vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

nervově cévní svazek krční. Hrtan je připojen k jazylce vazy a tím i k bazi lební. Jeho dutina
navazuje na larygeální část hltanu.
Dutina hrtanu vypadá jako přesýpací hodiny. Horní rozšířená část - vestibulum laryngis – se zužuje do
štěrbiny – rima vestibuli mezi nepravými vazy hlasivkovými nazvanými plicae vestibulares. Asi kolem 5
mm pod nimi je další zúžení – rima glottidis, která je mezi pravými hlasivkovými vazy – plicae vocales.
Hlasivkové vazy tvoří vazivová vlákna a hlasivkový sval. Pod hlasivkami je střed laryngu rozšířen na obě
strany, čemuž se říká ventriculus laryngis.
Chrupavky laryngu jsou: párové chrupavky hlasivkové a nepárové chrupavky - chrupavka štítná,
prstencová a příklopka hrtanová.
Největší je chrupavka štítná (cartilago thyreoidea), kterou tvoří dvě obdélníkové destičky ventrálně spojené,
čímž vytvářejí na krku hmatný výstupek – ohryzek, prominentia laryngis. Od její zadní plochy začínají vazy
hlasové. Na lateráním okraji má tato chrupavka horní rohy, odtud ji vazy spojují s jazylkou a dolní rohy
mají spojení s prstencovou chrupavkou.
Chrupavka prstencová (cartilago cricoidea) vypadá jako pečetní prsten širší částí otočený dozadu.
Chrupavky hlasivkové (cartilagines arytaenoideae) vypadají jako trojboký jehlan, jsou spojeny s horním
okrajem chrupavky prstencové. Mají vepředu výběžek, kam se upínají vazy hlasivkové.
Příklopka hrtanová – epiglottis – je svou zúženou stopkou připojena k zadní ploše chrupavky štítné.
Sliznice hrtanu je tvořena víceřadým řasinkovým epitelem, na hlasových vazech je však epitel
mnohovrstevný dlaždicový. Pohybem chrupavek laryngu se napínají hlasové vazy.
Úkolem hrtanu je vést vzduch a tvořit hlas.
Průdušnice (trachea) je pružná trubice, která je zavěšená na chrupavku prstencovou, je délky
12–13 cm. Konči rozdělením na pravou a levou průdušku.
Základem průdušnice jsou podkovovité chrupavky spojené vazivem 52 . Chrupavky vzadu nejsou uzavřeny, je
zde hladká svalovina a vazivo. Sliznice je tvořena víceřadým epitelem s řasinkami V podslizničním vazivu
jsou drobné žlázky a uzlíky lymfatické tkáně. Hlen produkovaný žlázkami zachycuje nečistoty 53 . Průdušnice
probíhá uprostřed krku a dále do mediastina, kde je mírně posunuta vpravo obloukem aorty. Její krční úsek
sahá od prstencové chrupavky k hornímu okraji sterna. Vepředu je kryta infrahyoidními svaly a od svého
2.-4.prstence proužkem tkáně štítné žlázy, který spojuje oba laloky. Hrudní část probíhá v horním mezihrudí,
za ní je uložen jícen, před ní arterie vycházející z aorty a před nimi jsou žilní kmeny, nejpovrchněji je pak
tukové vazivo a zbytek brzlíku. Místo dělení průdušnice ve dvě průdušky se nazývá bifurkace.
Pravá a levá průduška (brochus principalis sin. a bronchus principalis dx.) sahají od rozdělení
průdušnice až k rozdělení na lalokové bronchy. Pravá průduška je kratší než levá, je širší a probíhá
strměji 54 . Levá průduška je delší a přes ni se pokládá oblouk aorty.
8.2 Plíce (pulmo, gen. pulmonis)
jsou vlastním dýchacím orgánem. Jsou uloženy v dutině hrudní. Jsou lehké, pružné, houbovité
konsistence, v mládí růžové, později mramorované a šedé nečistotami, výrazně dříve u kuřáků.
Každá z obou plic nasedá bazí na bránici (diaphragma). Zepředu je konvexní plocha - facies
costalis. Mezihrudní (mediastinální) plocha je vyhloubená otiskem srdce, hlubším na levé straně.
Uprostřed mezihrudní plochy je branka plicní (hilus pulmonis), tam vstupuje do každé plíce
průduška, větev plicní tepny, vystupují plicní žíly a jsou tam uloženy mízní uzliny. Vrcholem je
plicní hrot (apex pulmonum) který sahá nad 1.žebro. Povrch plíce kryje hladká vazivová blána
– poplícnice (pleura pulmonalis), která přechází na vnitřní stranu stěny hrudní jako pohrudnice
(pleura parietalis). Pohrudnice uzavírá dvě samostatné dutiny pohrudniční. Mezi oběma listy
pleury je štěrbina vyplněná malým množstvím tekutiny, usnadňující klouzání. V této štěrbině je
negativní nitrohrudní tlak.
52 Chrupavky vyztužují dýchací cesty, aby se udržela jejich průchodnost.
53 Řasinkový epitel má ochrannou funkci – posunuje hlen, částice prachu a baktérie ven z dýchacích cest. U
kuřáků je pohyblivost řasinek narušena. Při výskytu větších částic v dýchacích cestách se vyvolá refl ex kašle. Ten
začíná hlubokým vdechem. Pak se hrudník zastaví a prudkým výdechem ústy vypudí dráždivé látky.
54 Tento strmý průběh způsobuje, že tam snadněji pronikne cizí těleso než na stranu levou.
24
06_Vybrane_kpt_FINAL.indd 24 11/10/10 1:10:15 PM