Následovníci Adolfa Loose

Hrobka rodiny Kidery
Ostrava-Vítkovice, hřbitov
Alfons Hetmanek, Franz Kaym, sochař Ferdinand Opitz: 1929, nedochováno
Rudolf Kidery se živil v Ostravě jako stavitel. Pravděpodobně měl menší
stavební firmu, jeho realizace totiž nejsou nijak rozsáhlé. Víme, že nadstavoval
dvoupodlažní obytný dům na ulici Porážkové, přistavoval a adaptoval
jednopodlažní objekt v ulici Kostelní a stavěl obytný a obchodní
dům na ulici Zengrově. V září v roce 1928 byl prokazatelně zaměstnán
na novostavbě obytného a obchodního domu pro manžele Krestovy,
projektované kanceláří Hetmanek-Kaym, jak je patrno z jeho žádosti
o ukládání stavebního materiálu, adresované městskému stavebnímu
úřadu. Když mu v prosinci 1928 zemřela jeho žena Marie, obrátil se
na Alfonse Hetmanka, kterého s největší pravděpodobností ze stavby
znal, a poprosil ho o návrh rodinné hrobky. Hetmanek mu vyhověl, ke
spolupráci si přizval sochaře a designéra Ferdinanda Opitze, který byl v té
době členem vídeňské Společnosti umělců v Künstlerhausu a kterého
znal pravděpodobně ze studií. Hrobka se nedochovala, kámen byl po
úpravách použit na dekoraci jiného hrobu. / VL /
JAN
HUBLÍK
ml.
* 13. 2. 1899
Brno (Rakousko-Uhersko/Morava)
† 1963
Olomouc (Československo)
Jan Hublík ml. strávil většinu života
v Olomouci. Studiem získal titul Ing. arch.
Pracoval ve stavební společnosti svého otce Jan Hublík ml. s chotí
a později ji i vedl. Významná olomoucká
[ reprofoto: MyHeritage ]
firma realizovala nejprestižnější místní
budovy – krematorium, budovu Železniční
správy či přestavbu hlavního nádraží, ale také budovala řopíky
československého opevnění v úseku Háj ve Slezsku – Štítina (1937).
V letech 1933–1935 Hublíkova firma rovněž prováděla stavbu vily pro
rodinu Briessových – tu nenavrhoval nikdo jiný než Jacques Groag.
Právě tato spolupráce je klíčová z hlediska jeho klimkovické vily.
Je totiž pravděpodobné, že Hublíkova firma se podílela i na dřívějších
Groagových stavbách v Olomouci a okolí, jako byla Groagova
vila (1927), Bergmanova vila (1929) nebo víkendová chata Pollakových
v Bělkovicích (1931). Jan Hublík ml. je tak dalším článkem
v rodokmenu Loosových následovníků, byť se u něj předpokládají spíše
realizační práce. Ve vlastní tvorbě od Loose přejal především vnější
formu, nikoliv práci s vnitřním prostorem. / JG /
Detail se skulpturou F. Opitze
[ reprofoto: Architekturzentrum Wien ]
Dobový snímek
[ reprofoto: Architekturzentrum Wien ]
76 NÁSLEDOVNÍCI ADOLFA LOOSE
77