Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
KROK ZPĚT<br />
Král Rudolf nařizuje 20. 9. 1278 olomouckým Židům podílet se na městských poplatcích a povinnostech stejnou měrou jako ostatní<br />
měšťané (SOkA Olomouc, Archiv města Olomouce, listiny, inv. č. 3).<br />
jako zbytky možné mikve, rituální lázně, pro niž<br />
by byl vodnatý svah Michalského kopce obzvlášť<br />
výhodnou lokalitou.<br />
Hebrejské společenství se neobešlo ani v <strong>Olomouci</strong><br />
bez hřbitova. Ten se nacházel někde poblíž<br />
dnešního hlavního pavilonu výstaviště Flora, záměrně<br />
daleko od židovských domů. Přesto však<br />
nelze zaplašit otázku, zda by přece jenom nebylo<br />
vybráno místo bližší, kdyby se bývalo společenství<br />
již od počátku hromadně usadilo tam, kde<br />
je později doloženo, tedy v blízkosti Židovské<br />
brány. Po vyhnání propadl i hřbitov městu, které<br />
náhrobní kameny zužitkovalo zčásti k vyspravení<br />
hradeb, zčásti k vydláždění kostela Neposkvrněného<br />
početí P. Marie, budovaného od roku 1453<br />
na někdejších Bělidlech. Pod zdejší podlahou nalezený<br />
kámen z roku 1341 (respektive 1359) je<br />
nejstarším dochovaným židovským náhrobkem<br />
na Moravě.<br />
Kde se olomoučtí Židé soustřeďovali před<br />
osídlením Židovské ulice nelze zatím říci. Tradiční<br />
lokace právě na zmíněná Bělidla, tedy do dnešní<br />
ulice Sokolské, kde jim měl podle pověsti vykázat<br />
místo roku 1060 kníže Vratislav II., stojí na vodě<br />
nejen obrazně, nýbrž i doslova: zdejší osídlení,<br />
doložené už pro dobu laténskou, bylo obklopeno<br />
říčními rameny a přitahovalo hlavně koželuhy,<br />
kteří pro své páchnoucí zaměstnání nepatřili zrov-<br />
53
Change language