vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví
vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví
vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Enzym je tzv. biokatalyzátor, to je bílkovina, která je v malém množství schopna výrazně urychlit<br />
průběh určité biochemické reakce. Takový děj by bez toho <strong>pro</strong>bíhal jen <strong>ve</strong>lmi pomalu nebo vůbec.<br />
Enzymů je mnoho, každý z nich se uplatní jen v určité dílčí funkci a jsou nezbytné <strong>pro</strong> správnou<br />
činnost orgánů.<br />
Enzymy se podílejí na metabolismu, jsou důležité <strong>pro</strong> trá<strong>ve</strong>ní, srážení kr<strong>ve</strong>, obranu organismu <strong>pro</strong>ti infekci. Enzymy<br />
jsou <strong>ve</strong>lmi citlivé na působení vnějších vlivů (teplota, kyselost, některé jedy). Řada z nich ke své činnosti potřebuje<br />
ještě přítomnost jiné látky – koenzymu, kofaktoru, kterým je často některý vitamin nebo stopový pr<strong>ve</strong>k.<br />
Lipidy je souhrnný název <strong>pro</strong> tuky, vosky a fosfolipidy (lecitiny, kefaliny, sfi ngomyeliny).<br />
Lipidy jsou zásobárnou energie v organismu. Jsou to estery vyšších karboxylových kyselin<br />
nasycených i nenasycených. Jsou <strong>ve</strong> vodě nerozpustné.<br />
Tuky jsou estery mastných kyselin a trojmocného alkoholu glycerolu. Mastných kyselin je kolem<br />
padesáti, z nich tzv. esenciální mastné kyseliny si nedo<strong>ve</strong>de tělo vytvořit a přijímá je v potravě. Mezi<br />
ně patří kyselina linolová (ze skupiny omega 6) a kyselina alfa-linoleová (patří do skupiny gama 3).<br />
Pevné tuky obsahují nasycené mastné kyseliny (např. kyselina laurová, palmitová a stearová) a oleje nenasycené<br />
mastné kyseliny (např. kyselina olejová, linolová). Oleje lisované z rostlin za studena jsou <strong>pro</strong> organismus<br />
cennější než oleje lisované za tepla. Tuky podporují vstřebávání látek. Živočišné tuky jsou <strong>ve</strong>přové sádlo<br />
a lůj. Stárnutím tuků dochází k jejich zmýdelňování, kdy se pak zvyšuje jejich kyselost.<br />
Steroly jsou přirozené steroidní alkoholy, <strong>ve</strong>lmi rozšířené v organismu, kde tvoří přirozenou součást<br />
lipidů, je to např. cholesterol, který je důležitou součástí buněčné membrány.<br />
Vosky 7 vytvářejí na povrchu listů ochrannou vrstvu zvanou kutikula. Nejčastěji se používají vosky z ovčí<br />
vlny (Cera lanae), vosky včelí a vorvaňovina (cetaceum).<br />
Tuková podkožní vrstva chrání člověka i zvíře před tepelným ztrátami, <strong>pro</strong>tože lipidy jsou špatnými<br />
vodiči tepla. Tuky vstupují do mízního oběhu. Při hladovění může organismus pozbýt až 90 %<br />
svých tukových zásob. Dalším katabolickým <strong>pro</strong>cesem glycerolových kyselin vzniká aceton, který<br />
je vylučován močí. Při nadměrném katabolismu se aceton nestačí vyloučit a hromadí se v krvi.<br />
Sacharidy jsou nejrozšířenějšími látkami v přírodě. Jsou to organické sloučeniny uhlíku, vodíku a<br />
kyslíku. Jejich úkolem je okamžité poskytnutí energie organismu. Jsou základní složkou buněčných<br />
stěn baktérií a rostlin. Jsou jednoduché (monosacharidy) a složené (oligosacharidy a polysacharidy).<br />
Ty vznikají kondenzací cukrů jednoduchých 8 .<br />
Sacharidy tvoří v těle hlavně energetickou zásobu. Jsou součástí buněčných stěn a mezibuněčné<br />
hmoty. Polysacharidy se mohou vázat s <strong>pro</strong>teiny na gluko<strong>pro</strong>teiny nebo s lipidy na glykolipidy.<br />
Sacharóza je nejužívanější z lehkých cukrů. Je složena z glukózy a fruktózy. V přírodě je <strong>ve</strong>lmi<br />
rozšířená. Maltóza je glukóza + glukóza.<br />
Především kosterní svaly potřebují ke své činnosti cukry. Energii svaly získávají tak, že se v nich molekuly<br />
glukózy štěpí na molekuly kyseliny mléčné za uvolnění <strong>pro</strong> sval potřebné energie. Pokud sval dostane<br />
dostatek kyslíku, tak se rozloží kyselina mléčná na oxid uhličitý a vodu. Zásadně platí, že čím lehčí cukry<br />
se konzumují, tím horší následky v organismu mají.<br />
Škroby9 jsou polymery glukózy, jsou jediné polysacharidy, které mohou lidé <strong>ve</strong> své trávicí trubici<br />
zpracovat. Alfa amyláza je enzym <strong>ve</strong> slinách, v pankreatické a <strong>ve</strong> střevní šťávě a tráví potravou<br />
přijímaný škrob na disacharid maltózu, trisacharid maltotriózu a dextriny10 .<br />
Ke štěpení cukru laktózy – mléčného cukru, který je složen z glukózy a galaktózy - je třeba<br />
speciální enzym laktáza11 .<br />
7 Vosky jsou estery vyšších alifatických kyselin a alifatických alkoholů. Alkoholy mají až 30 uhlíků.<br />
8 Jednoduché sacharidy jsou pentózy (deoxyribóza, ribóza) a hexózy (glukóza, fruktóza, galaktóza). Hexózy<br />
mají 6 atomů uhlíku (C). Pentózy mají 5 atomů uhlíku.<br />
9 Škrob je zásobní polysacharid rostliny. Obsažen v semenech a hlízách. S roztokem jódu se barví modře.<br />
10 obsahují 8 molekul glukózy.<br />
11 Galaktózu totiž není možné strávit – musí se přeměnit na glukózu.<br />
4<br />
06_Vybrane_kpt_FINAL.indd 4 11/10/10 1:10:14 PM
Change language