

plné touhy<br />

v moře krvi<br />

53


opravdoví<br />

znovuzrozeni<br />

pro sebe<br />

vysíláme signály…<br />

Studna bez vody<br />

Na dně hluboké studny<br />

v šedivém bahně<br />

nemám ruce<br />

a nemám nohy<br />

omotaný<br />

lepkavou pavučinou<br />

trup<br />

bez srdce<br />

krev Měsíc bledý vypil<br />

než shodil <strong>mě</strong><br />

na dno<br />

bez tebe<br />

na dně hluboké studny<br />

tvář bez očí<br />

ztratil jsem světlo<br />

a jed stoupá<br />

až...<br />

k poslednímu nádechu<br />

54


pád<br />

do tmy<br />

do beznaděje<br />

na dně hluboké studny<br />

hladové krysy<br />

hodují na mém těle<br />

trup bez srdce<br />

hlava bez očí<br />

ruka bez ruky<br />

nářek<br />

bez utěšitele<br />

v šedivém bahně<br />

zapomněl jsem<br />

na sebe<br />

a umírám<br />

v rukou meč zlatý<br />

bodnu tě<br />

pak znovu<br />

a znovu...<br />

pohřeb<br />

přítele nepřítele<br />

pak budu tu pro tebe.<br />

55


56


Západy srdce<br />

Hadí stopy v poušti<br />

žár hladový<br />

nejistota<br />

v pobláznění<br />

horečkou halucinogenní<br />

střechy zelené<br />

padám padám<br />

nahoru dolů<br />

zlámané ruce<br />

padá padá<br />

západy srdce.<br />

Nakrm svého vlka<br />

Nakrm svého vlka<br />

nakrm ho<br />

čerstvým masem<br />

teplou panenskou krví<br />

nakrm svého vlka<br />

dej mu povolení zabít<br />

zavři oči<br />

padá Měsíc<br />

a všude je tma<br />

57


černočerná tma<br />

nakrm svého vlka<br />

rozbij jeho klec<br />

jednou<br />

dobře mířenou ranou<br />

zavři oči<br />

nenávist pustoší svět<br />

a bude hůř<br />

a bude hůř<br />

nakrm svého vlka<br />

nenech ho zdechnout<br />

před nebeskými<br />

branami<br />

nakrm svého vlka<br />

ať dál nehladoví...<br />

58


59


Brány tvého <strong>mě</strong>sta<br />

Jsi jako pevnost, oáza v poušti, obehnaná vysokou zdí.<br />

Navenek chladná, nepřístupná, nedobytná… Ale uvnitř, za<br />

tmavými hradbami, tuším rajské zahrady.<br />

Je to již dva roky, kdy jsem sem přitáhl se svým vojskem.<br />

Dva předlouhé roky marných bojů - nekonečného obléhání.<br />

Stále jen hledím, na mlčenlivé brány tvého panství.<br />

Dnes jsem tu sám, má armáda <strong>mě</strong> opustila, postupně zběhla.<br />

Mí muži se nevydrželi dívat, <strong>když</strong> jsi po dvakráte<br />

vpustila cizí vojska do svých zahrad, hostila je sladkým<br />

ovocem a svou přízní. Nevydrželi předlouhé večery, kdy<br />

jsme strádali žízní a hlady, kdy pouštní písek vysoušel<br />

naše slzy… A z dáli, zpoza vysokých zdí, sem vítr přinášel<br />

hlasitý smích.<br />

Dnes jsem tu zůstal sám. Každý večer sem za mnou přichází<br />

pouštní liška. Schovávám jí zbytky ze svého skromného<br />

oběda. Je to můj jediný přítel, jediný druh v mé samotě.<br />

Má takové nedůvěřivé oči a nikdy se nenechá pohladit.<br />

Jsi nedobytná pevnost, fata morgana, co magicky přitahuje<br />

můj zrak. Před dvěma lety, <strong>když</strong> jsem sem přišel se<br />

svým neporazitelným vojskem, v plném lesku, tak pyšný,<br />

v domnění vlastní síly a nepřemožitelnosti… můj pohled<br />

byl přesto divoký, roztěkaný, plný nedůvěry.<br />

Však pohleď dnes do mých očí! Jsou tam nekonečné dny<br />

plné pochybností, spalujícího poledního slunce, horkého<br />

větru a vysvobozujících pomerančových večerů, kdy<br />

trýznitel ulehá k spánku. Jsou tam duny zlatavého písku,<br />

temná modř oblohy. Ani stín zoufalství a beznaděje!<br />

Je v nich pokora – opravdovost.<br />

60


Zítra ráno, dnes se ještě rozloučím se svou liškou, přistoupím<br />

před hlavní bránu. Zlehka, ale důrazně zabouchám,<br />

krok poodstoupím… Vím, že mi přijdeš otevřít a já<br />

jistým krokem vstoupím.<br />

61


Obsah<br />

Konec jednoho dne 5<br />

Nebyl jsem 6<br />

Sem patřím 8<br />

Už nežije 8<br />

Udělám krok... 10<br />

Vlna 10<br />

Najednou stála ve dvěřích 12<br />

Pátek třináctýho 13<br />

Ospalá neděle 14<br />

Odevzdávám 15<br />

Vesmíry bez víry 16<br />

Druhá kosmická rychlost 18<br />

Nekonečno 19<br />

V půli <strong>noc</strong>i 19<br />

Přísliby 20<br />

Plakala 22<br />

Plakal 23<br />

Slunce bez těla 25<br />

Ve smír 25<br />

Protnu noční tmu 27<br />

Kamsi 28<br />

Nahý 29<br />

Jsi i nejsi 30<br />

Stále se usmíváš 33<br />

A vyšel Měsíc 34<br />

Vyšel jsem ven 34<br />

<strong>Zrazuji</strong> Slunce? 34<br />

Horkej noční vítr 35


Zavři oči 36<br />

Ještě včera 37<br />

Je tma 38<br />

Křehký 39<br />

Jen lehce 39<br />

Tvá ruka je stín 40<br />

Polední poušť 42<br />

Ledové hvězdy 43<br />

Obnažený 44<br />

Obruče kolem tebe 45<br />

Oblékl jsem si... 47<br />

Tichý průvodce 49<br />

Zloděj bez viny 50<br />

Nahým <strong>mě</strong>stem 51<br />

Majáky 53<br />

Studna bez vody 54<br />

Západy srdce 57<br />

Nakrm svého vlka 57<br />

Brány tvého <strong>mě</strong>sta 60

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!