dokument s příklady bez odkazovaných souborů (PDF) - VUT UST

Výsledná drážka spolu s odlehčením je pomocí Kruhového pole čtyřikrát okopírována. Všechny
drážky jsou pak v poslední fázi odečteny od polotovaru nástroje příkazem Vložit – Prvky – Kombinovat,
viz obr. 94. Hotové drážky i s výběhem jsou na obr. 95.
Obrázek 94: Odečítání pole drážek
Obrázek 95: Dokončené drážky s výběhem
Krok 4 – Výbrus čela zubů nástroje Vzhledem k chybějícím údajům od výrobce o geometrii a
postupu broušení čelní strany zubů, vychází jejich konstrukce ze simulace průjezdu brousícího kotouče,
jehož rozměry byly získány měřením výbrusu na vyrobeném nástroji. Byl zvolen brousicí kotouč o šířce
1, 5 mm s jedním stranovým úhlem 40 ∘ a rádiusem hran 0, 5 mm. Ukázka je na obr. 96. Pro konstrukci
prvního zubu je skica umístěna do souřadného systému a vysunuta pod úhlem 35 ∘ k vytvoření první
zubové mezery, viz obr 97.
Následně je prvek zubové mezery orotován příkazem Kruhové pole o 90 ∘ , tímto vzniká geometrie
druhé zubové mezery, obr. 98.
Profil třetí drážky je ovlivněn protějším zubem, který je ostřen přes střed. Při pohybu kotouče jako
u prvních dvou drážek by kotouč zasáhl i do břitu, který vede přes střed nástroje. Z tohoto důvodu je
drážka posunuta výše a je rozšířena, aby byl zachován prostor pro odvod třísek. Skica posunuté drážky
je na obr. 99, vysunuti je stejné jako u předešlých drážek.
U poslední zubové mezery hrozí stejný problém, jako u předchozí, proto je z tohoto důvodu použita
stejná šířka jako u předchozí mezery, ale mezera je posunuta ještě o 0, 5 mm výše. Hotové zubové
5 FRÉZA 52