Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
KROK ZPĚT<br />
víru, žádné nucené křty, žádné narušování jejich<br />
obřadů, žádné znesvěcování hřbitovů, žádné předhůzky<br />
o rituálních vraždách křesťanů – to vše pod<br />
hrozbou církevních trestů, včetně exkomunikace.<br />
A žádné předsudky při výkonu služebních povinností!<br />
Dokonce i biřici, kteří v <strong>Olomouci</strong> konali<br />
pořádkovou službu, skládali přísahu, v níž se zavazovali,<br />
že budou dbát o právo a řád nestranně<br />
ve prospěch všech, chudých i bohatých, domácích<br />
i hostů, křesťanů i Židů.<br />
Byly však tyto skutečně vysoké sankce také<br />
vymahatelné? Nejsou vysoké obnosy pokut právě<br />
znamením nízké vymahatelnosti, kdy se zákonodárce,<br />
u vědomí své bezmoci, pokouší přestupníky<br />
alespoň zastrašit? V každém případě však<br />
ustanovení vyjadřují královskou vůli potrestat<br />
útočníky a násilí mohlo zůstat nepotrestáno právě<br />
jen pod rouškou anonymity živelného pogromu.<br />
A že k pogromům docházelo není sporu: kronikář<br />
zbraslavského kláštera Petr Žitavský s lítostí<br />
vzpomněl na pronásledování, které Židé zakoušeli<br />
v Čechách od křesťanů.<br />
Z přestupků, kladených Židům lidovou představivostí<br />
tradičně za vinu, totiž ze zakládání požárů,<br />
trávení studní, zneuctívání hostií a z touhy<br />
po křesťanské krvi, nebyl v <strong>Olomouci</strong>, pokud víme,<br />
naštěstí obviněn nikdo. Jen roku 1273 si stěžoval<br />
biskup Bruno, že slouží jako překupníci kradených<br />
kostelních cenností a je obtížné od nich přechovávané<br />
klenoty vymoci zpět. Byla to stížnost obecně<br />
zaměřená, netýkala se přímo Olomouce. Jakýsi<br />
reálný základ však zřejmě měla, neboť roku 1348<br />
král Karel zakázal brněnským Židům přijímat<br />
do zástavy věci pocházející z možné krádeže, sporné<br />
případy měli posoudit dva přísežní měšťané.<br />
Není důvod se nad tím podivovat, koneckonců<br />
i dnešní majitelé zastaváren riskují škodu, vezmou-li<br />
nevědomky do zástavy kradenou věc.<br />
Olomoučané mojžíšského vyznání se, pokud<br />
víme, nikdy nestali obětí žádného pogromu, i když<br />
čas od času byl některý z nich přepaden a oloupen.<br />
Loupežnými vraždami několika Židů proslula<br />
roku 1351 banda lupiče Šípa, řádící pod ochranou<br />
povelského správce Vlčka z Tovačova, syna bývalého<br />
olomouckého fojta Mikuláše. Tyto skutky ale<br />
neměly jiný než kriminální ráz.<br />
Otevřená nechuť vůči Židům neměla zdaleka<br />
jen kořeny náboženské, velkou úlohu hrála viditelná<br />
odlišnost národnostní a kulturní. Hygienická<br />
úroveň stěsnaných a přecpaných židovských<br />
domků a uliček nedosahovala i tak bídného středověkého<br />
průměru a odpuzovala kolemjdoucí.<br />
Nejvyšší měrou však byla na vině hospodářská<br />
závislost. Ve 14. století se už dávno Židé nezabývali<br />
dálkovým obchodem jako za starých dob (m.j.<br />
s otroky), nýbrž převážně vetešnictvím, obchodem<br />
s kůžemi, koňským handlem a drobnými úvěrovými<br />
službami, zpravidla na vyšší úrok, 80–150 %<br />
roční míry, u krátkodobých úvěrů nijak překvapující.<br />
Citovaná Přemyslova statuta dovolují úrok až<br />
173 %, osm feniků z jedné libry týdně. To ovšem<br />
daleko přesahovalo nám známé povolené židovské<br />
úroky té doby, kupříkladu Mohuč je omezila<br />
nanejvýš na 43 %. Příčinou byla nejspíše králova<br />
touha po penězích, kterou mohlo uspokojit jen<br />
bohaté židovstvo. Struna se ale patrně přepjala:<br />
při obnovení privilegia roku 1262 už maximální<br />
sazbu nestanovil.<br />
Půjčování peněz pravidelně provozovala jen<br />
malá menšina Židů, vrhalo to však neblahý stín<br />
i na všechny ty židovské chudáky, kteří přežívali<br />
z podomního obchodu. Stačilo nepatrné škobrtnu-<br />
58
Change language