03.04.2015 Views

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

konečný počet židovských rodin v každé lokalitě,<br />

translokační reskript nařizující přesídlení židů<br />

z blízkosti křesťanských chrámů do odlehlejších<br />

částí měst) se také v Prostějově chystalo přestěhování<br />

židovských obyvatel z domů v okolí kostela<br />

do jiných částí města, ale nakonec zde tento plán<br />

nerealizovali. V období slezských a pruských válek<br />

v polovině 18. stol. byli zdejší židé podezřívaní<br />

ze spolupráce s nepřítelem. Museli platit velké<br />

válečné daně, což asi 40 zdejších rodin vedlo<br />

k vystěhování do Uher (1773), Pruského Slezska<br />

a do Libně u Prahy.<br />

Roku 1782 vydal sice Josef II. toleranční patent<br />

pro moravské Židy, ale zároveň zesílil germanizační<br />

snahy. Židé si například museli vybrat<br />

německé příjmení. Jiný Josefův patent z října 1781<br />

naopak umožnil Židům věnovat se téměř všem<br />

živnostem, provozovat všechny druhy řemesel<br />

a najímat panské grunty a půdu, s výjimkou nájmu<br />

šenkoven, desátků a mlýnů. Teprve po roce<br />

1848 se židovské obyvatelstvo zcela emancipovalo.<br />

Zámožnější Židé se ze stísněných uliček ghetta<br />

stěhovali do výstavných domů a prostorných ulic<br />

křesťanské části Prostějova, které odpovídaly jejich<br />

bohatství a postavení. Do židovských uliček<br />

naopak přicházeli chudší křesťané.<br />

Ještě v 16. a 17. století se někteří místní židé<br />

živili jako řemeslníci – sklenáři, mečíři, váčkaři,<br />

jircháři, knihaři a knihtiskaři, ale později především<br />

jako schopní obchodníci. Obchodní zdatnost<br />

i obratnost a pružnost v podnikání jim umožnily<br />

stát se jedněmi z prvních průkopníků průmyslu<br />

v Prostějově. Vůbec první továrnu na jemná<br />

sukna a kazimír ve městě založil roku 1801 Feith<br />

Ehrenstamm, později ho následovali Wolf Brüll,<br />

v bavlnářství Bernard Back, Hermann a Salomon<br />

Zweigové. Také s konfekční výrobou, která je pro<br />

Prostějov typická dodnes, začali ve městě židovští<br />

podnikatelé – bratři Mayer a Ignác Mandlové roku<br />

1858 založili v Prostějově první továrnu na pánské<br />

a dětské oděvy. Téměř po celé 19. století zdejší<br />

židovští podnikatelé ovládali většinu průmyslu<br />

i obchodu ve městě, postupně se však, zvláště<br />

po vzniku Československé republiky, orientovali<br />

na významnější střediska (Brno, Vídeň) a na jejich<br />

místa nastupovali čeští podnikatelé. Nové výrobní<br />

postupy a metody zaváděla továrna na oděvy<br />

Gustava Sborowitze, která přestala využívat dosud<br />

KROK ZPĚT<br />

Počet obyvatel 1890 1907<br />

křesťanská obec 19 512, z toho 953 židů 26 810, z toho 987 židů<br />

židovská obec 1680, z toho 797 židů 1412, z toho 566 židů<br />

celkem 21 192, z toho 1750 židů 28 222, z toho 1553 židů<br />

rok 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939<br />

počet židů 1742 1825 1804 1750 1553 1505 1428 1442 asi 1650<br />

61

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!