03.04.2015 Views

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

plný text - Vědecká knihovna v Olomouci

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

KROK ZPĚT<br />

obvyklou práci domáckých krejčích a soustředila<br />

dělníky v továrních halách, kde zavedla pásovou<br />

výrobu. Kromě <strong>text</strong>ilního a oděvního průmyslu,<br />

výroby obuvi (firmy W. Lösegeld, J. Wolf), klobouků<br />

(S. Trau) nebo knoflíků (firma Kornolith<br />

K. a B. Winterových) působili židovští podnikatelé<br />

především v potravinářství. Úspěšně zde pracovaly<br />

sladovna a pivovar bratří Mořice a Bedřicha<br />

Winterových, sladovna Gebrüder Hamburger &<br />

Singer (později A. Haas a synové), továrna na výrobu<br />

likérů J. Pollak. V letech 1884–1913 vyráběla<br />

v Prostějově sirkárna Marcuse (později Mořice)<br />

Riese. Převládajícím odvětvím, v kterém se zdejší<br />

židovští podnikatelé uplatňovali, byla rozhodně<br />

až do konce 30. let 20. století konfekční výroba.<br />

Mezi největší místní výrobce oděvů této doby lze<br />

počítat firmy G. Sborowitz, Deutschland & Jassinger,<br />

Silesia, Moravia, Greif & Melhuba, H. Berger<br />

& Co., F. & E. Ballek.<br />

Od konce 30. let nastal soumrak Hanáckého<br />

Jeruzaléma. Několik stovek zdejších židovských<br />

obyvatel bylo odvlečeno do Terezína a většina<br />

z nich se již z vyhlazovacích táborů nevrátila.<br />

Na pamětní desce v obřadní síni prostějovského<br />

židovského hřbitova v Brněnské ulici je vytesáno<br />

1227 jmen obětí rasové perzekuce, které<br />

zahynuly během 2. světové války. Některá jména<br />

obětí chybí, naopak jiná jsou zde navíc a jejich<br />

nositelé zůstali naživu. Jen některým se podařilo<br />

včas uprchnout do zahraničí, někteří zázrakem<br />

přežili utrpení v koncentračních táborech. Většina<br />

z těch, kteří se do svého rodného města vrátili, se<br />

po roce 1948 vystěhovala do nového židovského<br />

státu Izraele či jinam do zahraničí. Prostějov tak<br />

přišel o hodně pracovitých, invenčních lidí, kteří<br />

dodnes na své město vzpomínají.<br />

Bohužel ani malebné, byť léty zdevastované<br />

židovské město nezůstalo ušetřeno. V průběhu<br />

50.–80. let minulého století podlehlo asanacím,<br />

s výjimkou dvou synagog, dvou domů v Demlově<br />

ulici, čtyř budov v prostoru za obchodním domem<br />

Prior, jednoho domu ve Školní ulici a bloku 11 budov<br />

mezi ulicemi Uprkovou, Kostelní a Hradební,<br />

zvaných špalíček. Místo křivolakých uliček nesoucích<br />

v sobě ducha doby dnes „zdobí“ centrum<br />

města nevzhledná tržnice a prašné parkoviště – při<br />

pohledu z ptačí perspektivy vypadá tato oblast<br />

jako obrovská rána vyrvaná z těla dříve souvislé<br />

zástavby. Zachráněné budovy ukazují, jak to zde<br />

mohlo – možná po nákladných rekonstrukcích –<br />

vypadat. Pozoruhodný je především rohový dům<br />

v Uprkově ulici č. 12, vyzdobený ve stylu venkovského<br />

biedermeieru, a dům č. 20 tamtéž, zvaný<br />

Ehrenstammův, jehož průčelí krášlí portál a čtyři<br />

reliéfy nad okny prvního patra, znázorňující čtvero<br />

ročních období. Ve dvoře je tento dům v prvním<br />

i ve druhém poschodí vrouben kamennými zdobenými<br />

pavlačemi. Zajímavý spletitý interiér je<br />

možné shlédnout např. při návštěvě muzejních<br />

výstavních prostor v Uprkově ulici č. 18. Ani<br />

židovské modlitebny dnes neslouží původnímu<br />

účelu. Secesní zdobnosti zbavená velká synagoga<br />

funguje jako kostel církve československé husitské<br />

a starší empírovou využívá pravoslavná církev.<br />

62

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!