03.04.2015 Views

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Projekt Bohemia, Moravia et Silesia Judaica<br />

– Prameny k dějinám Židů v českých zemích<br />

Pavel Kocman<br />

Každé historické bádání musí vycházet z pramenů,<br />

ať již hmotných nebo písemných. K málo<br />

prozkoumaným a zároveň v poslední době velmi<br />

populárním oblastem naší historie náleží dějiny<br />

Židovského obyvatelstva na našem území. Týká<br />

se to především písemného materiálu, který namnoze<br />

leží v archivech dosud bez povšimnutí. Samozřejmě<br />

nezačínáme zde úplně od nuly, řada<br />

písemností je již dávno známá a řada z nich byla<br />

publikována. Ovšem ne vždy úroveň starších prací<br />

odpovídá požadavkům dnešní doby. Moderní autoři<br />

často také vycházejí z těchto starších publikací,<br />

z nichž se tak někdy nekriticky přebírají chyby<br />

a omyly v nich otištěné. A v některých případech<br />

jsme prostě jen získali nové poznatky, které však<br />

mohou měnit pohled na dosavadní stav vědění.<br />

Nadějné začátky výzkumu židovských dějin<br />

z počátku 20. století a v meziválečném období<br />

byly násilně přerušeny nacistickou okupací a následnou<br />

tragédií holocaustu. Tak se dnes historici,<br />

zabývající se dějinami Židů, potýkají se základním<br />

problémem: Zatím dostatečně neznáme prameny.<br />

Některé práce již byly zveřejněny, ale na rozdíl<br />

od jiných oblastí českých dějin stále stojíme<br />

na počátku. Dalším problémem je také to, že řada<br />

pramenů je psána hebrejským písmem, které dnes<br />

u nás dokáže přečíst jen několik málo odborníků.<br />

K nejvýznamnějším pracím meziválečného<br />

období patří sborníky sestavené historikem<br />

a redaktorem Hugo Goldem pro Čechy z roku<br />

1934 (Die Juden und Judengemeinden Böhmens<br />

in Vergangenheit und Gegenwart) a pro Moravu<br />

z roku 1929 (Die Juden und Judengemeinden<br />

Mährens in Vergangenheit und Gegenwart), které<br />

shrnují základní vědomosti té doby o dějinách<br />

židovských obcí v obou zemích. Tyto práce jsou<br />

již překonané a vyskytuje se v nich také několik<br />

omylů a nepřesností, které však, vzhledem k tomu,<br />

že k řadě obcí neexistují novější kritické práce,<br />

řada autorů přebírá i dnes. Nesmíme opomenout<br />

také edice pramenů, především dílo Bohumila<br />

Bondyho a Františka Dvorského z roku 1906<br />

(K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku<br />

906 až 1620) a moravskou edici Bertholda<br />

Bretholze z roku 1935 (Quellen zur Geschichte der<br />

Juden in Mähren vom XI. bis zum XV. Jahrhundert<br />

(1067–1411). V letech 1928–1948 (s přestávkou<br />

během války) pod vedením prof. Samuela Steinherze<br />

(zemřel 1942 v Terezíně) velmi úspěšně<br />

působila Gesellschaft für Geschichte der Juden<br />

in der Čechoslovakischen Republik (Společnost<br />

pro dějiny Židů v Československé republice),<br />

která vydávala časopis Jahrbuch der Gesellschaft<br />

für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen<br />

Republik, resp. Ročenka společnosti pro dějiny Židů<br />

v Československé republice. V roce 1906 vzniklo<br />

Židovské muzeum v Praze, do kterého byly v roce<br />

1942 soustředěny umělecké předměty a archiválie<br />

ze zaniklých synagog a Židovských obcí Čech<br />

a Moravy. Samotné muzeum bylo během okupace<br />

O KROK DÁL<br />

13

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!