18.03.2014 Views

Priblizné a numerické metody 1 1 Parabolické rovnice v jedné ...

Priblizné a numerické metody 1 1 Parabolické rovnice v jedné ...

Priblizné a numerické metody 1 1 Parabolické rovnice v jedné ...

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Budeme předpokládat, že θ ∈ [0, 1]. Pro θ = 0 získáváme explicitní schéma (6) a pro<br />

θ = 1 plně implicitní schéma (17). Pro libovolné θ ∈ (0, 1] je k určení hodnot přibližného<br />

řešení v čase t n+1 nutno vyřešit tridiagonální soustavu lineárních rovnic<br />

−θ µ U n+1<br />

j−1<br />

+ (1 + 2 θ µ) Un+1 j − θ µ U n+1<br />

j+1 = [1 + (1 − θ) µ δ2 x ] Un j<br />

, j = 1, 2, . . ., J − 1 .<br />

Koeficienty splňují nerovnosti (18), a můžeme tedy použít Thomasův algoritmus.<br />

Stabilitu vyšetříme opět pomocí Fourierovy <strong>metody</strong>. Dosazením Uj<br />

n = e i k j h λ n do<br />

(30) získáme<br />

k h<br />

1 − 4 (1 − θ) µ sin2<br />

2<br />

λ = .<br />

1 + 4 θ µ sin 2 k h<br />

2<br />

Zřejmě λ < 1. Nestabilita se může objevit pouze pokud λ < −1, což nastane právě tehdy,<br />

když<br />

4 (1 − 2 θ) µ sin 2 k h<br />

2 > 2 .<br />

Z toho plyne, že<br />

⎧<br />

⎪⎨ Je-li θ ∈ [0, 1 ), pak (30) je stabilní ⇐⇒ µ ≤ 1<br />

2<br />

(31)<br />

2 (1 − 2 θ) .<br />

⎪⎩<br />

Je-li θ ∈ [ 1 , 1], pak (30) je stabilní ∀ µ > 0 .<br />

2<br />

V prvním případě je tedy schéma podmíněně stabilní, v druhém nepodmíněně stabilní.<br />

Chybu diskretizace schématu (30) je vhodné počítat v čase t n+1/2 ≡ (n + 1 ) τ, tj.<br />

2<br />

definujeme<br />

ε n+1/2<br />

j = ε h,τ (x j , t n+1/2 ) = u(x j, t n+1 ) − u(x j , t n )<br />

− θ δ2 x u(x j, t n+1 ) + (1 − θ) δx 2 u(x j, t n )<br />

.<br />

τ<br />

h 2<br />

Tedy<br />

ε h,τ (x, t) = δ t u(x, t)<br />

τ<br />

= δ t u(x, t)<br />

τ<br />

Dosazením Taylorových rozvojů získáme<br />

− θ δ2 x u(x, t + τ 2 ) + (1 − θ) δ2 x u(x, t − τ 2 )<br />

h 2<br />

− (θ − 1) δ t δx 2 u(x, t)<br />

− δ2 x u(x, t + τ ) + 2 δ2 x u(x, t − τ ) 2<br />

.<br />

2<br />

h 2 2 h 2<br />

ε h,τ (x, t) = [u t + 1<br />

24 u ttt τ 2 + . . .] − (θ − 1 2 ) [u xxt τ + 1 12 u xxxxt h 2 τ + . . .]<br />

−[u xx + 1<br />

12 u xxxx h 2 + 2 6! u xxxxxx h 4 + 1 8 u xxtt τ 2 + . . .].<br />

Použitím (1) zjišt’ujeme, že obecně ε h,τ = O(τ +h 2 ), avšak pro θ = 1 je ε 2 h,τ = O(τ 2 +h 2 ).<br />

Pro θ = 1 je tedy schéma (30) druhého řádu přesnosti v prostoru i v čase a nazývá se<br />

2<br />

schéma Crankovo–Nicolsonové. Jelikož je nepodmíněně stabilní, můžeme uvažovat h =<br />

O(τ). Pak ε h,τ = O(τ 2 ) a jsme tedy schopni dosáhnout dobrou přesnost při malé výpočetní<br />

náročnosti. Při volbě h = O(τ) však schéma Crankovo–Nicolsonové není disipativní, což<br />

12

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!