POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Regulace pojišťovnictví v Evropské unii – 4. část
Evropa pojištěných osob a ochrana spotřebitele
V nařízení se tedy uvádí, že rozsudky učiněné v členském státě a vykonatelné v tomto státě mají být vykonatelné
v jiném členském státě tehdy, když na základě žádosti zainteresované strany tam byly prohlášeny za vykonatelné.
Zejména věřitelé musí být schopni rychle obdržet zpět jejich pohledávky ve všech členských státech.
Z hlediska spotřebitele a pojištění je tento princip podstatným doplňkem specifi ckých pravidel o jurisdikci
stanovených v nařízení: pojistník by neměl zájem, aby zahájil soudní projednávání „doma“ proti zahraničnímu
pojistiteli, jestliže rozhodnutí soudu by nebylo uznáno nebo by nebylo vykonatelné příslušnými úřady státu, v němž
má pojistitel sídlo.
Metody vynucování zahraničních rozsudků
Vynucování zahraničních rozsudků zahrnuje specifi cky tři stupně:
• za prvé, strana, která uplatňuje vynucení (prosazení) rozsudku v určitém členském státě, očekává
od kompetentních úřadů tohoto státu vydání prohlášení znamenajícího vynutitelnost rozsudku; ke krytí své
žádosti si strana zajišťuje certifi kát předvídaný pro tento účel, který je jí poskytnut na vyžádání soudem, který
dospěl k rozsudku, stejně jako kopii rozsudku (s průkazem jeho pravosti),
• jako reakci na to příslušné úřady, jež mají žádost v držení, okamžitě prohlašují vynutitelnost rozsudku
za předpokladu, že výše uvedené formální požadavky byly splněny,
• rozsudek je pak vynutitelný, jakmile straně, vůči níž bylo vynucení uplatněno, bylo oznámeno prohlášení
znamenající vynutitelnost a byly vyčerpány, jestliže je to případné, veškeré možnosti odvolání proti tomuto
prohlášení.
Za účelem maximálně možného snížení doby na vynucovací proceduru nařízení harmonizovalo a defi novalo
postupy předvídané v každé z těchto fází. V nařízení se uvádí zejména, že kompetentní úřady, které jsou
osloveny ve věci vydání prohlášení o vynutitelnosti zahraničního rozsudku, mohou provést pouze jednoduchou
formální kontrolu, vylučující jakoukoli revizi podstaty za účelem zajistit, aby vydání těchto prohlášení bylo quasiautomatické
povahy. Členské státy musí navíc učinit nezbytná opatření, aby zajistily, že tyto aplikační postupy
budou brány jako priorita za účelem dále nezvyšovat náklady věřitele, který využije soudního řízení.
Kompetentní úřady oslovené s žádostí o prohlášení vynutitelnosti zahraničního rozsudku nesmí tudíž vznést
otázku existence nevynucení předpokládaného nařízením. Pouze žalovaná strana se smí odvolat proti rozhodnutí
o vynutitelnosti, když se domnívá, že existuje důvod pro neuznání. Tyto důvody jsou defi novány velmi omezeně
v Bruselské konvenci (nicméně více v nařízení), která snižuje riziko zpoždění protestu žalované strany, Mělo by být
nicméně poznamenáno, že prohlášení o vynutitelnosti může být revokováno obzvláště, jestliže pravidla jurisdikce
pro pojištění byla ignorována.
180