Následovníci Adolfa Loose

EDITORIAL
Výstava Následovníci Adolfa Loose
ve vile Stiassni v Brně
[ foto: NPÚ, Petr Svoboda ]
okruhů. Kromě syntézy a drobné revize starších poznatků se zde autoři snažili neopominout
také souvislosti. Adolfa Loose tu nechápeme jen jako architekta, ale také jako neortodoxního
pedagoga, provokujícího publicistu a humanistu s výrazným levicovým cítěním. To vše formovalo
Loosovy žáky a do určité míry také spolupracovníky.
ODKAZ ADOLFA LOOSE V DÍLE JEHO NÁSLEDOVNÍKŮ
Adolf Loos je nazýván pionýrem moderní architektury. Dozajista lze s takovým vzletným označením
polemizovat, ale niterné duchovní působení na plénum z řad mladých intelektuálně
založených jedinců trvající po celé tři dekády Loosovy činnosti na mezinárodní architektonické
scéně mu nelze odepřít. Studenti a spolupracovníci vyhledávali a nacházeli ve výstředně
působícím, ale k tradici a konzervatismu nakloněnému Loosovi názory s aurou neotřelosti.
V rychle se rozvíjející době hledal Adolf Loos rovnováhu mezi moderním a tradičním. Nejednalo
se o vynalezení dokonalého jazyka, nového stylu, jak bylo v jeho době přetrvávající
ambicí, ale o vyjádření tradičních hodnot současnými prostředky. Nalézání vhodných postupů
a objektivní kvality v opětovně upadajícím řemesle se stalo těžištěm jeho práce a odkazem
jeho následovníkům.
Ač měl Adolf Loos dlouhodobě nevyřešené rodinné poměry, byl silně pohnut vytvářet
obydlí nesoucí punc domáckého pohodlí a rodinné soudružnosti. Přes dobovou náchylnost
k anglosaským vzorům přispěl v tomto směru vlastní středoevropskou interpretací viktoriánského
„anglického domu“, jak v jeho exteriérové podobě, tak obzvlášť v interiérovém provedení.
Nelze mu upřít vytříbený smysl pro orientální umění – arabským středomořím počínaje
a japonskými ostrovy konče –, které v náznacích připojil ke svému slovníku. Jeho ikonické
předválečné a poválečné působení ve středu širokého okruhu nadšenců, bažících po příležitosti
stát u zdroje nových idejí, mu přineslo zástup následovníků. Přes různorodý osobnostní charakter,
přes odlišné usazení se v profesní tvorbě, se tito jednotlivci dokázali po Loosově zaškolení
prosadit v konkurenci tradičně vystudovaných architektů 2 a svému učiteli přinést další prestiž.
Loosovi žáci sami si podobný okruh následovníků nevybudovali. Notně k tomuto faktu
přispěla II. světová válka, která se stala bariérou v šíření tradičních hodnot a poválečná doba
nepřála kultuře vyšších středních vrstev. V tomto období Loosovi následovníci na našem území
téměř nepůsobili; často emigrovali, nebo již nežili. Někteří se sice věnovali ve svých nových
domovinách pedagogické činnosti (v zahraničí Jacques Groag, Ernst Wiesner, Kurt Unger;
v Česku např. Karel Lhota), ale k utužení Loosových principů mezi novou generací architektů
nedošlo. Loosovo architektonické uvažování bylo dále vědomě rozvíjeno a uváděno v praxi
snad jen Jindřichem (Heinrichem) Kulkou v novozélandském prostředí. Obvykle bylo Loosovo
myšlení „asimilováno“, respektive bezděky přejímáno jinými proudy v architektuře, které si
uchovávaly podobně tradiční vztah k řemeslu, jeho kultuře a k dělbě práce mezi architektem,
stavitelem a řemeslníkem. Adolf Loos zrealizoval se svými spolupracovníky a asistenty (hranice
mezi těmito pojmy je prakticky nevymezitelná) úctyhodné dílo, které jeho následovníci
ještě zmnožili.
DOSAVADNÍ STAV POZNÁNÍ
K prvnímu zhodnocení díla Adolfa Loose došlo zásluhou jeho žáků, především Jindřicha Kulky,
při příležitosti Loosových 60. narozenin. Kulka pomohl uspořádat k soubornému vydání Loosovy
eseje, uveřejňované dříve v novinách a časopisech, 3 ještě zásadnějším počinem je ale
vydání vůbec první loosovské monografie. 4 Ve své práci se systematicky zmiňuje o tvorbě
Adolfa Loose ve spojení se svými spolupracovníky, uvádí je pojmem Mitarbeiter bez další
specifikace podílu na tvorbě. Dalším významným autorem byl Karel Lhota, který se soustavně
zaobíral popularizací moderní architektury a veřejnosti představoval výsledky své spolupráce
s Loosem. 5
Soustavný badatelský zájem na akademické úrovni přinesl na přelomu 50. a 60. let
první práce a katalogy k dílu průkopníků české moderní architektury. Vedle Jana Kotěry,
Josefa Gočára, Pavla Janáka se objevily souborné práce o Bohuslavu Fuchsovi, Bedřichu Rozehnalovi
a dalších. Adolf Loos mezi nimi chyběl. K jeho práci se poprvé vyjádřil Dušan Riedl
v kontextu brněnské výstavy. 6 Riedl v roce 1964 společně s Bohumilem Samkem připravil
vůbec první českou loosovskou monografii, která však nebyla nikdy vydána. 7 Další badatelkou
byla Věra Běhalová, která se v druhé polovině 60. let zasloužila o zápis většiny plzeňských
interiérů Adolfa Loose a jeho spolupracovníků do Ústředního seznamu kulturních památek.
V roce 1970, po emigraci do Rakouska, pak tyto interiéry představila světu svým článkem
Pilsner Wohnungen von Adolf Loos. 8 Slavný brněnský rodák neunikl ani pozornosti Zdeňka
Kudělky 9 nebo Miloše Pistoriuse. 10
[ 2 ] Zde je třeba podotknout,
že řada Loosových studentů měla
(dokončené nebo alespoň započaté)
akademické vzdělání. Většina
studentů Loosovy Bauschule byla
židovského původu a především
prostředí vídeňské akademie pro ně
vzhledem k původu nebylo úplně
komfortní, zejména v období před
I. světovou válkou.
[ 3 ] LOOS, Adolf. Trotzdem,
1900–1930. Wien: Brenner-Verlag,
1931. (v češtině vyšlo pod názvem
Navzdory)
[ 4 ] KULKA, Heinrich. Adolf Loos.
Das Werk des Architekten. Wien:
Anton Schroll, 1931.
[ 5 ] Viz souborné vydání
LHOTA, Karel, LHOTOVÁ, Dagmar,
Maria SZADKOWSKA a Petra
VÁCHOVÁ, ed. Nejen slova:
o divadle, architektuře a bytové
kultuře : z myšlenkového odkazu
nejvýznamnějšího českého
spolupracovníka Adolfa Loose.
Praha: Mladá fronta, 2010.
[ 6 ] Na straně 15 přetiskujeme
Riedlovu zahajovací řeč k výstavě
z roku 1964.
[ 7 ] Rukopis se nachází v archivu
Dušana Riedla ve Šlapetově
knihovně / Knihovně NPÚ, MCMA
v Brně.
[ 8 ] BEHAL, Vera. Pilsner
Wohnungen von Adolf Loos.
Bauforum. Wien, 1970, 21(2).
[ 9 ] KUDĚLKA, Zdeněk. Brněnská
architektura 1919–1928. Brno:
Blok, 1970.
[ 10 ] PISTORIUS, Miloš.
K problému památkové ochrany
Müllerovy vily v Praze. Ochrana
památek moderní architektury:
sborník referátů přednesených
na celostátní vědecké konferenci
v Brně, březen 1970 : pro účastníky
konference a pro služební potřebu.
Brno: Krajské středisko státní
památkové péče a ochrany přírody,
1972.
6 NÁSLEDOVNÍCI ADOLFA LOOSE
7