Pupp Journal Podzim 2008 - Grandhotel Pupp

KARLOVARSKÉ PRAMENY | karlsbader quellen | springs of Karlovy Vary
RUSALČIN PRAMEN - pramen č. 7
DEUTSCH
english
Původně se jmenoval Nový pramen, i když byl
znám již v 16. století. Je to ten slavný Nový pramen,
který byl v 18. a 19. století středem pozornosti
všech lázeňských hostí. Nad ním stávala od roku
1748 dřevěná kolonáda Nového pramene. Přímo
u pramene zde tehdy ordinovali lázeňští lékaři - mezi
nimi jako jeden z prvních David Becher.
Pitná kúra se stala i společenskou záležitostí - původní
dřevěná kolonáda musela být stále rozšiřována
(1793, 1811), aby vyhověla návalu pacientů.
Nakonec byl tento pramen začleněn do Mlýnské
kolonády (1871-1881), navržené a vystavěné pražským
architektem Josefem Zítkem. Výsadní postavení
mezi karlovarskými prameny však již převzal
Mlýnský pramen.
Voda z Nového pramene se původně rozptylovala
pod nánosem náplavů Teplé. Teprve v r. 1746 byl
z popudu karlovarského lékaře Springfelda zachycen
dřevěnou jímkou a využit pro pitnou kúru.
Dr. Springfeld také provedl chemickou analýzu
pramenní vody a dával mu dokonce pro jeho léčivé
vlastnosti přednost před Vřídlem.
V r. 1762 byla jímka pramene přestavěna a voda
pak svým vlastním vztlakem vystupovala o 3 sáhy
výše (dříve se musela nabírat přímo z jímky do
džbánků). Voda pramene však měla nepříjemný
pach, jakoby po zkažených vejcích. Výstupní pažnice
byla z borového dřeva a reakcí termální vody
s tímto dřevem vznikal sirovodík. Pažnici proto
vyrobili z lipového dřeva, přesto se nedařilo zápach
zcela odstranit. Navzdory těmto zkušenostem
byly u všech karlovarských pramenů až do 60. let
19. sto letí pro výstupní pažnice používány provrtané
lipové kmeny. Rusalčin pramen (jak byl Nový
pramen přejmenován po II. světové válce) byl
v r. 1984 nově zachycen jímacím vrtem o hloub ce
pouhých 7,8 metru pod podlahou kolonády.
DIE NYMPHENQUELLE - Quelle Nr. 7
Die Mineralquelle hiess ursprünglich die Neue Quelle,
obwohl sie schon im 16. Jahrhundert bekannt war.
Das ist die berühmte Neue Quelle, auf die sich im 18.
und 19. Jahrhundert die Aufmerksamkeit aller Kurgäste
konzentrierte. Seit dem Jahre 1748 stand über der
Quelle die hölzerne Kolonnade der Neuen Quelle.
Direkt an der Quelle hielten Ihre Sprechstunden
Kurärzte - unter ihnen auch David Becher.
Die Trinkkur wurde allmählich zum gesellschaftlichen
Ereignis - die ursprüngliche hölzerne Kolonnade
wurde grösser gemacht (1793,1811) denn die Menge
der Patienten war sehr hoch. Schliesslich wurde
diese Quelle in die Mühlbrunnkolonnade eingegliedert,
die vom Architekten Josef Zítek aus Prag
entworfen und erbaut wurde (1871-1881). Doch die
priviligierte Stellung der Neuen Quelle wurde schon
damals von der Mühlbrunnquelle übernommen.
Das Wasser aus der Quelle verlor sich unter den
Anschwemmungen des Flusses Tepl. Im Jahre 1746
wurde die Quelle auf Anlass des Karlsbader Arztes
Springfeld in ein hölzernes Reservoir aufgefangen
und in der Trinkkur verwendet. Springfeld selbst
nahm die chemische Analyse des Wassers vor und
bevorzugte seine Heilkraft vor der des Sprudels.
Im Jahre 1762 wurde das Reservoir umgebaut. Der
Auftrieb des Wassers war dann so gross, das es 3
Klafter höher stieg (früher musste man das Wasser
direkt aus dem Reservoir in die Krüge schöpfen).
Doch das Wasser aus der Quelle verbreitete einen
unangenehmen Geruch - es roch nach verdorbenen
Eiern. Ein Teil des Reservoirs wurde nämlich aus
Kiefernholz angefertigt. Durch die Reaktion des
Kiefernholzes mit Thermalwasser entstand Schwefelwasserstoff.
Später wurde Kiefernholz mit Lidenholz
ersetzt, doch der Geruch blieb. Trotz diesen
Erfahrungen benutzte man Lindenholz bis zu den
60. Jahren des 19. Jahrhunderts.
Die Nymphenquelle (nach dem zweiten Weltkrieg wurde
die Neue Quelle umbenannt) wurde im Jahre 1984
mit einer 7,8 m tiefen Bohrung neu aufgefangen.
THE NYMPH SPRING - Spring No. 7
Despite the fact the spring has been known since
16th century, it was initially called The New
Spring. It is the famous New Spring on which the
attention of all spa guests concentrated in the 18th
and 19th centuries. Since 1748 a wooden colonnade
of the New Spring was standing above it. Spa
doctors had their surgeries right at the spring.
David Becher, a famous Karlovy Vary polyhistor,
was one of them. The drinking cure became a social
event - the original wooden colonnade had to
be extended (1793, 1811) because it was constantly
crowded with patients. Later the spring became
a part of the Mill Colonnade. The Mill Colonnade
(1871-1881) was planned and built by the architect
Josef Zítek. The privileged position of the New
Spring was later taken over by the Mill Spring.
The water of the New Spring was hidden under
the alluvia of the Teplá river. In 1746 Karlovy
Vary doctor Springfeld initiated the collection of
the spring. A wooden reservoir was built and the
spring started to be used in the drinking cure.
Doctor Springfeld himself made a chemical analysis
of the mineral water and he preferred the curative
power of the New Spring to the Sprudel.
In 1762 the reservoir was rebuilt and water rose some
feet higher thanks to its own upper pressure (the jars
were filled with water right in the reservoir before).
But the water gave out an unpleasant smell - it
smelt like bad eggs. The smell was caused by
hydrogen sulphide which came into being through
the reaction of pine wood and mineral water.
(A part of the reservoir was made of pine wood).
Pine wood was later replaced with linden wood
but the smell didn‘t disappear. In spite of it linden
wood was used up to the 60s of the 19th century.
After the World War II the New Spring was renamed
and it started to be called the Nymph Spring.
In 1984 a new well was made and the water was
held at a height of 7,8 m under the floor of the
colonnade.
20 www.pupp.cz