You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
o činnosti významného židovského podnikatele<br />
a prvního židovského továrníka v Prostějově pod<br />
názvem „Feith Ehrenstamm, ein jüdischer Repräsentant<br />
des Frühkapitalismus in Mähren“, kterou<br />
sestavil na základě rozsáhlých studií materiálů<br />
z prostějovského, plumlovského a brněnského archivu.<br />
Dílo měl vydat ve spolupráci s profesorem<br />
pražské univerzity dr. Samuelem Steinherzem.<br />
Rukopis se ale bohužel nedochoval a je považován<br />
za ztracený. Protože následující doba plná útlaku,<br />
pronásledování a nesvobody, která vyvrcholila<br />
mnohaletou světovou válkou, umění zrovna nepřála,<br />
nevíme ani, zda se vůbec tři portréty otištěné<br />
v Prager Presse zachovaly, a pokud, netušíme,<br />
kde se nyní nalézají. Je také pravděpodobné, že<br />
můžou být v soukromém vlastnictví ať u nás, nebo<br />
kdekoliv ve světě. Další možností je, že současný<br />
majitel netuší, koho zobrazují. Obrazy E. F. Leybold<br />
signoval, ale jejich další charakteristika už<br />
nemusí být známa.<br />
Předpoklad, že podobizny můžou být kdekoliv<br />
na světě, podporuje také zjištění, kde se nachází<br />
obraz nejmladšího z Feithových synů, Samuela<br />
Ehrenstamma. Jeho vlastníkem je Jewish Museum<br />
v New Yorku. Podle jejich údajů byl portrét<br />
už roku 1851 v New Yorku a do muzea jej daroval<br />
roku 1956 Dr. Harry G. Friedman. Obraz je<br />
signován E. F. Leyboldem a pochází z roku 1830.<br />
Na jeho zadní straně se nachází jméno „Mordecai<br />
Emmanuel Noah“, jehož souvislosti s obrazem<br />
neznáme. Žil v USA v letech 1785–1851 a bývá<br />
označován jako první americký předchůdce sionistů.<br />
Nevíme, zda obraz také vlastnil nebo si<br />
jeho jméno pouze někdo na plátno napsal. Dále<br />
je na zadní straně obrazu umístěn štítek s <strong>text</strong>em:<br />
„Grossvater‘s Bruder Samy Ehrenstamm“. Ani<br />
zde nemůžeme být příliš úspěšní při zjišťování původce<br />
této poznámky. Feith Ehrenstamm měl osm<br />
dětí, které se dožily dospělosti, čtyři syny a čtyři<br />
dcery. Nejstarší z jeho potomků, dceru Nanetu<br />
jsme identifikovali jako manželku Michaela Steinschneidera.<br />
Mladší Terezie (nar. 1792) se provdala<br />
za Herrmanna Pollaka a měli spolu šest dětí. Brzy<br />
ovdověla a žila pravděpodobně v Prostějově. O vůbec<br />
nejmladším dítěti rodiny, dceři Fany, víme<br />
pouze to, že se narodila roku 1809.<br />
Nejmladší syn Samuel (nar. 1808) byl o rok<br />
starší než Fany. V roce 1833 uzavřel ve Vídni sňatek<br />
s Karolínou Reitlingerovou (nar. kolem roku<br />
1811 ve Vídni) a měli spolu syna Felixe. Poslední<br />
údaj, který zatím máme o Samuelovi k dispozici,<br />
je poznatek, že se roku 1852 vystěhoval z Prostějova<br />
do Uher. Další z bratrů Adolf se narodil<br />
v březnu nebo dubnu 1804. Zasnoubil se s neteří<br />
Johanou (možná dcerou své sestry Nanety), ale<br />
po úpadku rodinné firmy roku 1833 spojeném<br />
s finančními machinacemi, které vedly k zatčení<br />
bratrů Jakoba, Adolfa a Samuela, spáchal ve vězení<br />
sebevraždu. Bohužel rok jeho smrti také<br />
zatím neznáme.<br />
Třetí bratr Leopold (28. 2. 1801 – 8. 2. 1833)<br />
se oženil s Karolínou Kuffnerovou (1810 Břeclav<br />
– 1873 Brno), dcerou břeclavského podnikatele<br />
Löbla Kuffnera. Měli spolu dceru Terezii, která<br />
po otci zdědila v prosinci 1833 čtvrtinu výstavného<br />
domu v prostějovském židovském městě, dnes<br />
v Uprkově ulici č. 20. Protože se matka po manželově<br />
smrti provdala za Johanna Ernsta z Brna,<br />
žily obě ženy patrně v tam.<br />
Nejstarší syn Jakob (nar. 25. 7. 1796) měl<br />
za manželku nejstarší dceru vídeňského bankéře<br />
Maxe Trebitsche Rozálii (10. 5. 1800 Vídeň – 4. 7.<br />
O KROK DÁL<br />
25
Change language