14 festivaly, koncerty chačů oslovujeme stále díky distribuci letáků přímo před Rudolfinem. Návštěva se průměrně pohybovala kolem pěti set návštěvníků na koncert, a to v létě v Praze není špatný výsledek. Nevadí vám konkurence – třeba Prague Proms nebo privátních pořadatelských agentur Letos už ne, protože jsme se – na rozdíl od loňské kolize – s Proms nestřetli termínově. Podle průzkumů zůstávají turisté v Praze tři až čtyři dny, takže zachycujeme zcela jiné hosty, nežli třeba právě Prague Proms, Pražský podzim nebo Pražské jaro. PHS by ovšem v budoucnu měly turisty nalákat samy o sobě – to je ostatně smysl podpory, kterou nám poskytuje hlavní město a osobně primátor Pavel Bém. Festival má přispívat ke zvýšení turistického ruchu v Praze. V devadesátých letech byla úroveň mnoha letních koncertů v Praze neuspokojivá. V zahraničním tisku se dokonce objevovalo i varování turistům před návštěvou koncertů pochybné úrovně v Praze. Je dnes už v tomto ohledu situace výrazně lepší Na tuto otázku není snadné odpovědět. Je tu řada agentur s koncerty v nejrůznějších prostorách, jež sledují především dosažení zisku. Je třeba říci, že některé koncerty tzv. orchestrů KMČ (kdo má čas) vlastně ani nemohou mít špatnou úroveň, protože v nich hrají renomovaní hráči předních pražských orchestrů. Zasedne-li k prvnímu pultu tzv. Dvořákova symfonického orchestru např. koncertní mistr prvního českého orchestru a jeho kolegové, kteří znají Dvořákovu Devátou nebo Smetanovu Vltavu „zpaměti“, musí být úroveň koncertu relativně dobrá. Já pořadatele i hudebníky vcelku chápu: oni prostě odpovídají na nabídku trhu a „přivydělávají“ si. Já to ale chci dělat jinak a záleží jen na mně, jak přesvědčím potencionální návštěvníky, že rutina (navíc s mnohem dražším vstupným) není výjimečným uměleckým zážitkem. PHS nabízejí uměleckou kvalitu, byť dramaturgie musí samozřejmě respektovat „letní charakter“, a tak ani nemůže přinášet např. nově objevované hodnoty soudobé hudby. Přesto by koncerty měly být i pro „fajnšmekry“ zajímavé a především dobře interpretované. Obligátní otázka nakonec: co chystáte pro příští ročník Především doufám, že bude, což záleží na finančních možnostech, na podpoře z hl. města Prahy a na tom, zda udržíme stávajícího sponzora a případně získáme nové. Chtěl bych ale v každém případě změnit organizační strukturu pořádajícího týmu: zatím pořádám festival já jako fyzická osoba (pod názvem CLARTON M). Letos jsem poprvé spolupracoval s agenturou ARCO DIVA, a osvědčilo se to. A tak chceme založit regulérní právnickou osobu, jež by do budoucna byla hlavním pořadatelem. Z těchto důvodů je dnes pro nás předčasné mluvit o dramaturgickém obsahu příštího ročníku festivalu, ale vím jistě, že bych rád, aby „rezidenčním orchestrem“ festivalu zůstala Pražská komorní filharmonie, a že v termínu 14.–25. 8. 2007 uskutečníme deset koncertů: šest orchestrálních v Rudolfinu, dva vokálně-instrumentální v Týnském chrámu a dva komorní v Galerii Miro. • jubilejní krumlov se povedl Český Krumlov, Zámek, Zámecká jízdárna, Pivovarská zahrada aj. Vladimír Říha Jiří Pavlica a Joan Faulkner Již po patnácté a tedy v roce malého jubilea se vydávali milovníci jihočeského kulturního skvostu – města Český Krumlov a hlavně Mezinárodního hudebního festivalu, který město hostí, do sálů zámku, nádvoří i jiných historických prostor, aby tak vzdali poctu festivalu, městu i nádherné atmosféře, v něm v létě panující. Agentura Auviex v čele s ředitelem festivalu Jaromírem Boháčem a dramaturgem Zbyňkem Mikulášem přichystala opět ve dnech 21. 7. – 26. 8. pětitýdenní hudební hody (celkem 24 koncertů!), kde se dostalo nejen na klasickou hudbu, ale jak je v Českém Krumlově zvykem i na další žánry včetně jazzu a folku. A protože mnoho koncertů je tu situovaných do atraktivních prostor pod širým nebem, zbývalo si jen přát, aby počasí bylo letos milosrdné, což se – až na malé výjimky – skutečně stalo. První víkend byl ve znamení Maxima Šostakoviče, Ondreje Lenárda, Symfonického orchestru Českého rozhlasu a vynikajících sólistů – klavíristy Jeong–Won Kima (Korea) a operních hvězd Mi-Hae Park (Korea) a Američana Davida N. Gustafsona. Druhému víkendu předcházel ještě vynikající recitál Američana Eugena Indjiće (klavír) či koncert Vlachova kvarteta s německo-litevským klarinetistou Heinerem Rekeszusem. Pak již dostali příležitost posluchači jiných žánrů, neboť právě tento víkend, který nepokazila ani menší páteční přeháňka, se nesl ve znamení folku a jazzu. Nejprve vystoupil Hradišťan a Jiří Pavlica, jimž připravil déšť mnoho překvapení, Pavlicou i kapelou však zvládnutých s noblesou a humorem, provázených skvělým výkonem na výtečnou. Malý prostor pod rychle vybudovanou stříškou na pódiu, ani útoky rojů malých mušek přilákaných světly reflektorů tak účinkujícím nezabránily v emotivní interpretaci moravských lidovek, středověkých písní či známých Pavlicových balad s texty Jana Skácela – nadšené publikum v pláštěnkách si dokonce vynutilo další přídavky. Sobotní jazzový koncert v Pivovarské zahradě, zaplaťpánbůh bez deště a v ideálních podmínkách, uvedl již na festivalu poněkolikáté Big Band Gustava Broma vedený Vlado Valovičem. Tentokrát bez instrumentálních sólistů typu Morrisona či Fergusona, ale s pěveckou hvězdou, u nás na veřejném koncertě poprvé vystupující černou Američankou Joan Faulkner. V Německu usazená zpěvačka svým zpěvem i přístupem (na zkoušce dost hráče „proháněla“) prokázala plnou profesionalitu. Zpěvem jazzových standardů, tradicionálů a gospelů přinutila, bohužel, ne plně vyprodanou zahradu k ovacím ve stoje. Bromův Big Band jsme již na festivalu slyšeli hrát lépe, možná, že na nepřesvědčivém výkonu se podílela i nová ještě nesehraná sestava. Před dalším víkendem s barokní operou uvedl festival i jednu světovou premiéru – na koncertu 2. 8. v Maškarním sále, kde účinkovalo Kocianovo kvarteto, zazněla vedle děl Borodina, Dvořáka a Šostakoviče i premiéra Smyčcového kvartetu Josefa Boháče z roku 2001. Autor si ji, bohužel, nemohl vyslechnout, protože ležel v krumlovské nemocnici po menší nehodě, která ho postihla na začátku festivalu. Ale zpráva o kladném přijetí díla publikem ho jistě potěšila.
Joan Faulkner foto Libor Sváček
- Page 1: HUDEBNÍ ROZHLEDY 10 2006 | roční
- Page 4 and 5: 2 editorial vážení a milí Čten
- Page 6 and 7: 4 rozhovory Lidí a skutečností,
- Page 8 and 9: 6 události osmdesátiny rozhlasov
- Page 10 and 11: 8 události šedesát let supraphon
- Page 12 and 13: Tanečníci z francouzského soubor
- Page 14 and 15: 12 festivaly, koncerty foto Zdeněk
- Page 18 and 19: 16 festivaly, koncerty Po koncertě
- Page 20 and 21: foto Libor Sváček Ze závěrečn
- Page 22 and 23: 20 festivaly, koncerty Giuditta, je
- Page 24 and 25: 22 festivaly, koncerty s lubomírem
- Page 26 and 27: 24 horizont foto archiv sto let od
- Page 28 and 29: 26 divadlo - opera · balet · muzi
- Page 30 and 31: 28 zprávy z domova hudba v praze C
- Page 32 and 33: 30 zahraniČí svĚtová operní di
- Page 34 and 35: 32 zahraniČí salzburger festspiel
- Page 36 and 37: 34 zahraniČí tá barevná strohos
- Page 38 and 39: 36 zahraniČí naráží na bariér
- Page 40 and 41: 38 zahraniČí Propojení 18. a 21.
- Page 42 and 43: 41. mezinárodní pěvecká soutě
- Page 44 and 45: 42 zprávy ze zahraniČí festivaly
- Page 46 and 47: 44 studie, komentáŘe zlatá éra
- Page 48 and 49: 46 studie, komentáŘe tento fakt z
- Page 50 and 51: 48 studie, komentáŘe vzpomínky n
- Page 52 and 53: 50 studie, komentáŘe lu s ním js
- Page 54 and 55: 52 svĚt hudebních nástrojŮ s pe
- Page 56 and 57: 54 svĚt hudebních nástrojŮ hude
- Page 58 and 59: 56 svĚt hudebních nástrojŮ pohl
- Page 60 and 61: 58 svĚt hudebních nástrojŮ hude
- Page 62 and 63: 60 revue hudebních nosiČŮ Více
- Page 64 and 65: 62 revue hudebních nosiČŮ RADIOS
- Page 66 and 67:
Malostranské komorní slavnosti 20
- Page 68:
STÁTNÍ OPERA PRAHA WILSONOVA 4, P
Change language