KulturnÄ spoleÄenský Äasopis - Dobrá adresa
KulturnÄ spoleÄenský Äasopis - Dobrá adresa
KulturnÄ spoleÄenský Äasopis - Dobrá adresa
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Strž(velký recenzní<br />
prostředek)<br />
Absurdní nedrama<br />
v próze a ve verších<br />
Chtít Hru na ohradu rozebrat, to by znamenalo<br />
napsat něco obsáhlejšího, než je hra sama.<br />
Takže tím nejstručnějším možným průvodcem<br />
po Hře na ohradu je sama Hra na ohradu.<br />
(z doslovu Jaromíra F. Typlta)<br />
Arthur Schnitzler: Duše – krajina širá<br />
Rozum a cit spí sice pod jednou střechou, ale obvykle vedou v lidské duši zcela odlišnou domácnost.<br />
(ze Schnitzlerových deníkových záznamů)<br />
Hra rakouského spisovatele a lékaře<br />
Arthura Schnitzlera, patřída<br />
Prachaře. Režijní uchopení Ivana Raj-<br />
matika Bedřicha Hofreitera v podání Davicího<br />
volně k okruhu literátů monta (u tohoto režiséra překvapivě neobvyklé)<br />
však takové podezření zmírňuje.<br />
Mladé Vídně (H. von Hofmannsthal, H. Bahr,<br />
K. Kraus), si po delší odmlce našla cestu na V klidném rytmu a bez zbytečných efektů<br />
české jeviště v překladu Josefa Balvína. Duše plynou jednotlivé výstupy, v nichž se nenápadně<br />
a nemilosrdně odhalují „širé krajiny<br />
– krajina širá měla premiéru na několika evropských<br />
jevištích v roce 1911 a jako jediné duše“ protagonistů, kteří posléze ztrácejí<br />
z dramatikových děl je označeno jako tragikomedie.<br />
Ačkoliv autor nabízí paralely s dra-<br />
i sebe samých. Velkým kladem inscenace je<br />
orientaci nejen v nitru těch druhých, ale<br />
matem čechovovským a ibsenovským, odráží mj. to, že prověřila kvality stávajícího souboru<br />
scén Národního divadla i jeho nových<br />
se tragično hry nejvýrazněji od atmosféry vídeňského<br />
života přelomu století, jeho elegantního<br />
tance nad propastí. Schnitzler pod-<br />
Beneš, Kateřina Burianová, Jan Hartl, Igor<br />
posil (za všechny Sabina Králová, Vladislav<br />
robuje s ironickým odstupem hlubinné analýze<br />
své postavy i instituci manželství – ze<br />
Bareš).<br />
čtyř manželských párů jen ten bezdětný zdá<br />
Nikola Richtrová<br />
se žít spokojeným životem.<br />
Nabízí se podezření, že dramaturgie divadla<br />
sáhla po titulu především kvůli hlavní krajina širá, režie Ivan Rajmont, premiéra 17.<br />
Stavovské divadlo, Arthur Schnitzler: Duše –<br />
postavě individuálního racionalisty a prag- a 18. listopadu 2005<br />
Navzdory tomuhle Typltovu postřehu<br />
se my teď - uprostřed<br />
Ohrady – pokusme o pár slov.<br />
Připraveni? Začínáme s odhrazováním? Že<br />
ne?<br />
Nevadí, na vlastní HRU vás připraví dvojí<br />
úvodní verše: 1. Několik minut ticha, 2.<br />
Vzpomínka na realitu. Jako celá kniha vznikly<br />
v Domažlicích, ony ale už roku 1962:<br />
Uchcával jsem smíchy nad prázdným<br />
čistým / papírem: je to nějaké nedopsané řekl<br />
jsem si / připomnělo mi to nezapomenutelné<br />
starobylé / přísloví: slova nevyhrabeš<br />
nejlépe je začít velmi / podrobně popisovat<br />
své jasmínové místo...<br />
Tak do toho! A Dvorský se do dopsávání<br />
opravdu chutě dává hned v následujícím<br />
prozaickém textu Hra na ohradu I. A jeho<br />
psaní (obemykající čtenáře surreálnými spojeními)<br />
upomene na Kahudovu Houštinu,<br />
ale jaksi odmocněnou od všech hrabalovských<br />
prvků.<br />
A také si Dvorský nechce dovolit tolik<br />
prostoru – v houští. Ani konkrétna. Lidí. Není<br />
čas. Takže kořením jeho textů je to, co se<br />
navléká a vrací po neviditelná niti: sledujme<br />
ji!<br />
A nit je to ta, na kterou se zvolna navlékají<br />
všechna další „čísla“ knihy: Hra na<br />
ohradu II, Fragment Hrbliny (Hra na ohradu<br />
III), Hry na ohradu IV–VI… Atd.<br />
Skoro tak jako Dvorský v letech šedesátých<br />
píše dnes... kupříkladu chebský prozaik Voj-<br />
56 • 10 • 2006 • www.dobra<strong>adresa</strong>.cz