Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho ...

Velké plantáže přispívají značně k environmentálním škodám a škodám na lidském
zdraví. Podle průzkumů je například 90 % korálových útesů na kostarickém pobřeží
mrtvých v důsledku pesticidů splavených převážně z banánových plantáží. Kostarika je
také na jednom z prvních míst na světě ve spotřebě pesticidů na osobu 116 a také v počtu
otrav pesticidy 117 . U žen pracujících v balírnách banánů byl prokázán dvojnásobný
výskyt leukémie a porodních defektů než v ostatní populaci 118 . Odvodnění plantáží vede
k růstu povodní a sesuvů v důsledku svedení odvodňovacích kanálů z plantáží do řek,
plantáže také často bývají zakládány na místě původních lesů 119 . Dalším nebezpečím je
slabá odolnost vyšlechtěných odrůd proti škůdcům, neboť na exportních plantážích je
pěstována jediná geneticky homogenní odrůda, poskytující sice vysokou úrodu, ale
náchylná ke škůdcům a chorobám, silně vyčerpávající půdu a potřebující velké množství
hnojiv.
Pracovní podmínky na plantážích se stále zhoršují – dochází ke snižování
sociálních standardů, rušení kolektivních smluv tam, kde existují odbory, vznik
pseudoodborů Solidarismo financovaných přímo firmami, prodlužování pracovní doby
(až na 12 hodin denně), zaměstnávání krátkodobých imigrantů za prací z ještě chudších
oblastí. V důsledku toho je v oblastech pěstování banánů na export zvýšená migrace 120 ,
vznikají „čistě mužské vesničky“, zvýšila se nejistota práce, roste alkoholismus a jiné
závislosti, prostituce, násilí a dochází k rozpadu rodin. Odborově organizovaní
pracovníci bývají propuštěni a jsouce na černé listině obíhající mezi vlastníky plantáží,
mají problém získat práci jinde. Většina zaměstnanců je zaměstnána krátkodobě na
tříměsíční smlouvu, neexistují dovolené či nemocenské dávky. Dělník na plantáži získá
z konečné ceny banánu 1-3 %, malý farmář 7-10 %, v zemi produkce zůstává průměrně
12 % 121 . I malí nezávislí farmáři jsou nuceni k těmto opatřením, aby mohli soutěžit
s cenami produkce z velkých plantáží.
116 4 kg na osobu ročně oproti celosvětovému průměru 0,5 kg. Podrobněji viz Astorga 1998.
117 72 % všech případů otrav se stalo na banánových plantážích (!) oproti např. 7 % na květinových
plantážích, 6% na třtinových, 5% kávových, 4% na ananasových a 2% při výrobě pesticidů. Challenges of
Fair Trade 2001:118.
118 Dle výzkumu National University of Costa Rica. Podrobněji Astorga 1998.
119 Kostarika není zemí, kde je situace nejhorší, ale naopak je jedna z vyspělejších a jediná, kde takovéto
průzkumy vůbec existují; v poměrech Latinské Ameriky je pokládána za rozvinutější zemi, s vyššími
mzdami a životními standardy, kam míří mnozí imigranti za prací ze sousední Nikaraguy a Panamy; bývá
také nazývána Švýcarskem Latinské Ameriky. Jsou-li výše zmíněné podmínky v Kostarice, jak je tomu v
jiných zemích…
120 Například v Belize téměř všichni dělníci na plantážích pochází z ještě chudšího Salvadoru, Hondurasu a
Guatemaly. Challenges of Fair Trade 2001:127.
121 Podrobně viz Bermudez 1998
31