Následovníci Adolfa Loose

Dům Ellinor Ruth
Goldmannové
Olomouc, Pod Lipami 532/15
Paul Engelmann: 1932
Uliční průčelí, historický snímek
[ reprofoto: soukromá sbírka ]
Realizace této jednopatrové stavby, která byla postavena současně s vedlejší
navazující vilou se dvěma byty, se pravděpodobně pojí s domnělým
Grossovým domem v Lipníku nad Bečvou, jehož autorství je Engelmannovi
připisováno a jehož existence je neobjasněna. Ellinor Ruth Goldmannová
byla nevlastní dcerou inženýra Leo Josefa Grosse, čímž mohl
vzniknout dojem o návrhu dvou staveb, namísto jedné pro členy rodiny
(blíže Pavel Zatloukal). Dům E. R. Goldmannové vykazoval obdobné architektonické
ztvárnění jako Müllerův dům. Jednalo se o skromně působící
kubickou stavbu na půdorysu tvaru písmene L s proporčně vyváženými
fasádami a kultivovaným detailem. Plochá střecha využívaná k pobytu
byla zpřístupněna přístavkem (dnes dostavěn do úrovně sousedního
domu dalším patrem). Předstupující rizalit měl z boku hlavní vstup, který
byl krytý konzolou balkonku v prvním patře (dnes je toto řešení zcela
zrušeno a vstup přesunut na druhou stranu stavby přistavěným zádveřím).
Minimalistická dispozice absentovala prvek raumplanu, ale přesto
disponovala veškerým zázemím pro novomanželku Goldmannovou, její
rodiče a služebnou. Utilitární úpravy z pozdějších dob naprosto setřely
harmonické architektonické provedení vytříbeného vnitřního plánu stavby
a vnější reprezentativní podoby domu. / MŠ /
JACQUES
GROAG
* 5. 2. 1892
Olomouc (Rakousko-Uhersko/Morava)
† 28. 1. 1962
Londýn (Spojené království)
Jacques Groag byl významným žákem Adolfa
Loose s původem v asimilované židovské
rodině obchodníků a sladovníků z Olomouce.
Po maturitě, v roce 1910, nastoupil na obor
stavitelství na vídeňské technice, které mu
přerušila válka. Během vojenské služby
získal na východní frontě vyznamenání za
Jacques Groag, Londýn, kolem 1950
[ reprofoto: The Architect’s Journal, 1962 ]
statečnost – prožil zde traumata, která
ho provázela celý život. Po válce dokončil
studia na technice (1919). Rovněž navázal
na předválečné návštěvy Loosovy Bauschule. Praxi získal ve vídeňské
stavební kanceláři Fritze Kellera (1921–1926), po které následovala
nezávislá architektonická činnost ve vídeňském Döblingu ( 1926–1938).
Jako stavbyvedoucí se podílel na realizaci Wittgensteinova vídeňského
domu (1926–1929) od Paula Engelmanna a Mollerova domu od Adolfa
Loose (1927). Četných publikací se dočkal jeho dvojdům pro vídeňské
sídliště Werkbundu (1932).
Po anšlusu Rakouska působil krátce v Praze (1938–1939), rodišti jeho
ženy Jacqueline (dříve Hilde Blumberger, roz. Pick), odkud emigrovali
do Británie. Zde se zabýval především návrhy interiérů a s manželkou
textilnímu designu. Vyučoval na londýnské Hammersmith School for
Arts and Crafts (1955–1960). Mezi Loosovými žáky vyčníval osobitým
tvůrčím přístupem k tezím svého učitele a velkým počtem realizací, jak
v jeho rodišti v Olomouci a na Moravě, tak ve Vídni.
Byl vyhledávaným interiérovým návrhářem, silně ovlivněný Loosovým
estetický cítěním, který přinášel z vídeňského prostředí nové podněty
na Moravu. / MŠ /
Uliční průčelí, dnešní stav
[ foto: Martin Wolf, CC BY-SA ]
62 NÁSLEDOVNÍCI ADOLFA LOOSE
63