03.05.2013 Views

vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

vybrané kapitoly z lékařských věd pro příbuzné obory ve zdravotnictví

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Kost spánková je <strong>ve</strong>lmi složitá. Skládá se ze: šupiny kosti spánkové, v dolním okrají šupiny je jamka <strong>pro</strong><br />

mandibulární kloub, kosti skalní (os petrosum) – také zvané pyramida, zde je uloženo sluchové a rovnovážné<br />

ústrojí, také středoušní dutina (cavum tympani) se sluchovými kůstkami, kosti bubínkové (os tympaticum),<br />

která je kostěným podkladem zevního zvukovodu, výběžku bradavčitého neboli soscovitého (<strong>pro</strong>cessus<br />

mastoideus), výběžku bodcovitého (<strong>pro</strong>cessus styloideus).<br />

Týlní kost (os occipitale) je nepárová kost. Velkým otvorem v ní (foramen magnum) <strong>pro</strong>chází mícha a dvě<br />

aa.<strong>ve</strong>rtebrales do lebky. Tato kost má zevně dva kondyly, které dosedají na kloubní plošky prvního krčního<br />

obratle.<br />

Kosti lebky jsou odděleny švy – suturami. Jsou to: sutura coronaria – šev věnčitý (odděluje šupinu<br />

čelní kosti od kostí temenních), sutura sagittalis - šev šípový (odděluje obě kosti temenní od sebe),<br />

sutura lambdoidea – šev lambdový (odděluje temenní kosti a spánkové od kosti týlní), a sutura<br />

squamosa – šev šupinový (odděluje na každé straně temenní kost od spánkové). Mezi <strong>ve</strong>lkými<br />

křídly klínové kosti a šupinou spánkové kosti je sutura sphenoidalis.<br />

Splanchnocranium: největší kostí této části je maxilla (horní čelist), která má výběžek k čelní,<br />

patrové a lícní kosti, dále al<strong>ve</strong>olární výběžek <strong>pro</strong> zuby. Dolní čelist je mandibula, která má tělo,<br />

rameno, angulus (úhel), <strong>pro</strong>cessus al<strong>ve</strong>olaris <strong>pro</strong> zuby, výběžek bradový (brada je mens, gen.<br />

mentis), který je jedině u homo sapiens výrazně vyznačen. Zevně má dolní čelist dva výběžky,<br />

jeden z nich je na konci kulovitý, nese kloubní plošku <strong>pro</strong> čelistní kloub.<br />

V obličejové části jsou tři dutiny: očnice, dutina nosní a dutina ústní.<br />

Orbita (očnice) je ohraničena horní čelistí zdola a zevnitř, <strong>ve</strong> vnitřní stěně je kůstka slzná (os lacrimale),<br />

shora je kost čelní, zevně kost lícní (os zygomaticum), její výběžek vytváří s výběžkem spánkové kosti<br />

jařmový oblouk (arcus zygomaticus). Ve vrcholu očnice je otvor <strong>pro</strong> cévy a nervy oka.<br />

Tělem horní čelisti je ohraničen kostěný nosní otvor. Vzadu v nosní dutině jsou dva otvory zvané choany.<br />

Nahoře na hřbetu nosu jsou nosní kůstky. Ty pak níže pokračují chrupavkou nosní. Svislá přepážka nosní<br />

(septum nasi) je shora tvořena výběžkem kosti čichové (os ethmoides) dělí dutinu nosní na dvě poloviny.<br />

Kost radličná (vomer) tvoří zadní část přepážky nosní. Boční stěny tvoří kost čichová, z níž z každé strany<br />

odstupují 2 tenké kostěné ploténky – horní a střední nosní skořepa (concha), níže pak z maxily odstupuje<br />

dolní skořepa.<br />

Dutina nosní má spojení s <strong>ve</strong>dlejšími dutinami nosními. Jsou to dutiny maxilární (v těle horní<br />

čelisti, dutina lat.sinus), dutinky v čichové kosti, dutiny čelní a dutina v kosti klínové.<br />

V dutině ústní jsou výběžky dásňové horní i dolní čelisti <strong>pro</strong> horní a dolní zuby. Tvrdé patro <strong>ve</strong>předu tvoří<br />

dva výběžky patrové horní čelisti. Tyto výběžky jsou spojeny š<strong>ve</strong>m, kde je otvor, který kanálkem spojuje<br />

dutinu ústní s dutinou nosní 76 . Mezi patrovými výběžky maxily a řezáky je tzv. premaxila (os incisivum).<br />

V zadní části tvoří patro párová kost patrová (os palatinum).<br />

Fonticulus maior je v průsečíku koronárního a šípového švu. Fonticulus minor je <strong>ve</strong> spojeni<br />

sutura lambdoidea a sagittalis. Tyto lupínky jsou důležité <strong>pro</strong> orientaci při porodu. Vedlejší dutiny<br />

nosní nejsou ještě u novorozence vytvořeny.<br />

K lebce patří ještě jazylka (os hyoideum), podkovovitá kůstka, uložená níže pod kořenem jazyka,<br />

který podpírá a slouží jako závěs <strong>pro</strong> hrtan. Jazylka je připojena ligamenty k bodcovitým výběžkům<br />

obou kostí spánkových.<br />

12.2.2 Páteř (columna <strong>ve</strong>rtebralis)<br />

patří k osové části těla a představuje třetinu tělesné výšky. Základem páteře je krátká kost: obratel<br />

(<strong>ve</strong>rtebra). Páteř se skládá z 33-34 obratlů. Na páteři rozeznáváme část krční, hrudní, bederní,<br />

křížovou a kostrč, která je vlastně zakrnělým ocasem zvířat.<br />

Obratel má <strong>ve</strong>ntrálně uložené tělo (corpus) a dorsálně směřující oblouk (arcus). Má 7 výběžků: od oblouku<br />

76 Střední části obou výběžků patrových zůstávají <strong>ve</strong> vývoji dosti dlouho od laterálních částí výběžků odděleny<br />

na každé straně š<strong>ve</strong>m, který směřuje mezi druhý řezák a špičák. Někdy se tento šev neuzavře a pak se dítě narodí<br />

s tzv.rozštěpem patra jedno- nebo dvoustranným. To zabraňuje sání.<br />

38<br />

06_Vybrane_kpt_FINAL.indd 38 11/10/10 1:10:16 PM

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!