OPTIM´ALN´I ROZHODOV´AN´I AËR´IZEN´I
OPTIM´ALN´I ROZHODOV´AN´I AËR´IZEN´I
OPTIM´ALN´I ROZHODOV´AN´I AËR´IZEN´I
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
KAPITOLA 3. MINIMALIZACE KVADRATICKÝCH FOREM 38<br />
Triangulizace matice (to je úprava matice na horní trojúhelníkový tvar) se provádí pomocí<br />
specielní ortogonální matice T, zvané matice planárních rotací, nebo také<br />
Givensova rotace. Ortogonální matice je taková matice, pro kterou platí T T T = I.<br />
Matici T volíme takovou, aby platilo<br />
[ ] [ ]<br />
ϕF ¯F<br />
T =<br />
h 0<br />
Potom platí<br />
M =<br />
[<br />
ϕF<br />
h<br />
] T [<br />
ϕF<br />
h<br />
]<br />
=<br />
[<br />
ϕF<br />
h<br />
] T [<br />
ϕF<br />
T T T<br />
h<br />
]<br />
=<br />
[ ¯F<br />
0<br />
] T [ ¯F<br />
0<br />
]<br />
= ¯F T ¯F<br />
Přitom předpokládáme, že matice F je horní trojúhelníková [ ] matice. Triangulizace spočívá<br />
F<br />
v podstatě ve vynulování posledního řádku matice (faktor zapomínání ϕ nebudeme<br />
h<br />
pro jednoduchost uvažovat).<br />
Triangulizaci provádíme sekvenčně tak, že nejprve vynulujeme první prvek posledního<br />
řádku vhodně zvolenou ortogonální maticí T, potom vynulujeme druhý prvek posledního<br />
řádku opět vhodně zvolenou ortogonální maticí T a tak postupně vynulujeme všechny<br />
další prvky posledního řádku. Při tom matice F mění koeficienty, ale zachovává trojúhelníkový<br />
tvar a postupně se mění na horní trojúhelníkovou matici ¯F.<br />
Postup ukážeme při nulování i-tého prvku posledního řádku, to je při (i)-té iteraci<br />
popisovaného sekvenčního postupu. Ortogonální matice T je v tomto případě rovna<br />
⎡<br />
⎤<br />
1<br />
. . .<br />
T =<br />
1<br />
c i . . . s i<br />
⎢<br />
⎥<br />
⎣ . . .<br />
⎦<br />
−s i c i<br />
Ortogonální matice T je rovna jednotkové matici s výjimkou prvků T i,i = c i , T i,ν = s i ,<br />
T ν,i = −s i a T ν,ν = c i , kde ν je dimenze matice T. Aby matice T byla ortogonální maticí,<br />
musí být koeficienty [ ] c i a s i omezeny vztahem c 2 i +s 2 i = 1. Násobíme-li takovou ortogonální<br />
F<br />
maticí matici , pak se ve výsledné matici změní pouze i-tý a poslední ν-tý řádek.<br />
h<br />
Pro tyto řádky platí<br />
[<br />
F<br />
T<br />
h<br />
]<br />
i,ν; .<br />
=<br />
=<br />
⎡<br />
⎢<br />
⎣<br />
⎡<br />
⎢<br />
⎣<br />
⎤<br />
c i . . . s i<br />
⎥<br />
. . . ⎦<br />
−s i . . . c i<br />
⎡<br />
. . . 0 F i,i F i,i+1 . . . F i,ν<br />
⎢<br />
⎣ . . .<br />
. . . 0 h (i−1)<br />
i<br />
⎤<br />
. . . 0 ¯Fi,i ¯Fi,i+1 . . . ¯Fi,ν<br />
. . .<br />
. . . 0 0 h (i)<br />
i+1 . . . h (i)<br />
ν<br />
⎥<br />
⎦<br />
h (i−1)<br />
i+1 . . . h (i−1)<br />
ν<br />
⎤<br />
⎥<br />
⎦ =<br />
kde horním indexem v závorce jsme označili krok (iteraci) algoritmu. Protože chceme<br />
nulovat i-tý prvek posledního řádku, musí platit h (i)<br />
i = −s i F i,i + c i h (i−1)<br />
i = 0. Odtud