Priblizné a numerické metody 1 1 Parabolické rovnice v jedné ...
Priblizné a numerické metody 1 1 Parabolické rovnice v jedné ...
Priblizné a numerické metody 1 1 Parabolické rovnice v jedné ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
a je splněna Parsevalova rovnost<br />
(43)<br />
‖u‖ L 2 (R) = ‖û‖ L 2 (R) .<br />
Pravá strana vztahu (42) je inverzní Fourierova transformace. Vztah (42) vyjadřuje funkci<br />
u jako superpozici vln daných funkcemi e i x ξ s různými amplitudami û(ξ). Funkce û<br />
představuje alternativní reprezentaci funkce u a může být komplexní, i když je funkce u<br />
reálná.<br />
Podobně jako výše lze postupovat též v diskrétním případě. Bud’ l ∈ R a označme<br />
ϕ j (ξ) = 1 √<br />
l<br />
e −i(2 π j/l) ξ , ξ ∈ R , j ∈ Z.<br />
Pak pro libovolné reálné číslo a tvoří množina {ϕ j } j∈Z úplný ortonormální systém v prostoru<br />
L 2 (a, a + l). Je-li dána posloupnost U = {U j } j∈Z splňující ∑ j∈Z |U j| 2 < ∞, pak<br />
řada ∑ j∈Z U j ϕ j konverguje v prostoru L 2 (a, a + l) k funkci Ũ a platí U j = ∫ a+l<br />
Ũ ϕ<br />
a j dξ.<br />
Navíc je splněna Parsevalova rovnost ∑ j∈Z |U j| 2 = ‖Ũ‖2 L 2 (a,a+l). Předpokládejme nyní,<br />
že hodnoty U j představují hodnoty sít’ové funkce v uzlech x j = j h. Zvolme a = −l/2,<br />
l = 2 π/h a definujme funkci Û ∈ L2 (−π/h, π/h) vztahem<br />
(44)<br />
Û(ξ) = 1 √<br />
2 π<br />
∞<br />
∑<br />
j=−∞<br />
h U j e −i x j ξ<br />
(tj. Û = √ h Ũ). Pak U j = √ 1 ∫ π/h<br />
Û(ξ) e i x j<br />
(45)<br />
ξ dξ ∀ j ∈ Z.<br />
2 π<br />
−π/h<br />
Vztahy (44) a (45) jsou diskrétními analogiemi vztahů (41) a (42). Vztah (45) opět<br />
vyjadřuje U jako superpozici vln. Označíme-li<br />
∞∑<br />
‖U‖ 2 = √ h |U j | 2<br />
j=−∞<br />
diskrétní analogii normy v prostoru L 2 (R), platí podobně jako v (43) Parsevalova rovnost<br />
(46) ‖U‖ 2 = ‖Û‖ L 2 (−π/h,π/h) .<br />
Uvažujme Cauchyovu úlohu najít funkci u = u(x, t) definovanou pro x ∈ R a t ≥ 0 a<br />
splňující<br />
(47)<br />
u t + L u = 0 v R × R + , u(x, 0) = u 0 (x) pro x ∈ R ,<br />
kde u 0 je zadaná počáteční podmínka a L je lineární diferenciální operátor s konstantními<br />
koeficienty obsahující pouze derivace podle x. Obecné jednokrokové schéma pro úlohu<br />
(47) na stejnoměrné síti s uzly x j = j h, j ∈ Z, má tvar<br />
(48)<br />
(49)<br />
M∑<br />
s=−M<br />
α s U n+1<br />
j+s =<br />
M<br />
∑<br />
s=−M<br />
U 0 j = u0 (x j ) ∀ j ∈ Z.<br />
β s U n j+s ∀ j ∈ Z, n ∈ N 0 ,<br />
19