thesis - Theses

složena ze dvou forem vázaných, což znamená z elementů původem řeckých či
latinských, které se neužívají samostatně, ale pouze jako elementy kompozice; například
slovo democrazia je složenina dvou komponentů: demo-, který je odvozen od řeckého
slova dêmos a znamená ´lid, národ´ a od slova -crazia, které je odvozeno od řeckého
cratía a označuje ´moc, pravomoc´, ´panství´.“ 28 Tuto myšlenku déle podrobněji
rozvádí například Carla Marellová (1996:21). 29
Největším rozdílem mezi slovotvornými postupy románské kompozice
a konfixace je, jak se dočteme ve většině italských mluvnic, že v konfixaci jsou
hlavními složkami slova učeného původu, tj. le parole di origine dotta, buď
v kombinaci mezi sebou, nebo v kombinaci se slovem italským, zatímco v kompozici
jde o kombinaci slov pouze italských. Pokud je ve složenině přítomen konfix,
výsledkem musí být vždy konfixát. Jak uvádí Jan Radimský (v tisku 2011), dalším
kritériem je syntaktická samostatnost nebo pořadí komponentů v kompozitu. Jak již
víme z předešlých kapitol, pro italštinu je typické větvení vpravo, tzn. že řídící člen
kompozita se nachází vlevo (viz kapitola 2.3. Pozice hlavy v italských kompozitech).
Klasické jazyky se vyznačují větvením vlevo, tzn. že řídící člen kompozita nenajdeme
vpravo, jako je tomu právě vždy u konfixace:
3.3.2. Derivace vs. konfixace
Capostazione N + N člen řídící = capo
Acquacoltura K + N člen řídící = coltura
Základním rozdílem mezi derivací a konfixací je fakt, že v procesu konfixace
může dojít ke spojení dnou konfixů: K + K, zatímco u derivace nelze spojit dva afixy
bez přítomnosti báze. Dalším rozdílem je, že řada konfixů může stát v kompozitech jak
na prvním, tak i na druhém místě (francofilo – filantropo), což u afixů také možné není.
28 Più spesso i composti sono formati a partire da forme non libere, cioè da elementi di origine greca
o latina che non si usano da soli, ma trovano impiego solo nei procedimenti di composizione; per esmpio
la parola democrazia è composta da due elementi: demo-, che deriva dal greco dêmos e significa
“popolo”, e –crazia, che deriva dal greco kratía e significa “potere”, “dominio”.
29 Carla Marelliová uvádí doslova toto: (…) una gran parte dei neologismi è formata di parole come mini-
, maxi-, auto-, fono-, logo-, eco-, filo-, disco-, narco-, euro-, -crazia, -mania, -gramma, -teca, ecc. e da
una base. Queste parole non si trovano come parole autonome del lessico italiano: sono parole di altre
lingue, generalmente il greco, il latino, talvolta anche di linque moderne (come buro-, che viene dal
francese), oppure sono forme scorciate di altre parole come euro- (da Europa) o cino- (da cinese). Sono
come gli affissi perchè non sono morfemi liberi in italiano, però somigliano alle parole che entrano nei
composti perchè possono combinarsi fra loro senza intervento i morfemi liberi, come ad esempio in
emofilia, fonografo, demoscopia, radiotelescopio, tomografia.
29