vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

evoluce způsobuje srdeční ozvy, které jsou slyšitelné při přiložení ucha k hrudní stěně i pomocí
fonendoskopu. První ozva je nízká a mírně prodloužená, je způsobena uzavřením cípatých chlopní.
Druhá je kratší a vyšší a je způsobená uzavřením semilunárních chlopní. Někdy se u mladých lidí
vyskytuje i třetí srdeční ozva způsobená rychlým plněním komor krví.
Srdce spotřebuje velké množství kyslíku a živin. Odčerpá 10-15 % celkové spotřeby kyslíku. Při
tělesné práci je spotřeba kyslíku ještě 4 -5 x vyšší.
Je nutno si uvědomit, že plnění obou předsíní v pravé i levé části (říká se v pravém i levém srdci)
se děje současně, vpravo se síň plní z dutých žil, vlevo krví přitékající plicními žilami.
Tlaková vlna vyvolaná vypuzením krve z levé komory do aorty se šíří na periferní tepny. Puls je
série těchto vln odpovídající srdečnímu rytmu a frekvenci. Za normální frekvenci se považuje
rozmezí mezi 60 – 90 tepy za minutu. U dospělého člověka je nejčastější frekvence 72 tepů za
minutu, maximální frekvence je 180 – 220 tepů za minutu. Puls lze nahmatat na několika místech,
nejčastěji na zápěstí na radiální tepně.
Krevní tlak (KT) se skládá z tlaku systolického – nejvyšší tlak dosažený během systoly a tlaku
diastolického – nejnižší tlak na konci diastoly. Tlak je udržován v určitém rozmezí (normotenze),
což je u zdravého člověka 120 torrů (15,6 kPa) / 70 torrů (9,1 kPa). Rozdíl mezi oběma tlaky by
neměl být menší než 50 torrů. Krevní tlak se měří pomocí tonometru.
7.2 Tepny a žíly 49
Tepny (arteriae, jedn.č.arteria, zkratka a., mn.č.aa.) vedou krev ze srdce. Hlavní tepna vycházející
z levé komory je srdečnice – aorta.
Srdečnice má úsek vzestupný, oblouk a úsek sestupný. Sestupný úsek je průchodem bránicí rozdělen na
hrudní a břišní aortu. Ze vzestupného úseku odstupují obě věnčité tepny (arteriae coronarie) zásobující
krví srdce. Z oblouku vychází kmen hlavopažní (truncus brachiocephalicus), společná levá krkavice (arteria
carotis comm.) a levá podklíčková tepna (a. subclavia sin). Hlavopažní kmen se záhy dělí na společnou
pravou krkavici (a. carotis com. dx.) a pravou podklíčkovou tepnu (a. subclavia dx.). Další průběh tepen
je na obou stranách stejný. Společné krkavice se pak dělí na krkavici zevní a vnitřní (a. carotis ext. et
int.). Zevní krkavice zásobuje krví hlavu a některé orgány krku, vnitřní pak vstupuje do lebky a zásobuje
mozek, oko a vnitřní ucho. Podklíčková tepna postupuje do podpažní jámy (axilla), odkud pokračuje jako
podpažní tepna (a. axillaris). Ta zásobuje ramení kloub, některé svaly hrudníku a část mléčné žlázy. A.
axillaris pokračuje na paži jako pažní tepna (a. brachialis), která se v loketní jamce dělí na loketní a vřetenní
tepnu (a. ulnaris et a. radialis). Hrudní aorta vysílá drobnější větvičky do stěny hrudní, zásobuje jícen a
průdušky. Břišní aorta má párové a nepárové větve. Párové větve jdou do svaloviny bránice, břišní stěny a
k párovým orgánům – k ledvinám (aa. renales), nadledvinám, varlatům nebo vaječníkům). Nepárové větve
jsou tři – trojdílná orgánová tepna (a. coeliaca) pro játra, žaludek, dvanácterník, slezinu a slinivku břišní;
horní okružní tepna (a. mesenterica sup.) částečně zásobující tenké střevo a tlusté střevo až do poloviny
příčného tračníku; dolní okružní tepna (a. mesenterica inf.) zásobující tlusté střevo až po konečník. Břišní
aorta se na svém konci dělí na pravou a levou společnou kyčelní tepnu (a. illiaca communis dx. et sin.).
Každá má vnitřní větev – a. illiaca interna zásobující pánevní orgány a vnější větev – a. illiaca externa
zásobující dolní končetinu. Pokračováním vnější větve je stehenní tepna (a. femoralis), která dále probíhá
na přední a vnitřní ploše stehna a přechází v zákolenní tepnu (a. poplitea). Ta se dále dělí na dvě holenní
tepny - přední a zadní, ze které odstupuje lýtková tepna.
Žíly (venae, jedn.č. vena, zkratka v., mn.č.vv.) vedou krev do srdce a svým průběhem sledují
příslušné tepny.
Vpravo od sestupné aorty probíhá dolní dutá žíla (v. cava inf.), která vzniká spojením dvou kyčelních žil
a odvádí krev z dolních končetin, pánve a dutiny břišní. Ústí do pravé předsíně. Horní dutá žíla (v.cava
sup.) ústící taktéž do pravé předsíně, vzniká spojením dvou žil hlavopažních (v. brachiocephalica dx. et
49 Com. značí communis – společný, ext. znamená externus, externa, externum – vnější, int. znamená internus,
interna, internum – vnitřní. Sup. je superior – horní, inf. je inferior – dolní.
22
06_Vybrane_kpt_FINAL.indd 22 11/10/10 1:10:15 PM