vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

4.2.1 Epitel
tvoří výlučně buňky, které k sobě přiléhají těsně a jsou vzájemně pevně spojeny.
Rozdělení epitelu může být podle tvaru buněk, podle počtu vrstev nebo podle funkce. Z funkčního
pohledu dělíme epitel na řasinkový, žlázový, respirační, vstřebávací – resorpční, smyslový.
4.2.2 Pojivo
je podpůrná tkáň organismu. Funkce: spojování různých orgánů v těle a poskytování opory měkkým
částem těla. Pojiva jsou tvořena: buňkami, mezibuněčnou hmotou a fi brilami. Fibrily jsou kolagenní,
elastické a retikulární. Charakteristický znak: buňky pojiva jsou od sebe oddáleny a prostory mezi
nimi jsou vyplněny mezibuněčnou hmotou (tvořenou zejména mukopolysacharidy). Tato hmota
může být buď opticky amorfní (beztvará) nebo obsahuje různé množství vláken (fi bril). Složení
mezibuněčné hmoty dává vlastnosti celé tkáni z ní vytvořené: tvrdost, pružnost, tažnost. Pojivo
se dělí na: vazivo, chrupavku a kost.
1) Vazivo je typem pojivové tkáně, která buď orgány a tkáně spojuje, odděluje nebo tvoří jejich
stroma. Je také základem pro vývoj kostí.
Buňky vaziva jsou jednak fi xní, jednak bloudivé. Mezi fi xní buňky patří např. nezralé fi broblasty, z nichž se
tvoří zralé fi brocyty, retikulární buňky, tukové buňky. Mezi bloudivé buňky patří např. histiocyty, granulocyty,
plasmatické buňky. Některé z těchto buněk mají schopnost améboidního pohybu (amoeba – měňavka) a
mohou pohlcovat cizorodé částice - fagocytóza nebo kapky tekutiny - pinocytóza. Tím představují důležitou
složku v systému obrany organismu. Vazivo rozdělujeme na:
a) Vazivo řídké,
nejrozšířenější, jeho buňky jsou histiocyty, vyplňuje prostor a skuliny mezi ostatními
tkáněmi a mezery mezi orgány.
b) Vazivo tuhé – má málo buněk (fi brocyty) a více kolagenních fi bril (kolagen – klih) 30 . Při zničení
jiné tkáně, např.svalové, se vytváří pevná jizva z tohoto vaziva.
a) Vazivo elastické je pružné, protože v mezibuněčné hmotě převládají elastické fi brily. Tvoří různé
vazy v těle, např.některé vazy při páteři. Vaz se nazývá ligamentum.
b) Vazivo síťovité – převažuje buněčná složka (retikulocyty). Mezibuněčné hmoty je podstatně méně.
Buňky tvoří prostorovou síť. Toto vazivo vyplňuje mízní uzliny, jeho tužší skelet je základem sleziny
a tvoří také krvetvornou kostní dřeň.
c) Tukové vazivo – převaha tukových buněk (lipocyty), jsou vyplněny velkou kapkou tuku. Skupiny
buněk jsou spojeny řídkým vazivem v lalůčky. Velké množství této tkáně tvoří podkožní tukové
vazivo a též ochranné tukové polštáře kolem některých orgánů, např.ledvin.
2) Chrupavka je tužší než vazivo. Je pružná, tuhá a pevná, neobsahuje cévy. Tvoří ji chrupavkové
buňky (chondrocyty) a mezibuněčná hmota, která obsahuje fi brily. Nemá regenerační schopnost,
po svém zničení se neobnovuje. Rozeznáváme tyto podtypy chrupavek:
a) chrupavka buněčná u člověka se vyskytuje pouze v embryonálním období.
b) chrupavka hyalinní (sklovitá) je bělavá a opticky homogenní hmota. Je ze všech chrupavek
nejvíce zastoupena: kloubní plochy, konce žeber, hrtan, průdušnice, průdušky a zakončení nosní
přepážky.
c) chrupavka elastická – je nažloutlá, v mezibuněčné hmotě má převahu elastických fi bril, je velmi
pružná. Tvoří podklad ušního boltce a příklopku hrtanovou (epiglottis).
d) chrupavka vazivová – je bílá, neprůhledná, velmi pevná, má vláknitou strukturu, obsahuje
silné svazky kolagenních vláken a mezibuněčné hmoty, do které se ukládají soli vápníku –
uhličitanu a fosforečnanu vápenatého. Tvoří hlavní součást meziobratlové ploténky, kloubní
disky a sponu stydkou.
30 Název je odvozen z toho, že se z nich při vaření vytváří klih.
12
06_Vybrane_kpt_FINAL.indd 12 11/10/10 1:10:15 PM