Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho ...

„globálové“ 175 cestující po celém světě vyžadující spravedlivé produkty a posilující si tak
svůj status versus chudí „lokálové“ musící se spokojit s tím nejlevnějším bez ohledu na
podmínky při výrobě. Obrázek bohatých „Seveřanů“, kteří neví „co by roupama dělali“ a
tak po indickém hotelu vyžadují Fair trade zápalky z FSC certifikovaného dřeva
k připálení svých biocigaret z certifikovaného biotabáku a v krabičce z neběleného
recyklovaného papíru…, zatímco chudý „Jižan“ musí koupit nejlevnější možný výrobek
- od nadnárodní firmy vlastněné „Seveřany“ (?).
Nevím, osobně bych zůstal v této otázce spíše skeptický, Indie sama o sobě není
příkladem nejchudší země 176 , ale spíše kontinentem, zahrnujícím jak chudé tak bohaté.
Myslím si ovšem, že potenciál do budoucna pro Fair trade přímo v zemích Jihu, zvláště
v těch ne úplně nejchudších latinskoamerických 177 či asijských 178 i některých
afrických 179 je značný.
Velkým zlomem pro celé hnutí Fair trade bylo zavedení certifikace spojené často
s rozsáhlými informačními a propagačními kampaněmi. Díky nim se Fair trade výrobky
(potraviny) dostaly do běžného prodeje v supermarketech a spotřebitelé, kteří neměli
dosud možnost si je koupit, tak tuto možnost dostali. Otázka dostupnosti
v supermarketech nicméně dosud rozděluje Fair trade hnutí, někteří účastníci odmítají
možnost nákupu Fair trade výrobků v supermarketech nadnárodních řetězců jako jdoucí
proti hlavní myšlence a cíli Fair trade. Jiní jí blahořečí jako možnost dostat se do
povědomí široké veřejnosti – mainstreamu a vyjití z ‚ghett‘ církevních, studentských,
rozvojových, antiglobalizačních, environmentálních a sociálních organizací a jim
přátelských kruhů. Osobně bych souhlasil s argumenty obou směrů a vyčkal, jak se bude
dál situace vyvíjet. Možný je vznik dvojí Fair trade linie, podobně jako je tomu u
ekologického zemědělství 180 . Existence dvojí certifikace 181 by tomu mohla nasvědčovat.
Můžeme být časem svědky ‚mainstream‘ Fair produktů (FLO) a ‚spravedlivějších‘ Fair
produktů (IFAT)? Pro Fair trade jako celek by to asi nebylo nejšťastnější řešení.
175
Bauman 1999.
176
Podle metodiky OSN do seznamu 49 nejméně rozvinutých zemí (least developped countries (LDC))
Indie nepatří. Viz podrobně na www.unesco.org/ldc/list.htm. (13.4.2003).
177
Fair trade obchod existuje v argentinském Buenos Aires, aktivity tohoto druhu probíhají i v Brazílii
(Sao Paulo), též v Chile, Uruguayi a Mexiku – zde byla nedávno založena samostatná Fair trade
certifikační organizace, možná Venezuela, Kostarika.
178
Určitě Izrael, Jižní Korea, Taiwan, Singapur, Hongkong, Thajsko, Indie možná i Čína, Malajsie,
Filipíny, bohaté arabské státy, Turecko, Rusko.
179
Bezpochyby Jihoafrická republika, možná Egypt či metropole mnoha afrických zemí.
180
‚Mainstream‘ a biodynamické, v ‚organicky pokročilejších‘ zemích s vlastní certifikací jako ‚lepší (a
dražší) bio‘.
41