Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

© VŠB - Technická univerzita Ostrava Význam a užití Excelu
9.1.2 Tvorba tabulky
Na tomto příkladu se seznámíme s používáním základních dvou druhů adresace. Absolutní a
relativní. Dále s vkládáním vzorců do buňky. Provedeme jednoduchou úpravu ve sloupci
nezávislé proměnné, která nám umožní si prohlížet funkci (v našem případě budeme hledat
kořeny).
Nejprve je potřeba popsat jednotlivé sloupce.
Předpokládáme závislost y = f(x ).
V našem případě je to funkce paraboly.
2
y = ax + bx + c
Konstanty a,b,c mají hodnoty uvedené v tabulce.
Do sloupce nezávisle proměnné x (sloupec A) vepíšeme hodnoty. Můžeme k tomu využít
nástroje MS Excel.
Do buňky B2 zapíšeme vzorec. Tam, kde se budeme odkazovat na stejnou buňku (jedná se
o konstanty) použijeme absolutní adresu. U odkazu na nezávisle proměnnou použijeme relativní
adresu.
Z relativní adresy uděláme absolutní adresu přidáním znaku dolaru. Jednoduše této změny
dosáhneme zmáčknutím klávesy F4.
Postup:
Vybereme buňku zmáčkneme klávesu F4
Adresy buněk nevpisujeme z klávesnice. Ukážeme kurzorem na příslušnou buňku a klikneme.
Zapíšeme vzorec do buňky B2 a zkopírujeme do ostatních buněk.
Při rozdělené obrazovce je vhodné provést tento postup:
• Zkopírujeme vzorec (vybereme buňku B2 a zmáčkneme kombinaci kláves
Ctrl – C).
• Zmáčkneme a držíme klávesu Shift a ukážeme kurzorem na poslední buňku
v tabulce (B101) a klikneme levým tlačítkem myši.
116