Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho ...

4.2.1.5 Rýže
Největšími pěstiteli rýže jsou Čína (31 % světové roční produkce), Indie (21%),
Indonésie (8,6%), Bangladéš (6%), Vietnam (5%) a Thajsko (4%) 129 . Situace světového
vývozu se ovšem značně liší, neboť rýže se pěstuje ve většině asijských a afrických zemí
především pro vlastní spotřebu - takže největšími světovými vývozci rýže nejsou její
největší producenti nýbrž v následujícím pořadí Thajsko (29% světového vývozu rýže),
Vietnam (18%), USA (12%), Čína (9%) a Pákistán 8 % 130 . Také objem světového
obchodu s rýží není příliš velký ve srovnání s celkovou produkcí 131 . Obchoduje se
především s dlouhozrnnou odrůdou Indica, krátkozrnnou Japonica a voňavými odrůdami
(Basmati, Jasmine). Ze zemí EU se nejvíce rýže 132 pěstuje v Itálii (53 % produkce EU) a
Španělsku (31 %), o zbytek se dělí Francie, Portugalsko a Řecko. Dováží se především
Indica a vonící druhy.
Pro světový trh s rýží je typická velká nestabilita, způsobená závislostí na úrodě
v každém roce, některé státy jsou jeden rok vývozci a druhý rok dovozci. Existují velká
omezení vývozu ze strany vlád zemí závislých na rýži jako hlavním zdroji potravy
obyvatel (vývozní licence). Značný vliv má také postavení klíčových hráčů na trhu, kde
existuje tak velké soustředění kapitálu, že čtyři největší obchodníci s rýží 133 ovládají přes
40 % trhu a působí na výrobce i tím, že jsou zároveň významnými dodavateli hnojiv a
zemědělských potřeb. Nové pokusy s geneticky modifikovanými odrůdami se nevyhýbají
ani rýži 134 , a snaží se navázat farmáře na velké firmy dodávající jak osivo a hnojiva tak i
kupující vypěstovanou rýži. Nebezpečí také plyne ze snižování počtu odrůd a zaměření
se na několik málo z nich monokulturně a intenzivně pěstovaných 135 . Jiným nebezpečím
je vyšší používání umělých hnojiv a pesticidů, které jsou nebezpečné pro ryby, tradičně
chované na rýžových polích a tvořící potřebný doplněk bílkovin pro samozásobitelské
farmáře.
Fair trade v oblasti rýže se potýká s problémy hlavně kvůli clům ze strany dovozců
a omezením na vývoz ze strany zemí vyvážejících, někdy dokonce zneužívaných jako
129
Tamtéž s. 137.
130
Tamtéž s. 138.
131
Například v roce 2001 bylo sklizeno 595 milionů tun rýže, světovým trhem prošlo 22,7 milionů tun,
tedy 3,7%. Challenges of Fair Trade 2001:137-8.
132
Naprosto převažuje Japonica, vhodná i pro evropské podnebí., co se množství týká – 2,5 milionu tun
ročně (2001), ve světovém měřítku tedy velmi málo.
133
Continental, Cargill, Glencore a Riz et Denrées. Challenges of Fair Trade 2001:140.
134
„Zlatá rýže“- obohacená o provitamín A.
135
Z doložených více než 86 000 odrůd roste, např.. v Kambodži na 84 % rýžových polí jediná odrůda.
Challenges of Fair Trade, 2001:136.
33