KulturnÄ spoleÄenský Äasopis - Dobrá adresa
KulturnÄ spoleÄenský Äasopis - Dobrá adresa
KulturnÄ spoleÄenský Äasopis - Dobrá adresa
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Khumbum<br />
bez elektřiny, bez kolových vozidel a bez<br />
dalších výdobytků civilizovaného světa.<br />
V první polovině 20. století mnohem<br />
úspěšněji spojila dobrodružnost cest Williama<br />
McGoverna se specifickým spiritualismem<br />
madam Blavatské (1831–1891) Francouzka<br />
Alexandra David-Néelová, které se<br />
rovněž podařilo proniknout do Lhasy, byla<br />
ovlivněna učením madam Blavatské. Čtrnáct<br />
let žila v jihovýchodní Asii a během<br />
svého pobytu podnikla navzdory zákazu<br />
vstupu do země a pohraničním strážím několik<br />
cest do Tibetu.<br />
Počátkem 90. let projevili zájem o zobrazení<br />
Tibetu i hollywoodští producenti. Pro<br />
scénáristy neměl žádný ze zmíněných dobrodruhů<br />
život tak barvitý a politicky zajímavý<br />
jako rakouský horolezec Heinrich<br />
Harrer (1912–2006), který v Tibetu strávil<br />
sedm let během druhé světové války poté,<br />
co se mu podařilo utéct z britského zajateckého<br />
tábora na severu Indie. Z horolezce<br />
Harrera se stala ikona oslavující západní<br />
cestovatele pohybující se po Tibetu incognito,<br />
která v sobě spojuje složitost cestování<br />
s horolezectvím a zároveň zobrazuje lidskost<br />
tibetského buddhismu ať již symbolem<br />
dalajlamy-dítěte nebo mírumilovnými<br />
Tibeťany.<br />
Jako horolezec si Harrer slávu vydobyl<br />
již v roce 1938, kdy skupina čtyř horolezců<br />
(Harrer, Heckmaier, Kasparek<br />
a Vörg) pokořila severní stěnu Eigeru. Podařilo<br />
se jim tímto výstupem vyřešit největší<br />
alpský horolezecký problém první<br />
poloviny 20. století. Jako jediní v dějinách<br />
horolezectví získali zlaté olympijské medaile<br />
udělené Hitlerem. Harrer se stal hrdinou<br />
Rakouska, vstoupil do nacistické<br />
strany a v následujícím roce 1939 odjel<br />
s německou výpravou pod osmitisícový<br />
vrchol Nanga Parbat. Během přítomnosti<br />
expedice v Himálajích propukla druhá<br />
světová válka, která plány na výstup přerušila.<br />
Němečtí horolezci byli zajati britskou<br />
armádou. 29. dubna 1944 se Harrerovi<br />
spolu Peterem Aufschnaiterem a dalšími<br />
pěti spoluvězni podařilo uprchnout<br />
z internačního tábora v Dehrádunu a zamířit<br />
do neutrálního Tibetu.<br />
Během 21 měsíčního útěku z britského<br />
internačního tábora překročili 65 horských<br />
sedel a 2000 km chůze v průměrné nadmořské<br />
výšce 5000 metrů. Cestovali pěšky<br />
nebo s jaky, hovořili tibetsky. Ve Lhase se<br />
přes počáteční averzi Tibeťanů vůči cizincům<br />
stal dalajlamovým fotografem, učitelem<br />
a nakonec i přítelem. Učil mladého dalajlamu<br />
západní matematice, vědě, geografii<br />
a mezinárodní politice. Své působení ve<br />
Lhase popsal v roce 1953 v knize Sieben Jahre<br />
in Tibet (Sedm let v Tibetu). Kniha kromě<br />
toho dokumentuje každodenní život v Tibetu,<br />
kulturní zvyky a obyčeje atd. Harrerův<br />
pobyt ve Lhase ukončila invaze čínské armády<br />
v roce 1950. Jedná se o jeden z posledních<br />
tzv. autentických dokumentů o tibetské<br />
izolaci a kultuře a životě. Sedm let<br />
www.dobra<strong>adresa</strong>.cz • 2006 • 10 • 19
Change language