vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

a míšní nervy. Vzruch se šíří z jednoho svalového vlákna na okolní svalová vlákna, což je umožněno
rozvětvením axonu před jeho zakončením ve svalu a tím inervací většího počtu nervosvalových plotének.
Soubor svalových vláken inervovaných jedním motoneuronem se nazývá hybná (motorická) jednotka 86 .
Volní pohyby jsou vyvolány vzruchy přiváděnými pyramidovou drahou z motorického centra mozkové
kůry do motoneuronů předních rohů míšních a odtud jejich dlouhými axony, které tvoří sestupnou část
periferního nervu, až ke svalu.
Přenos vzruchu ke svalu možňuje mediátor acetylcholin.
Sval se skládá ze 75 % vody, 24 % organických látek, 1 % látek anorganických. Organické látky tvoří
převážně bílkoviny - proteiny. Obsah svalových vláken tvoří sarkoplasma (cytoplasma svalového vlákna)
a svalová vlákénka (myofi brily). Sarkoplasmu tvoří albuminy, globuliny a myoglobin. Tento myoglobin
je bílkovina podobné struktury a funkce jako hemoglobin, má však 20x větší schopnost vázat a uvolňovat
kyslík. Tak vytváří zásobu kyslíku pro případ jeho zvýšené potřeby, např. při zadržení dechu při výdržích.
V myofi brilách jsou bílkoviny aktin a myosin, které umožňují svalovou kontrakci. Dále jsou ve svalu fosfáty
dodávající svalu energii (kreatinfosfát, adenozintrifosfát), svalový glykogen, dále kyselina mléčná, enzymy
a další látky.
Při práci se ve svalu hromadí odpadové produkty, hlavně kyselina mléčná, což způsobuje únavu a
bolest ve svalech. I při krátkém odpočinku bolest ustává, protože se kyselina mléčná odplavuje.
Svaly se nazývají:podle :
- funkce (fl exory, extenzory, abduktory, addutory, pronatory, supinatory, levatory, rotatory),
- tvaru (svaly dlouhé, krátké a ploché, široký sval),
- stavby (sval dvojhlavý, trojhlavý, čtyřhlavý),
- obrysu (sval kruhový, pilovitý sval),
- směru snopců (sval přímý, šikmý, příčný, zpeřený, polozpeřený),
- umístění na těle (dorsum, abdomen).
Některé svaly mají stejný název, proto je nezbytné uvést v názvu současně i jejich umístění (m.biceps brachii,
m.biceps femoris).
Svaly na většině míst těla tvoří několik vrstev nad sebou, pak jsou to svaly hluboké a povrchové.
Sval začíná nad kloubem a upíná se pod kloubem, jímž pohybuje. Některé svaly překračují i dva
klouby, jiné mají na jednom konci dlouhé šlachy např. na prstech.
13.2 Speciální myologie (Velmi stručný přehled)
Rozeznáváme: svaly hlavy, kmene tělního, svaly horní končetiny a svaly dolní končetiny.
13.2.1 Svaly hlavy tvoří dvě skupiny: mimické svaly a čelistní svaly.
Mimické svaly (také kožní, obličejové nebo výrazové) se nazývají orofaciální soustava. Liší se od ostatních
svalů tím, že jejich začátek je na kosti a upínají se do kůže obličeje. Některé dokonce začínají i končí v kůži.
Děli se na: svaly klenby lební (musculi epicranii), svaly štěrbiny oční, svaly nosu a svaly štěrbiny ústní.
Na rozdíl od ostatních svalů nejsou kryty fascií. Mimika obličeje však není jejich prvotní funkcí, hlavní je
motorické ovládání otvorů kolem čidel a vstupů do trávicí trubice a dýchacích cest. Mají také význam pro
formování čelisti a zubů.
Pevně srostlá s kůží nad klenbou lební je vazivová blána galea aponeurotica. Pod ní je řídké vazivo. Z jejího
okraje vychází dopředu sval čelní (m. frontalis) a dozadu sval týlní (m. occipitalis).
V obličeji jsou dva kruhové svaly: kruhový sval oční (m. orbicularis oculi) a kruhový sval ústní (m.orbicularis
oris). První zužuje a uzavírá oční štěrbinu, druhý tvoří horní a dolní ret, uzavírá ústní štěrbinu a přitlačuje
rty k zubům. Svaly uspořádané paprsčitě naopak štěrbinu oční a ústní rozšiřují.
86 Tyto motorické jednotky jsou ve svalech, vykonávajících přesné a jemné pohyby, velmi malé (v okohybných
svalech tvoří motorickou jednotku 8-12 svalových vláken). U svalů s hrubšími pohyby jsou motorické jednotky
mnohem větší (v hýžďových svalech tvoří motorickou jednotku 500 svalových vláken).
44
06_Vybrane_kpt_FINAL.indd 44 11/10/10 1:10:16 PM