Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Jaký je doopravdy Arnošt Lustig?<br />
Na to je odpověď zdánlivě<br />
těžká, ale v podstatě jednoduchá<br />
– stejná, jako je sám<br />
pan Lustig. Když přednáší<br />
nebo povídá, dovede se<br />
náhle a bleskem změnit,<br />
vlastně je v něm dvojí muž<br />
– jeden vtipný, zábavný,<br />
velkorysý a s pochopením<br />
pro každého, druhý přísný<br />
a nekompromisní, tvrdý<br />
a neznající smilování, když<br />
jde o to hájit literaturu, zásady<br />
a ideály. Těmi ideály<br />
jsou však myšleny opět věci<br />
docela prosté a svým způsobem<br />
samozřejmé – lidská<br />
důstojnost, mravnost, úcta<br />
k člověku a jinému lidskému<br />
životu. Každého člověka<br />
je přece třeba vnímat jako<br />
přinejmenším příběh, který<br />
je aspoň zčásti, v nějakém<br />
časovém úseku jedinečný a zaslouží si pozornost<br />
a respekt. A samozřejmě je každý člověk už tím,<br />
že s námi sdílí úděl lidství ve vší jeho kráse i ubohosti,<br />
nám velmi blízký. Vlastně úděl kteréhokoliv<br />
člověka je i naším údělem. Jsme si bližší, než si<br />
myslíme. A utrpení jednoho se může kdykoliv<br />
rozrůst a přeměnit v utrpení druhého, nás samých<br />
nebo nás všech. Vánek z Černobylu přece taky<br />
nezná hranice, postihne švédskou vesnici stejně<br />
jako českou, vnikne otevřeným oknem do příbytku<br />
strážce majáku, jakkoliv se<br />
tento cítil sám, vysoko nad<br />
světem, izolovaný a bezpečný.<br />
Pane Lustigu, ačkoliv<br />
bojujete s těžkou nemocí, jste<br />
stále velice aktivní – většinou<br />
na cestách, jinak působíte<br />
jako profesor na Washingtonské<br />
univerzitě, kde učíte<br />
literaturu. Na dvou besedách<br />
v <strong>Olomouci</strong> 18. února 2009<br />
jste většinou vyprávěl veselé<br />
příběhy a židovské anekdoty.<br />
Vaše myšlenky se často ubíraly<br />
ke konečnému cíli s několika<br />
odbočkami – začal jste<br />
příběh, kousek po začátku<br />
vyprávění jste odbočil na související<br />
epickou odbočku, z ní<br />
se ubíral dalšími větvemi k jiným<br />
odbočkám, pak se vrátil<br />
k původnímu, odtud zase k odbočkám, až nakonec<br />
jste se definitivně vrátil a dokončil hlavní téma. Pro<br />
mě to bylo zajímavé pozorování, jak romanopisec<br />
myslí. A samozřejmě z vašeho povídání vyplýval nějaký<br />
skrytý význam, smysl, poučení. V čem je vlastně<br />
princip literárního tvoření?<br />
Spisovatel je člověk s dvěma očima. Jedním<br />
vidí svět tak, jak je, a druhým tak, jakým by si přál,<br />
aby byl. Literatura je taková alchymie, kterou ne-<br />
ROZHOVOR KROKU<br />
3