Následovníci Adolfa Loose

RUDOLF WELS
Lázně VI (Plynové lázně)
Karlovy Vary, U Imperiálu 2116/1
Rudolf Wels: 1926–1927, nedochováno
Úprava interiéru lázeňského hotelu
Esplanade (dnes Jesenius)
Karlovy Vary, Stará Louka 340/36
Adolf Loos, Rudolf Wels, Kurt Unger: 1930–1931, nedochováno
Půdorys přízemí, adaptace z roku 1938
[ reprofoto: archiv NPÚ, ÚOP v Lokti ]
Čelní fasáda na projektu R. Welse
[ reprofoto: archiv NPÚ, ÚOP v Lokti ]
Dobový snímek, konec 20. let 20. stol.
[ reprofoto: archiv NPÚ, ÚOP v Lokti ]
Investorem byl magistrát města Karlovy Vary, který zamýšlel vybudovat
nový lázeňský provoz bezprostředně po odkrytí významného zdroje
plynného CO 2 v prostoru dnešního pramene Dorotka. Lázně tedy byly
původně provozovány jako plynové a sluneční. Architekt proto na střeše
objektu umístil velké a prostorné terasy se sloupovými pergolami ke
slunění. Vnitřní dispozice byla trojtraktová s lázeňskými kabinami směřujícími
na nábřeží a zadním provozním traktem. Vstupní vestibul na půdorysu
kruhu byl pojat jako interiér klasicistního templu se schody z bílého
mramoru a malbou ve vrcholové kupoli. V levém křídle byly umístěny
šatny, v pravém bazénky. Ke stavbě bylo použito moderních postupů
i materiálů. Lázně VI dotvářely charakter jižní části lázeňského území.
V prosinci 2005 odsouhlasilo vedení města Karlovy Vary demolici objektu
a v březnu následujícího roku 2006 byl objekt ve značném spěchu zbourán.
Objekt se přes značnou snahu odborné veřejnosti nepodařilo zachránit.
Při stavebně-technických průzkumech se zjistilo použití hlinitanových
směsí cementů. Na místě lázní vyrostl sedmipodlažní obytný dům.
/ LZ /
Lázeňský hotel Esplanade vznikl spojením dvou starších domů. Projekt
nového domu, tehdy ještě pod názvem Steinernes Haus, zpracoval
roku 1912 vídeňský architekt Hans Prutschner. Dům založený na železobetonovém
skeletu byl dokončen o rok později, již jako hotel Esplanade,
jeho vlastníkem se stal Dr. Hermann Simon. V letech 1927 až 1929
proběhly úpravy přízemí a prvního patra hotelu. Parter byl nově vybaven
obchody, což vyvolalo potřebu přesunu jídelny. Ta byla nově situována
v prostoru světlíku, s proskleným sedlovým zastřešením. Přestože je
projekt formálně dílem karlovarské architektonické a stavební kanceláře
Kubiček & Baier, není pochyb, že autorem koncepce a vybavení nové
jídelny byl Adolf Loos ve spolupráci se svými žáky Rudolfem Welsem
a Kurtem Ungerem. Wels je dokonce přímo podepsán jako zpracovatel
plánu. Další dokumenty je možné najít ve sbírkách Albertiny, kde je uložena
i tužkou kreslená Loosova skica. Další indicií je i několik Loosových
návštěv v Karlových Varech: poprvé tu Loos pobýval v létě 1921 se svou
druhou manželkou Elsie Altmannovou. V roce 1931 pak byl ubytován
přímo v hotelu Esplanade. Dnes nedochovaná jídelna měla pod střechou
zavěšenou trámovou konstrukci v pravoúhlém rastru. Chodbou byla spojena
s kuchyní v dvorním traktu, směrem k uličnímu průčelí navazovala
menší jídelna. Z dalších loosovských úprav lze jmenovat nově vzniklý
společenský prostor písárny s vestavěnými vitrínami či policemi. Tato
realizace zanikla při další přestavbě na počátku 50. let 20. století.
/ PS /
Lázeňský hotel Jesenuis, 60. léta 20. stol.
[ reprofoto: archiv D. Riedla ]
Řez prostorem s písárnou
[ reprofoto: Kudělka, 1974 ]
118 NÁSLEDOVNÍCI ADOLFA LOOSE
119