Následovníci Adolfa Loose

JINDŘICH (HEINRICH) KULKA
Kantorova vila
Jablonec nad Nisou, Palackého 3111/26
Jindřich Kulka: 1933–1934
Teichnerova víkendová chata
Železná Ruda, Špičák 113
Jindřich Kulka: 1934–1936
Historický pohled na zahradní fasádu
[ reprofoto: Památky a příroda 1983 ]
Jindřich Kulka stále rozvíjel učitelův architektonický jazyk a uplatňoval
nová řešení, která lze považovat za předstupeň jeho práce u protinožců.
Po Loosově smrti se zcela samostatně projevil na vídeňském malometrážním
domě pro Weissmannovy (1933), kde využil svůj starší projekt
pro dům o půdorysu 7 × 7 m (1923). Zásadnější se stala hned následující
zakázka na novostavbu pro primáře chirurgie Alfreda Kantora a jeho ženu
Karlu. Strohé linie čtyřpodlažního domu s ordinací, symetrizace průčelí
(„neprostupného“ uličního a „otevřeného“ zahradního), případně materiálová
akcentace hlavního vchodu kamenným obkladem se zásadněji
nelišily od meziválečných Loosových projektů. Interiér komponovaný
podle principu raumplanu je ale klidnější a prosvětlenější oproti Loosově
efektnímu řešení. Kulka vilu doplnil o starší prvek Loosovy architektury –
vyvýšenou lodžii vtělenou do kompaktní hmoty stavby, která vytvořila
přechod mezi zahradou a obytnou částí (např. Bauerova vila v Hrušovanech
u Brna nebo dům pro manžele Ruferovy ve Vídni). Dům byl za
socialismu upraven na bytové jednotky, čímž se setřelo vnitřní scénické
schéma; do uliční fasády byla v posledním patře proražena okna. / MŠ /
Pro Samuela Teichnera dříve zařizovali Adolf Loos s Norbertem Kriegerem
stomatologickou ordinaci v novostavbě plzeňského domu manželů
Weinerových (1929–1931), kam přesídlil z nedaleké ulice Andělská 17
(dnes Bezručova). Snad právě tehdy se Teichner seznámil s Jindřichem
Kulkou, který pobýval u Norberta Kriegera během úprav bytu Semlerových
– oba byli dlouholetí přátelé ze studií na Loosově škole a v Plzni měli
zařízenou společnou kancelář (1932). Kulka měl zkušenosti z realizace
horské chaty pro Paula Khunera (1928–1930), na které spolupracoval
s Loosem. Chata pro Samuela Teichnera byla podstatně skromnější verzí
víkendového domu. Do dnešní doby se železnorudský objekt dochoval ve
značně pozměněné podobě. Nyní vykazuje formy zdejšího venkovského
volarského domu. Pravděpodobněji se chata formami blížila Loosově
nerealizovanému domku pro Dr. Kleina v Mariánských Lázních (1932).
Původně se jednalo o drobnou symetrickou dřevostavbu s vykonzolovaným
podkrovním patrem a s výraznými přesahy střechy. V interiéru byl
uplatněn mezi vestibulem, kuchyní a koupelnou raumplan. / MŠ /
Stávající stav zahradní fasády
[ foto: NPÚ, Martin Ouhrabka ]
Loosův návrh domku Dr. Kleina
v Mariánských Lázních
[ reprofoto: archiv NPÚ ]
Návrh uličního průčelí domu
[ reprofoto: archiv stavebního úřadu MÚ Jablonec n. N. ]
Stávající stav domu
[ foto: NPÚ, Jana Bukovská ]
86 NÁSLEDOVNÍCI ADOLFA LOOSE
87