stáhnout v pdf - HudebnàRozhledy
stáhnout v pdf - HudebnàRozhledy
stáhnout v pdf - HudebnàRozhledy
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
zprávy z domova 29<br />
MILOŠ NOP<br />
15. 6. 1949 – 21. 8. 2006<br />
Miloš Nop, hráč na klávesové nástroje<br />
a pedagog Pražské konzervatoře,<br />
zemřel 21. srpna v Praze ve věku 57 let<br />
po těžké nemoci. Studoval na konzervatoři<br />
hru na housle u Marie Voldánové<br />
(1964–1970), ale ještě v době studií se<br />
uplatnil jako klavírista. Působil ve skupině<br />
F. R. Čecha Shut up v divadle Semafor<br />
(se skupinou Jiřího Grossmanna a Miloslava<br />
Šimka). V letech 1975–1990 byl<br />
pianistou a aranžérem v Orchestru Karla<br />
Vágnera, od roku 1978 učil v oddělení<br />
populární hudby na konzervatoři obory<br />
korepetice, jazzové piano a hra z akordických<br />
značek. Nop se osvědčil především<br />
jako znamenitý doprovazeč, mj. Jiřího<br />
Schelingra, Petra Rezka, Jiřího Helekala<br />
a mnoha dalších zpěváků populární hudby.<br />
Od roku 1999 stál v čele doprovodného<br />
souboru Pavla Bobka a Hany Zagorové.<br />
Charakteristickými rysy Nopova umění<br />
byly především vynalézavá harmonická<br />
představivost, stylová pružnost a umění<br />
skromně z pozadí sloužit doprovázeným<br />
sólistům.<br />
Petar Zapletal<br />
ní zájezd s vystoupeními. Partitura kantáty<br />
vyšla tiskem.<br />
rŮzné<br />
Letní festivaly klasické hudby nemají<br />
o zájem publika nouzi. Vznikly jich od 90. let<br />
v Česku desítky, ale nestěžují si ani pořadatelé<br />
těch nejmladších. I u přehlídky Prague<br />
Proms, která se letos konala v metropoli<br />
teprve podruhé, byli organizátoři s návštěvností<br />
spokojeni. Gershwinova a Bernsteinova<br />
muzikálová hudba, filmové melodie, stejně<br />
jako Dvořákovy a další populárnější skladby<br />
spolehlivě plní sály. Na tom, že se sezona<br />
prodlužuje a posouvá do léta a že zájem<br />
o populárnější symfonickou a operní hudbu<br />
spolu s rozvojem koncertní turistiky vzrůstá,<br />
se shodují producenti i publicisté. K létu patří<br />
koncerty a operní představení na zámeckých<br />
nádvořích a v amfiteátrech, v kostelech<br />
a klášterech i v zahradách. Ve Smetanově<br />
rodišti Litomyšli se přehlídka konala<br />
na samém začátku léta, v Lokti v západních<br />
Čechách začala až v červenci. Širší ambice<br />
má festival Mitte Europa/Uprostřed Evropy,<br />
který usiluje o prohloubení vzájemných kulturních<br />
kontaktů na česko-německém pomezí.<br />
Hudební kultura českých zemí a střední<br />
Evropy do roku 1620 byla tématem mezinárodní<br />
konference (23.–26. 8.) v Praze<br />
v Clam-Gallasově paláci. Mezioborové setkání<br />
s výraznou mezinárodní účastí uspořádal<br />
Ústav hudební vědy FFUK a Archiv hlavního<br />
města Prahy. Vystoupilo 53 odborníků z řad<br />
muzikologů a kunsthistoriků ze 12 zemí Evro-<br />
py i zámoří. Cílem byla prezentace a výměna<br />
nejnovějších poznatků na poli výzkumu starší<br />
hudby ve střední Evropě. Součástí konference<br />
byl doprovodný program v podobě dvou<br />
koncertů renomovaných hudebních souborů<br />
– Ars Cantus (Polsko) a Schola Gregoriana<br />
Pragensis (ČR), jejichž dramaturgie se úzce<br />
vázala na témata projednávaná v průběhu<br />
konference. Polský soubor vystoupil (23. 8.)<br />
s hudbou ze slezských pramenů 14. a 15. století,<br />
přední český ansámbl pak s dílem znovuobjeveného<br />
skladatele Petra Wilhelmi de Grudencz,<br />
jehož tvorba je z drtivé části zachována<br />
právě na našem území. Koncerty byly ve<br />
staroměstském domu U Kamenného zvonu<br />
a v malostranském kostele sv. Vavřince.<br />
Obec Dobřejovice uspořádala (12. 8.) hudební<br />
odpoledne ve znamení oslavy výročí 125<br />
let od narození skladatele Václava Vačkáře.<br />
Zahrál Pražský salonní orchestr pod vedením<br />
dirigenta Václava Vomáčky. Koncertem provázel<br />
vnuk Václava Vačkáře, japanolog Martin<br />
Vačkář. Součástí programu bylo odhalení<br />
pamětní desky na rodném domě Václava Vačkáře,<br />
č. p. 9. Hudební odpoledne se konalo na<br />
fotbalovém hřišti v Dobřejovicích. Po skončení<br />
letní výroční slavnosti pokračovala country<br />
zábava s kapelou Puškabend.<br />
Osmý ročník Letní školy staré hudby se<br />
uskutečnil ve dnech 9.–23. 7. v Prachaticích,<br />
kde se mohli zájemci – především studenti<br />
a absolventi středních a vysokých hudebních<br />
škol, profesionální i neprofesionální hudebníci<br />
a učitelé hudby – setkat se špičkovými osobnostmi<br />
hry na historické hudební nástroje jak<br />
při jejich koncertech v prachatických kostelích<br />
sv. Jakuba a sv. Petra a Pavla a v budově<br />
Gymnázia, tak jako i při jejich pedagogické<br />
práci v patnácti tvůrčích dílnách. Jako lektoři<br />
působili členové vynikajícího ansámblu Florilegium<br />
(Velká Británie) – Ashley Solomon<br />
– zobcová a barokní příčná flétna, Rodolfo<br />
Richter – barokní housle, James Johnstone<br />
– cembalo, Jennifer Morsches – barokní violoncello.<br />
Třídy různě specializované na zobcovou<br />
flétnu vedli: Julie Braná – též barokní<br />
příčná flétna, Alan Davis (Velká Británie),<br />
Robert Finster (Rakousko), Jostein Gundersen<br />
– souborová hra (Norsko), Jan Kvapil (třída<br />
pedagogická pro učitele – metodika hry na<br />
zobcovou flétnu), Kerstin de Witt (SRN), Jan<br />
a Liselotte Rokytovi – též Panova flétna. Flétnovou<br />
třídu dětí vedla Monika Devátá. Loutnu<br />
vyučovala Evangelina Mascardi (Itálie). Třída<br />
historického zpěvu, kterou vedla Dr. Rebecca<br />
Stewart a Mami Irisawa (Holandsko, Japonsko),<br />
nastudovala ve staroslověnštině tropar<br />
„Rožděstvo tvoje Christe Bože naš“, a to ve<br />
staroruském modu, a chansony autorů rané<br />
renesance, např. : Guillaume Dufay „Se la face<br />
ay pale, la cause est amer“ a Johannes Ockeghem<br />
„L’homme armé“ včetně jejich vřazení<br />
jako tenorový cantus firmus do čtyřhlasé<br />
mše. Perlička: G. Dufay zpíval jako sedmnáctiletý<br />
člen církevního pěveckého sboru na<br />
koncilu v Kostnici. Jeho hudba letos zněla<br />
v prachatickém kostele sv. Jakuba, nedaleko<br />
Husince, rodiště Mistra Jana Husa… Celkem<br />
deseti koncerty vynikající úrovně (pro účastníky<br />
kurzů součást kurzovného, pro veřejnost<br />
za vstupné velmi mírné) vyzdobila navíc Letní<br />
škola staré hudby prázdninové léto v Prachaticích.<br />
Boni pueri, to je nejen chlapecký sbor světové<br />
úrovně reprezentující Českou republiku<br />
na světových koncertních podiích, ale také<br />
stejnojmenná Základní umělecká škola registrovaná<br />
v Rejstříku škol a školských zařízení<br />
MŠMT. Průkopnický projekt managementu<br />
Boni pueri, školská právnická osoba svým<br />
zaměřením jediná v celé ČR, se otevřel (4. 9.)<br />
v Hradci Králové. Akreditace ministerstva<br />
školství umožňuje škole kapacitu 210 žáků.<br />
Ta, nicméně, bude výběrovou. Již dnes se<br />
v přípravných odděleních i koncertních skupinách<br />
pohybuje mnohem více adeptů sborového<br />
zpěvu. Není divu, sbor si zejména v posledních<br />
letech vydobyl špičkové mezinárodní<br />
renomé, pravidelně vyjíždí na turné po Evropě,<br />
USA i Japonsku. Jen do konce letošního<br />
roku se realizují zájezdy do Francie, Kanady<br />
a Španělska i řada domácích vystoupení, mj.<br />
zahajovací koncert Sborového cyklu České filharmonie,<br />
koncert k 25 letům činnosti Boni<br />
pueri a další. Škola klade důraz na individuální<br />
práci s malými skupinkami zpěváků, vede je<br />
ke sborovému zpěvu, ale současně podporuje<br />
rozvoj jejich osobnosti. Výrazně se tím obohacují<br />
zvukové možnosti celého tělesa. Akreditována<br />
byla rovněž výuka vybraných předmětů<br />
v anglickém jazyce, při intenzivním kontaktu<br />
sboru se zahraničím věc velmi podstatná<br />
– zejména pro spolupráci se zahraničními<br />
dirigenty i jako průprava na hojné zahraniční<br />
zájezdy.<br />
ds<br />
Letos v květnu nabyl právní moci rozsudek<br />
pražského městského soudu, podle něhož<br />
byl známý houslista a úspěšný podnikatel<br />
B. Monoszon veden v registru spolupracovníků<br />
komunistické Státní bezpečnosti neoprávněně,<br />
a nyní se musí jeho záznam na základě<br />
rozhodnutí soudu vymazat. Kampaň, která<br />
se kolem B. Monoszona kvůli tomu strhla<br />
v médiích, způsobila, že mnohé umělecké<br />
instituce s ním pře rušily spolupráci. Nicméně<br />
navzdory tomu jeho úspěšná koncertní a podnikatelská<br />
činnost v oblasti kultury i nadále<br />
pokračuje a rozvíjí se.<br />
Zpracoval Petr Veber<br />
ERRATUM<br />
Opravdu politováníhodná chyba se stala<br />
v zářijovém čísle Hudebních rozhledů, kde<br />
v rozhovoru Veroniky Duškové s kytaristou<br />
Pavlem Steidlem zůstalo jeho chybné příjmení,<br />
kde došlo k vypuštění písmena t. Alespoň<br />
malou útěchou nám může být, že si toho při<br />
autorizaci textu nevšiml ani sám interpret.<br />
I přesto nás tato skutečnost samozřejmě velmi<br />
mrzí a jemu i vám, našim čtenářům, se za<br />
to omlouváme.<br />
Redakce