Následovníci Adolfa Loose

PROSLOV K OTEVŘENÍ VÝSTAVY O ADOLFU LOOSOVI, BRNO, 1964
Výstavě v Brně předcházela
instalace v Paříži a Vídni –
zde plakát zvoucí na vídeňskou
část s prostým názvem Loos
[ reprofoto: NPÚ, MCMA v Brně,
archiv D. Riedla ]
Loosova tvorba zabírá široké pole působnosti od
velké architektury přes interiér, oblékání až k etiketě, bontonu
a kuchaření. V uchopení totální problematiky života,
životního stylu a výrazu. Přímo se tu nabízí srovnání se secesí,
která rovněž, jakožto ucelený sloh, postihovala i nejdrobnější
předměty lidské potřeby. Paralelně, současně
se secesí, je tedy možno pozorovat i vývoj Loosova stylu.
Zmínil jsem se o Loosově oblibě ušlechtilého materiálu,
která platila zvláště mramoru. Je samozřejmě nutno
přiznat, že časté užití tohoto krásného, ale také povýtce
drahého materiálu dovolovala značná zámožnost oné
vrstvy stavebníků, pro niž pracoval. Způsob, jak s tímto
materiálem Loos zacházel, jak dovedl vystihnout jeho
vlastnosti a výtvarnou únosnost pro své záměry dokládá
hluboký vztah k přírodnímu tvaru a ke hmotě. A také
k rukodělné pečlivé práci. Nebudeme jistě daleko pravdy,
budeme-li hledat pro to vysvětlení v příznivém působení
otcovy brněnské kamenosochařské dílny, v jejímž prostředí
se Adolf Loos narodil a vyrostl.
Loosův styk s Brnem doznal kromě dětství a mládí
značné intenzity počátkem dvacátých let, zvláště v době,
kdy Bohumil Markalous za podpory ředitele rousínovských
U.P. závodů Jana Vaňka zde organizoval vydávání nového
časopisu, nesoucího příznačný název Bytová kultura. Adolf
Loos je uveden mezi redaktory časopisu, vedle Markalouse,
Vaňka a Wiesnera. Vyšel však pouze jeden ročník. 6
Adolf Loos se stal konečně také odborným poradcem
U.P. závodů, které po svém přesídlení zastupoval v Paříži.
Užší styk s Brnem a s brněnským kulturním životem vynesl
Loo sovi rovněž některé zakázky (cukrovarník Bauer),
jejichž realizace vyžadovala autorovu přítomnost na místě.
Dále pak v lednu nebo únoru 1925 Adolf Loos v Brně a Praze přednášel na večerech pořádaných
v Klubu architektů. Na jeho návštěvy vzpomíná Bohuslav Fuchs jako na bohaté debatní
setkání, odbývající se v brněnské kavárně Slavii, jejichž hlavním a začasté jediným debatérem
byl Adolf Loos sám.
Souhrnnou hodnotu a význam Loosova díla lze sotva vystihnout několika málo slovy. Při
naznačené šíři jeho zájmů je to také velmi obtížné. Některé závěry nabízí sama výstava. Ta
mluví řečí čar a obrazů. Nechává však promluvit také břitké Loosovo pero, jimž tak mistrně
vládl a propagoval svoje dosud živé a podnětné myšlenky.
Inzerát v desátém čísle
časopisu Bytová kultura
zpracovaný Jaroslavem
Králem
[ reprofoto: Bytová kultura,
1925 ]
[ 6 ] 1924/1925 (pozn. red.)
18 NÁSLEDOVNÍCI ADOLFA LOOSE
19