Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Pečeť krále Ladislava Pohrobka přivěšená k listině.<br />
tí a úrok se změnil v drtivou past: na počátku stála<br />
malá lehkomyslnost a na konci naprosto ruinované<br />
finance. Půjčování od Židů se stalo leckomu<br />
osudným. Tím se ovšem stávali Židé všeobecně<br />
neoblíbenými, neboť míra zadlužení městského<br />
obyvatelstva stoupala, jak ukazuje výše zmíněný<br />
olomoucký židovský rejstřík. Za povšimnutí stojí,<br />
že jedním z přeborníků v půjčování byl fojt Václav<br />
Grelitzer, který nakonec musel fojtství prodat<br />
a zmizel beze stopy z dějin.<br />
Zadlužení nakonec dosáhlo takové míry, že<br />
roku 1411 král Václav IV. na žádost svého milce,<br />
olomouckého biskupa Konráda z Vechty, a jiných<br />
moravských pánů zrušil všechny dluhy starší deseti<br />
let, které lidé u Židů měli. Opatření však mělo<br />
do budoucna sotva nějaký podstatný účinek – lidé<br />
si půjčovali dále.<br />
Prokletí věčných vyhnanců nad Židy stále viselo<br />
jako Damoklův meč: Anglii museli opustit<br />
roku 1290, Francii 1306, Švýcary 1348, Uhry hned<br />
příštího roku, Provence jim zůstala uzavřena 1394<br />
a Rakousy 1422. Dějiny Židů ve středověké <strong>Olomouci</strong><br />
se naplnily roku 1454, kdy vydal král Ladislav<br />
Pohrobek listinu datovanou 23. červencem, jíž<br />
nařídil olomouckým a uničovským Židům opustit<br />
do 11. listopadu svá města, která prý přivedli<br />
do chudoby, ke zkáze a zpustošení. Jako náhradu<br />
propůjčil městu do užívání veškerý nemovitý židovský<br />
majetek: domy, synagogu i hřbitov a zrušil<br />
veškeré dluhy, které obyvatelé u zdejších Židů<br />
měli. Stejný osud potkal Židy v Brně a Znojmě.<br />
Protižidovská kampaň moravských královských<br />
měst byla spojována s činností italského františkána<br />
Jana z Capestrana, který se nedávno před<br />
tím zasadil o násilné vyklizení ghetta ve slezské<br />
Vratislavi. Tento velmi populární kazatel navštívil<br />
dvakrát i Olomouc, podruhé přicestoval právě<br />
jen dva dny po vydání citovaného výnosu, který<br />
snad ani nemohl být ještě v <strong>Olomouci</strong> přesně<br />
znám. Přesto bývá, patrně právem, s událostmi<br />
alespoň nepřímo spojován – rok staré útoky proti<br />
židům vratislavským nemohly zůstat na Moravě<br />
neznámy.<br />
Olomoučtí Židé se rozešli do okolí, kde posílili<br />
venkovské náboženské obce. Města jako Prostějov,<br />
Lipník, Hranice a Úsov se patrně stala jejich<br />
náhradním bydlištěm. Olomouc jim zůstala<br />
po dalších 400 let, až do roku 1848, prakticky<br />
uzavřena.<br />
KROK ZPĚT<br />
59
Change language