7. panická porucha

More documents

Recommendations

Info

Tabulka <strong>7.</strong>12.: Výhody a nevýhody antipanických léků (upraveno podle Ballenger 2000) Skupina léků Výhody Nevýhody SSRI dobře tolerována antidepresiva bezpečnost při předávkování minimální přírůstek na váze podávání jednou denně Benzodiazepiny Rychlý nástup Redukce anticipační úzkosti Dobře tolerována Bez iniciální aktivace Tricyklická antidepresiva Bezpečná při předávkování Jedna denní dávka Levné Dlouhé zkušenosti Antidepresivní efekt IMAO Více účinné (také proti komorbidní depresi) Antidepresivní efekt RIMA Minimální vedlejší účinky a dobrá snášenlivost Chybí hyperstimulace Šetří sexuální fungování SNRI 20 Iniciální aktivace Nausea, bolesti hlavy, astenie, insomnie Sexuální vedlejší účinky Sedace Problémy s paměti Přiznaky z vysazení Návykový potenciál Sexuální dysfunkce Iniciální aktivace Anticholinergní vedlejší účinky Přírůstek na váze Ortostatická hypotenze Nebezpečné při předávkování Sexuální dysfunkce Dietní restrikce Hypertenzní krize Iniciální aktivace Odložený počátek účinku Ortostatická hypotenze Nebezpečné při předávkování Sexuální dysfunkce Pravděpodobně nižší efektivita Odložená počátek účinku Zdá se, že venlafaxin je podobně účinný u panické poruchy, jako SSRI (Nutt et al. 1999). Venlafaxin byl také účinnější oproti placebu (Pollack et al. 1996) v relativně nízkých dávkách (50-75mg na den). NRI V jedné placebem kontrolované, dvojitě slepé, 8-týdenní studii (n = 82) byl reboxetin v dávce 6-8 mg účinnější než placebo (Versiani et al. 2002). V malé (n=19) pilotní 8týdenní, jednoduše-slepé, cross-over studii s flexibilním dávkováním byl reboxetin méně účinný (54% respondérů) ve srovnání s citalopramem (82% respondérů). Jiné léky Z dalších léků se zatím ojediněle objevují zprávy o účinnosti trazodonu (Charney et al. 1986), nefazodonu (Zajecka 1996), u valproátu (Keck et al. 1993, Lum et al. 1991), gabapentinu (Pande et al. 2000). Inositol, izomer glukózy v dávce 12g /den byl efektivnější než placebo jak v redukci panických záchvatů, tak ve snížení agorafobického vyhýbání ve dvojitě slepé studii (Benjamin et al. 1995) a v dávce 18 mg/d byl myo-inositol účinnější než fluvoxamin v dávce 150 mg (Palatnik et al. 2001). Mirtazapin byl podobně účinný jako fluoxetin (Ribeiro 2001), nebyl však kontrolován placebem. Maprotilin méně účinný než fluvoxamin (den Boer et al. 1988). I když buspiron se nezdá být účinný, malé studie naznačují, že azapiron, gepiron a imidazopyridiny by mohly být efektivní (podle Ballenger 2000).
Dlouhodobá léčba Ukazuje se, že relativně vysoké procento (35-85%) pacientů relabuje po vysazení efektivní léčby a tak je potřebné pokračovat v léčbě ještě 12-18 měsíců (Ballenger 1998). V jedné z nejvíce precizních studií zaměřených na prevenci relapsu byli pacienti po úspěšné akutní léčbě rozděleni do skupiny s paroxetinem a do skupiny s placebem na dobu dalších 3 měsíců. Na placebu relabovalo 30%, na paroxetinu pouze 5% pacientů (Ballenger 1999). Většina relapsů se objevila do 4 týdnů po vysazení léku. Výsledky jedné menší studie ukazují, že procento relapsů je tím nižší, čím déle jsou léky podávány. Nyní probíhá u pacientů s panickou poruchou několik studií, které používají antidepresiva nebo benzodiazepiny v udržovací léčbě po dobu 6 a 12 měsíců. Při terapii clomipraminem po 6 měsících udržovací léčby bylo 93% pacientů bez záchvatů paniky, zatímco na placebu 60%. Ve 12 měsíčním srovnání clomipramin udržel pacienty v remisi. Zhoršení pacienti na placebu, kteří byli převedení na aktivní medikaci, se rovněž výrazně zlepšili (Ballenger 2000). Proti placebu byly úspěšně zkoušeny ve dvojitě slepých studiích v 6 měsíční udržovací léčbě fluoxetin (Michelson et al. 1999), paroxetin (Lydiard et al. 1998), v 8 měsíční alprazolam a imipramin (Curtis et al. 1993), v 9 měsíční paroxetin a clomipramin (Lecrubier et al. 1997), ve 12 měsíční léčbě citalopram a clomipramin (Lepola et al. 1998) a ve 21 měsíční sertralin. Všechny výše uvedené léky byly významně účinnější v prevenci recidivy panické poruchy než placebo. Tabulka <strong>7.</strong>13.: Farmakoterapeutické možnosti léčby panické poruchy (upraveno podle Asmundson a Taylor 2003) SELEKTIVNÍ INHIBITORY REUPTAKE SEROTONINU (SSRI) TRICYKLICKÁ ANTIDEPRESIVA (TCA) INHIBITORY MONOAMINOOXYDÁZY (IMAO) VYSOCE POTENTNÍ BENZODIAZEPINY ■ Všeobecná indikace: léky první volby, samotné nebo v kombinaci s benzodiazepiny, pokud je to potřebné; také první volba při komorbidní OCD, GAD, depresi nebo sociální fobii ■ Začít velmi nízkou dávkou a zvýšit až se pacient adaptuje na nežádoucí účinky; účinné už v malých až středních dávkách ■ Účinnosti se jednotlivé léky této skupiny pravděpodobně neliší ■ Všeobecná indikace: dobrá účinnost, léky druhé volby, pokud SSRI selžou nebo nejsou dobře tolerovány ■ Imipramin: prostudován nejdéle ■ Clomipramin: vysoce účinný, ale část pacientů ho špatně toleruje¨ ■ Desipramin: pokud mají pacienti nízkou toleranci na anticholinergní nežádoucí účinky ■ Nortriptylin: pro starší pacienty nebo pro trpící ortostatickou hypotenzí ■ Všeobecná indikace: podávat pokud jiné skupiny nejsou účinné nebo je pacient netoleruje; výrazně účinné při komorbidní atypciké depresi a sociální fobii ■ Fenelzin: nejvíce prostudovaný ■ Tranycylpromin: méně sedující ■ Aktuálně nejsou na našem trhu ■ Všeobecná indikace: pokud pacienti nedostatečně reagují nebo špatně tolerují antidepresiva; pokud prominuje anticipační úzkost nebo vyhýbavé chování; možná kombinace s antidepresivy na počátku léčby, dokud antidepresiva nezačnou působit ■ Clonazepam: první volba mezi benzodiazepiny, dlouhodobě působící, možné méně časté podávání, slabší syndrom z vysazení 21
Page 1 and 2: 7. PANICKÁ PORUCHA Ján Praško, R
Page 3 and 4: Obrázek 7.1.: Kognitivní model pa
Page 5 and 6: Příznaky týkající se duševní
Page 7 and 8: z panického záchvatu. Vyhýbání
Page 9 and 10: Dlouhodobé epidemiologické studie
Page 11 and 12: Léčbu můžeme rozdělit na krát
Page 13 and 14: Sheehan et al. 1984 Dunner et al. 1
Page 15 and 16: tolerována a řada pacientů je pr
Page 17 and 18: SSRI jsou dnes pokládány za léky
Page 19: 1998 PLA Barlow et al. 1998 Pollack
Page 23 and 24: Významně účinnější byla lé
Page 25 and 26: 1994 AR IMI WL Wiborg a Dahl 1996 D
Page 27 and 28: stanovení diagnózy rozhodnutí o
Page 29 and 30: začne nacvičovat zvládání těl
Page 31 and 32: málo účinné, druhé účinné b
Page 33 and 34: Obrázek 7.4.: Postup v léčbě pa
Page 35 and 36: Literatura Alexander PE: Management
Page 37 and 38: Baumel, B., Bielski, R., Carman, J.
Page 39 and 40: Faravelli, C., Paterniti, S. a Scar
Page 41 and 42: Kasper S. Pharmakoterapie der Angst
Page 43 and 44: Mavissakalian, M., Perel, J.M.: Pro
Page 45 and 46: Praško, J., Pašková, B, Praškov
Page 47: Tondo, L., Burrai, C., Scamonatti,

7. panická porucha

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?