Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

© VŠB - Technická univerzita Ostrava Jak psát odborný text
te zásluhu za něco, co není vaše. Jenže jak posoudím to, že jsem třeba vypočítal proud v
elektrickém obvodu, aniž bych přitom vzdal chválu panu Ohmovi a jeho zákonu? Nuže tady
je ten rozdíl: pan Ohm dal svůj zákon k disposici publiku a to je všeobecně známo. Těžko by
mi někdo podezříval, že si chci na sebe brát Ohmovu slávu. Podobně vše, co jsme se ve
škole naučili, je vlastně veřejným majetkem (public domain). Ne tak už třeba výkresy vaší
firmy - bývávalo zvykem, že titulek výkresu nebo razítko mívalo text "Duševní majetek firmy
TÉaTÉ". Dnes už to není potřeba ani psát: průmyslové špióny to neodradí a my ostatní víme,
že se to vynášet ven nesmí .
Podobně i u vědeckých a technických novinek, objevů a patentů mi můžete namítnout, že
kopírování či plagiátorství vlastně přispívá k pokroku lidstva. Jde ovšem také o etiku: podobně
bychom mohli umírajícím už za živa (a bez dovolení) odebírat orgány na transplataci jinam
- ušetřilo by se tím hodně času a přeskočil by se celý byrokratický labyrint, ne:-)?. Navíc
plagiátorům většinou vůbec nejde o pokrok: v mnoha případech jde jen o zcizování
prvenství a získání osobní prestiže za zásluhy jiných. Někdy je to téměř neúmyslné, ale
stejně pořád nemorální: asi jako vědci, kteří falšují výsledky, jen aby dokázali svoje teorémy.
Tomuto svodu například neušel prý ani Freud. Jde ovšem ještě o něco jiného: studovat
nápady a úspěchy druhých totiž musíme všichni. Aby se pokrok nezastavil, musí na něm
pracovat celé kolektivy vědců, a to v mnoha zemích světa - a na jeden objev musí spolupracovat
i odborníci z mnoha různých oborů lidského poznání. To vše je normální, za předpokladu,
že ponecháme zásluhy těm, kteří si je zaslouží. Vždyť kolikrát z toho nemají nic než
tu slávu a žaludeční vředy.
Pokrok ve vědě a technice je dvojího druhu:
1) Aplikační či vývojový - myšlenka (celkem pořád stejná) se rozvine tak, že se použije té
nejlepší technologie, zpracování, výpočtu či konstrukce, tedy většinou jde o kvantitativní, řekl
bych měřitelnou stránku věci. Sem patří například zvyšování rychlosti počítačů či zvětšování
paměťové kapacity.
2) Revoluční - zcela nová myšlenka jako bylo ve své době Newtonovo učení a později zase
Einsteinova teorie. Je zajímavé, že nové myšlenky vždy částečně "popírají" ty staré (proto se
jim asi říká "převratné"). To pak vede ke kvalitativní změně, tak zvanému quantum leap
(kvantovému skoku). Sem patří třeba tzv. "paralelní počítače" anebo v budoucnu jistě i počítače
na biologické bázi.
První druh pokroku pracuje téměř výlučně s informací, která je veřejně k dispozici a kterou
vývojáři po malých krůčcích upřesňují nebo dál rozvíjejí. Nemusím zdůrazňovat, jak je pro
91