vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

10.2 Močové cesty
Močové cesty odvádějí moč z ledvin. Jsou to: kalichy ledvinové, pánvička ledvinová, močovod,
močový měchýř a močová roura.
Kalichy ledvinové nasedají na ledvinnou papilu. Spojením kalichů vzniká pánvička ledvinná, která má obsah
6-8 ml a je uložena v hilu ledviny za renálními cévami, zde je také odstup močovodu (ureteru) z pánvičky.
Ten má délku 20-30 cm. Před vstupem do měchýře u muže ureter podbíhá chámovod a u ženy a.uterina.
Sliznici tvoří až pětivrstevný přechodní epitel, svalovina má vnitřní podélnou a zevní cirkulární vrstvu. Část
svaloviny měchýře přechází na svalovinu koncové části ureterů a tím brání refl uxu moči zpět do ureterů.
Močový měchýř (vesica urinaria) skladuje moč. Prázdný měchýř má miskovitý tvar, leží za symfýzou,
takže je nehmatný, naplněný je kulovitý a lze jej hmatat nad symfýzou. Nucení na moč nastává při náplni 150
ml, výrazné je při náplni 300-400 ml. Vůlí lze potlačit naplnění měchýře do 700 ml. Přední stěna močového
měchýře naléhá na sponu stydkou, horní stěnu a část zadní stěny pokrývá peritoneum, které za měchýřem
u ženy přechází na dělohu, u muže na rektum. Pod měchýřem močovým leží u muže prostata. Sliznici
močového měchýře tvoří vícevrstevný přechodní epitel, pod ní je řídké vazivo, sliznice je složena v řasy.
Z místa s hladkou sliznicí – trigonum vesicae – vychází močová roura – uretra. Ta je u ženy krátká – asi
4 cm, u muže podstatně delší.
10.3 Hormony ledvin
Dva hormony jsou tvořeny ledvinami:
1) Renin je vylučován přímo do krve při poklesu tlaku krevního (obecně při poklesu průtoku krve
ledvinou). Jeho účinek spočívá v odštěpení angiotenzinu z bílkoviny angiotenzinogenu.
2) Erytropoetin řídí tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Její tvorba stoupá při hypoxémii
(nedostatku kyslíku v krvi) např. při pobytu ve velkých nadmořských výškách (zvyšuje se počet
červených krvinek) či při plicních chorobách. Při selhávání ledvin je jeho produkce nedostatečná,
což vyvolává anémii.
11. Pohlavní ústrojí
Ženský i mužský genitál se dělí na zevní a vnitřní. Ženský zevní genitál tvoří Venušin pahorek,
vulva, clitoris a poševní vchod. Vnitřní genitál se u žen skládá z vaječníků (ovaria) 70 , vejcovodů
(tubae uterinae), dělohy (uterus) a pochvy (vagina). Mužský zevní genitál tvoří šourek (scrotum)
a penis, vnitřní genitál u muže pak tvoří varlata (testes), nadvarlata, chámovody, předstojná žláza
(prostata) a semenné váčky.
11.1 Ženské vnitřní pohlavní orgány
Vaječníky a varlata se nazývají gonády (pohlavní žlázy). V nich se tvoří pohlavní buňky (gamety,
což jsou vajíčka a spermie) a pohlavní hormony. U obou pohlaví se tvoří v gonádách obojí pohlavní
hormony (estrogeny i androgeny), hormonů opačného pohlaví však jen málo. Ve vaječníku je
v dospělosti rozvinutá kůra, ve varleti se rozvíjí dřeň. Podrobnosti o působení pohlavních hormonů
probírá kapitola 14.
Vaječník (ovarium) je párová ženská pohlavní žláza elipsovitého tvaru a velikosti švestky umístěná
v malé pánvi. Je přirostlý na širokém vazu děložním (plica lata) při laterální (boční) stěně malé
pánve. Na povrchu má jednovrstevný epitel, pod ním je kůra a pod ní dřeň. V zárodečném epitelu
korové vrstvy dozrávají vajíčka v Graafových folikulech a tvoří se ženské pohlavní hormony
(estrogeny). Dřeňová vrstva slouží k výživě vaječníku.
70 Nutno rozlišit ovarium – vaječník a ovum – vejce.
34
06_Vybrane_kpt_FINAL.indd 34 11/10/10 1:10:16 PM