Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Židé ve středověké <strong>Olomouci</strong><br />
Štěpán Kohout<br />
KROK ZPĚT<br />
Jako v jiných pozdějších královských městech,<br />
tak i v <strong>Olomouci</strong> se záhy usadili Židé, čas<br />
jejich příchodu ale zatím nelze blíže určit. Odmítneme-li<br />
nepodložené pověsti, datující pobyt<br />
Židů v <strong>Olomouci</strong> již k počátku 10. či k polovině<br />
11. století, zjistíme, že poprvé se věrohodně o židovském<br />
osídlení ve městě Olmijz zmiňuje přibližně<br />
k roku 1140–1150 zcestovalý rabbi Izák ben<br />
Dorbolo ve svých přídavcích k tzv. mahzóru Vitry,<br />
sbírce pravidel pro náboženské obřady, sestavené<br />
v 11. století Simchou ben Samuel z francouzského<br />
města Vitry. Za svého pobytu v <strong>Olomouci</strong><br />
spatřil Izák neobvyklý pohřební obřad zdejších<br />
Židů, dosud mu známý jen z Paříže: vytrhávání<br />
trávy za recitace žalmu Obyvatelé měst pokvetou<br />
jak bylina země. Důležitý postřeh osvětluje původ<br />
olomouckých Židů: přišli ze západu, nikoli<br />
z východu. Nelze pochopitelně předpokládat, že<br />
by přišli přímo ze srdce Francie, snadno lze však<br />
jejich olomoucký výskyt spojit s odchodem části<br />
Židů z Prahy, kde byli roku 1096 v souvislosti<br />
s průchodem jednoho proudu křižáků napadeni<br />
a nuceni k přijetí křtu – křížová výprava byla zásadním<br />
zlomem v dosud celkem nekomplikovaných<br />
vztazích křesťanů a židů v Evropě s výjimkou<br />
Španělska.<br />
Po čtyřech staletích od Izákovy cesty, na začátku<br />
15. věku, už měli v <strong>Olomouci</strong> Židé vlastní<br />
samosprávu v čele s rychtářem, urovnávajícím spory<br />
uvnitř komunity. Nemusel to být rodilý Žid, ba<br />
naopak. Menšina si vystavěla svá obydlí v ulici,<br />
nazvané po nich Židovská (dnes Universitní),<br />
vedoucí k vrcholu svatomichalského návrší, tedy<br />
směrem k zajisté důležitému středisku předlokačního<br />
města. Odpovídalo by to tradici uzavřených<br />
židovských kupeckých osad, známých kupříkladu<br />
z Prahy pod Vyšehradem. Nelze však s jistotou<br />
předpokládat, že zrovna na tomto místě trvalo jejich<br />
osídlení od nepaměti, ba spíše naopak, židovský<br />
ráz dostala ulice ve větší míře až ve 14. století.<br />
Název je poprvé doložen až k roku 1403, některé<br />
domy patřily dosud křesťanům a ještě ve 13. století<br />
zde byl křesťanský hřbitov, pravděpodobně s kaplí,<br />
která byla zřejmě předchůdkyní dnes odsvěcené<br />
kaple Božího Těla.<br />
Mezi domy nalezla své místo rovněž synagoga,<br />
sloužící i jako židovská škola. Podle tradice<br />
z 16. století stávala přibližně v místech jmenované<br />
božítělové kaple, mínila se však nikoli dnešní,<br />
nýbrž dřívější poloha blíže hradbám. Základy synagogy,<br />
včetně základů charakteristického almemoru,<br />
vyvýšeného pulpitu pro předčitatele tóry,<br />
byly při adaptaci jesuitského konviktu v letech<br />
1998–2002 odkryty archeology pod dnešní vrátnicí<br />
a šatnou. Stavba měla průměrnou velikost<br />
o šířce 11 m a nejisté délce v rozmezí 12–17 m.<br />
Nedosahovala sice rozměrů kupříkladu synagogy<br />
alexandrijské, kde musel být pokyn ke společné<br />
odpovědi signalisován praporkem, ale pro místní<br />
potřebu jistě postačovala. Neznáme bohužel jméno<br />
žádného středověkého olomouckého rabína<br />
s výjimkou posledního v pořadí, Moše Kohena.<br />
Pod dnešní kaplí se také nalezly velmi nezřetelné<br />
pozůstatky, vyložitelné s trochou představivosti<br />
52