You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Projekt Bohemia, Moravia et Silesia Judaica<br />
– Prameny k dějinám Židů v českých zemích<br />
Pavel Kocman<br />
Každé historické bádání musí vycházet z pramenů,<br />
ať již hmotných nebo písemných. K málo<br />
prozkoumaným a zároveň v poslední době velmi<br />
populárním oblastem naší historie náleží dějiny<br />
Židovského obyvatelstva na našem území. Týká<br />
se to především písemného materiálu, který namnoze<br />
leží v archivech dosud bez povšimnutí. Samozřejmě<br />
nezačínáme zde úplně od nuly, řada<br />
písemností je již dávno známá a řada z nich byla<br />
publikována. Ovšem ne vždy úroveň starších prací<br />
odpovídá požadavkům dnešní doby. Moderní autoři<br />
často také vycházejí z těchto starších publikací,<br />
z nichž se tak někdy nekriticky přebírají chyby<br />
a omyly v nich otištěné. A v některých případech<br />
jsme prostě jen získali nové poznatky, které však<br />
mohou měnit pohled na dosavadní stav vědění.<br />
Nadějné začátky výzkumu židovských dějin<br />
z počátku 20. století a v meziválečném období<br />
byly násilně přerušeny nacistickou okupací a následnou<br />
tragédií holocaustu. Tak se dnes historici,<br />
zabývající se dějinami Židů, potýkají se základním<br />
problémem: Zatím dostatečně neznáme prameny.<br />
Některé práce již byly zveřejněny, ale na rozdíl<br />
od jiných oblastí českých dějin stále stojíme<br />
na počátku. Dalším problémem je také to, že řada<br />
pramenů je psána hebrejským písmem, které dnes<br />
u nás dokáže přečíst jen několik málo odborníků.<br />
K nejvýznamnějším pracím meziválečného<br />
období patří sborníky sestavené historikem<br />
a redaktorem Hugo Goldem pro Čechy z roku<br />
1934 (Die Juden und Judengemeinden Böhmens<br />
in Vergangenheit und Gegenwart) a pro Moravu<br />
z roku 1929 (Die Juden und Judengemeinden<br />
Mährens in Vergangenheit und Gegenwart), které<br />
shrnují základní vědomosti té doby o dějinách<br />
židovských obcí v obou zemích. Tyto práce jsou<br />
již překonané a vyskytuje se v nich také několik<br />
omylů a nepřesností, které však, vzhledem k tomu,<br />
že k řadě obcí neexistují novější kritické práce,<br />
řada autorů přebírá i dnes. Nesmíme opomenout<br />
také edice pramenů, především dílo Bohumila<br />
Bondyho a Františka Dvorského z roku 1906<br />
(K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku<br />
906 až 1620) a moravskou edici Bertholda<br />
Bretholze z roku 1935 (Quellen zur Geschichte der<br />
Juden in Mähren vom XI. bis zum XV. Jahrhundert<br />
(1067–1411). V letech 1928–1948 (s přestávkou<br />
během války) pod vedením prof. Samuela Steinherze<br />
(zemřel 1942 v Terezíně) velmi úspěšně<br />
působila Gesellschaft für Geschichte der Juden<br />
in der Čechoslovakischen Republik (Společnost<br />
pro dějiny Židů v Československé republice),<br />
která vydávala časopis Jahrbuch der Gesellschaft<br />
für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen<br />
Republik, resp. Ročenka společnosti pro dějiny Židů<br />
v Československé republice. V roce 1906 vzniklo<br />
Židovské muzeum v Praze, do kterého byly v roce<br />
1942 soustředěny umělecké předměty a archiválie<br />
ze zaniklých synagog a Židovských obcí Čech<br />
a Moravy. Samotné muzeum bylo během okupace<br />
O KROK DÁL<br />
13