vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

9.4 Řízení funkcí trávicí trubice
Mobilitu trávicí trubice ovlivňují jednak její autonomní nervy (plexus myentericus a plexus
submucosus), jednak vegetativní nervy. Produkci nejen slin, ale veškerých trávicích šťáv stimuluje
parasympatikus, kdežto sympatikus je tlumí.
Pohyby v oblasti žaludku a střeva jsou mísící (na krátkém úseku) a peristaltické vlny (na delším úseku).
Mísící pohyby umožňují mechanické zpracování potravy, dále usnadňují její chemické zpracování a podílejí
se na resorpci zpracovaných živin. Peristaltické pohyby posunují potravu aborálním směrem.
Svěrače zabraňují návratu zpracovávané potravy zpět do orálnějších oblastí.
Pohyby jsou řízeny jednak prostřednictvím nervů, jednak humorálně. Uplatňuje se i spontánní
aktivita buněk hladkého svalstva ve stěně trávicí trubice. Ve vzájemné koordinaci hraje roli více
faktorů, mezi nimi je významný i čas, který uplynul od příjmu potravy. Jednotlivé fáze:
Fáze cefalická: je podmíněně refl exní. Působit může už pouhý hovor o jídle. A nejen slinné žlázy, ale i
žaludeční sliznice produkuje už v této době žaludeční šťávu. Rozhoduje i psychický stav člověka, negativní
emoce snižují sekreci slin a žaludeční šťávy, podobně jako tenze při spěchu.
Časná kontaktní fáze nastává, když je potrava v kontaktu se sliznicí dutiny ústní a promíchává se se slinami.
Tento kontakt a chuťové vjemy povzbuzují nepodmíněně refl exně další činnost slinných žláz.
Jícnová peristaltická fáze: dotykem sousta v jícnu se vyvolá jeho peristaltika. Nastane kruhové zúžení svalstva
jícnu nad soustem a pružné rozšíření pod ním, čímž se umožní jeho posun níže. Současně probíhá i smršťování
a prodlužování jícnu po jeho délce. V této době už vzniká relaxace žaludku tím, že ochabne kardie a postupně
další části žaludku, ale prepylorická část nepodléhá relaxaci v této fázi a pylorus zůstává uzavřen.
Sekrece složek žaludeční šťávy má svou fází nervovou a humorální.
Fáze nervová: sekrece žaludeční šťávy nastává ještě před vstupem sousta do žaludku. Jednotlivé buňky žaludeční
sliznice vytvářejí příslušnou složku žaludeční šťávy. Tato fáze může trvat hodinu a půl až dvě hodiny.
Fáze chemická (humorální): látky uvolňované při zpracování potravy (koření, výtažky z masa) dráždí
sliznici, kde se v určitém typu žlázek žaludeční sliznice vytváří hormon gastrin. Ten však nepůsobí přímo,
ale nejdříve se vylučuje do krve a teprve krev jej dodává do stěny žaludku, kde stimuluje sekreci žaludeční
šťávy a motilitu žaludku.
Tehdy nastane mísící fáze v žaludku, kdy potrava v žaludku se mísí se žaludeční šťávou. K tomu žaludek
vykonává nutné pohyby. Když je potrava připravena k posunu do tenkého střeva, vzniká příslušná peristaltika
žaludku a otevření pyloru.
Již během přítomnosti potravy v žaludku nastává časná refl exní fáze tvorby pankreatické a střevní šťávy.
Sliznice trávicí trubice tvoří řadu lokálních hormonů, které jsou přenášeny do krevního oběhu. Produkty
trávení tuků v duodenu vyvolávají tvorbu cholecystokininu, který stimuluje činnost žlučníku a sekreci
pankreatických enzymů. Způsobuje relaxaci Oddiho svěrače. Také potlačuje hlad. Hraje roli při vzniku
odolnosti k opoidům.
Při podráždění kyselým obsahem tráveniny a v přítomnosti volných mastných kyselin se v duodenu produkuje
hormon sekretin, peptid, který je zanesen do pankreatu a tam vyvolává sekreci zředěné pankreatické šťávy
s bikarbonáty. Zvyšuje účinky cholecystokininu. Zabraňuje produkci gastrinu.
Při vstupu HCl do duodena se uvolňuje hormon zvaný enterogastrin, který zpětnou vazbou tlumí její sekreci
a také motilitu žaludku.
Na krátkém úseku tenkého střeva probíhají pendulární pohyby po 10-12 min.(zkracující a prodlužující
pohyby) a na delších úsecích segmentační kontrakce – prstencovité stahování střeva. Pohyby klků jsou
řízeny chemickou látkou vilikininem.
Při různých poruchách jater se objevuje acholická stolice. Pokud je stolice bílá, znamená to, že
žluč do střeva nepřichází. Je to proto, že buď je překážka v cestách žlučových např. kámen (pak
žluč městná nad překážkou, přechází do krve a objevuje se žloutenka) nebo jaterní buňky nemohou
žluč tvořit pro nemoc.
32
06_Vybrane_kpt_FINAL.indd 32 11/10/10 1:10:16 PM