Následovníci Adolfa Loose

PROSTOR S PLÁNEM,
NEBO PROSTOR S FORMOU:
BYL RAUMPLAN
PO LOOSOVI?
Ladislav Zikmund-Lender
Katedra teorií a dějin umění,
Fakulta výtvarných umění VUT v Brně
Přestože Jindřich (Heinrich) Kulka vynalezl analytický pojem raumplan, kterým se
snažil vystihnout prostorové kvality a způsob navrhování architektury Adolfa Loose,
můžeme se ptát, nakolik byl dogmatický pro architektonické výkony samotného Kulky
a nakolik Kulka loosovské školení ve třicátých letech přizpůsobil postupující racionalizaci
bydlení. V příspěvku se pokouším kriticky zhodnotit použití raumplanu pro Kulkovy
obytné stavby ve srovnání s po-loosovskou tvorbou ostatních žáků a pokračovatelů
Adolfa Loose. Ve srovnání s jinými architekty vídeňského školení navrhuji pro Kulkovy
východočeské návrhy daleko přiléhavější pojem raumform, zaužívaný kritikem Maxem
Eislerem.
Klíčová slova:
Adolf Loos,
Jindřich (Heinrich) Kulka,
Kurt (Jehuda) Unger,
raumplan, raumform
„RAUMPLAN“ PO LOOSOVI?
Historik architektury Christopher Long ve své nejnovější publikaci Adolf Loos: Poslední domy,
která je rozšířenou verzí kapitoly z jeho knihy The New Space, 1 připouští, že raumplan nebyl
koncept, který by Adolf Loos pojmenoval nebo definoval. Jak Long připomíná, věnuje mu
jedinou poznámku v jediném článku. Loos v něm tvrdil, že se snažil „rozvolnit hranice mezi
jednotlivými místnostmi a [rozmístit je] v prostoru, nikoli ve stejné rovině. […] To je totiž velká
revoluce v architektuře: rozvolnení půdorysu do prostoru!“ 2 Protože zaměření původní Longovy
knihy bylo na prožitek a pohyb v domácích prostorech tvořených vídeňskými architekty
Loosovy doby, zaměřuje se Longova interpretace prostorových kvalit Loosovy obytné architektury,
která byla později označena jako raumplan, právě na pohyb a prožitek: „Místnosti jsou
za sebe řazeny tak, že návštěvníka vedou po záměrně vytčené trase plné vizuálně působivých
a překvapivých přechodů. Jako by absolutně nic nebylo ponecháno náhodě,“ 3 píše Long.
Pojem raumplan nicméně zavedl v Loosově monografii Jindřich Kulka, jeho pokračovatel
a blízký spolupracovník, v roce 1931. Raumplan má v Kulkově textu samostatnou kapitolu,
čítající asi jeden a půl tiskové strany. Podle Kulky Loos vtělil do své vrcholné rezidenční architektury
„svobodu uvažovat trojrozměrně a rozmisťovat místnosti různě vysoko, bez nutnosti
[ 1 ] Srov. LONG, Christopher.
The New Space: Movement and
Experience in Viennese Modern
Architecture. New Haven: 2016.
[ 2 ] LONG, Christopher. Adolf
Loos: poslední domy = the Last
Houses. Praha: KANT, 2020, s. 42.
[ 3 ] Idem.
NÁSLEDOVNÍCI ADOLFA LOOSE
29