Následovníci Adolfa Loose

Grossova vila
Praha-Bubeneč, Charlese de Gaulla 915/27
Jaroslav Polívka, Friedrich Ehrmann: 1929–1930
Zahradní fasáda [ reprofoto: archiv ÚMČ Praha 6 ]
Poslední stavbou, na které je doložitelná Ehrmannova spoluúčast, je vila
pro „vrchního ředitele“ Bedřicha Grosse. Stavební projekt je signován
bubenečským inženýrem – stavebním podnikatelem Jaroslavem Polívkou.
Ten je oceňován především pro řadu pozoruhodných konstrukčních
řešení staveb, jak z meziválečné doby, tak z poválečné spolupráce
s F. L. Wrightem. Klasicky pojatá vilka se nevymyká svými formami
z dobového standardu. Přesto zaujme oblými detaily šambrán, které lze
o dekádu dříve spatřit v díle Ernsta Wiesnera. Oblé tvary vikýřů ve valbové
střeše naopak evokují již dávno opuštěný obloučkový styl – patrné
jsou i u dalších zdejších vilek podepsaných Polívkou. Přes tyto vzdálené
reminiscence lze stavbu zařadit do okruhu vilových staveb čerpajících
z tradic anglického domu tlumočených Hermannem Muthesiusem.
/ MŠ /
LEOPOLD
MOSTNÝ
EHRMANN
* 6. 3. 1886
Strakonice (Rakousko-Uhersko/Čechy)
† 11. 4. 1951
Chicago (USA)
Leopold Ehrmann se řadí, stejně jako jeho
bratranec Friedrich Ehrmann, k německy
hovořícím architektům působícím v Praze.
Narodil se do židovské rodiny, jeho otec Josef
Leopold Mostný Ehrmann na imigračním
dokumentu, USA, 1941
[ reprofoto: MyHeritage ]
Ehrmann (pocházel z Ostrovce u Písku) provozoval ve Strakonicích (Velké
náměstí 145) obchod s galanterií. V Plzni absolvoval státní reálku, po které
následovalo studium oboru stavitelství na vídeňské technice (od ročníku
1904/1905). Válečná léta nejsou objasněna, ale lze předpokládat, jako u řady
dalších jeho generace, vojenskou službu. 7. ledna 1918 se ve Vídni oženil
s Kamilou roz. Voglovou, která pocházela z Písku. Po válce se Ehrmann
zapsal na Loosovu soukromou školu (ročník 1920/1921). Údajná studia
na pražské německé technice nejsou nijak doložena. Od roku 1924 jsou
známy jeho první práce v Praze. Úzce spolupracoval s pražskými židovskými
obcemi, pro něž upravoval budovy a synagogy jejich novým požadavkům.
Pro Nový židovský hřbitov na Olšanech navrhl komplexní zázemí při
jeho rozšiřování a vytvořil několik náhrobků, mezi nimiž je nejznámější
náhrobek ve tvaru šestihranného krystalu pro rodinu Franze Kafky (1924).
Podle listiny účastníků byl přítomný na oslavě Loosových 60. narozenin
pořádaných v pražském Společenském klubu. Na konci 30. let je uváděn
na pražské adrese Dittrichova 27. V tuto dobu spolupracoval s Františkem
Zelenkou (zahynul v koncentračním táboře) na své nejprestižnější zakázce –
novostavbě nájemního domu s obchody (1937–1938). V roce 1940 emigroval
s manželkou přes dominikánské Santo Domingo na lodi Coamo do Spojených
států, kde se usadil a dožil v Chicagu. / MŠ /
Uliční průčelí, 2006
[ foto: Foibos Books ]
54 NÁSLEDOVNÍCI ADOLFA LOOSE
55